Letos získal republikovou Cenu za odpovědné podnikání v soutěži T-Mobile Rozjezdy, díky výrobě speciálních panelů, které mají slaměné stavby výrazně usnadnit.
Svůj rodinný dům postavil za dva roky trochu jako nadšenecký experiment. „Byl teprve třetí v České republice. O tomto druhu staveb se příliš nevědělo a informace se hledaly jen těžce. Řekl jsem si, že je začnu shromažďovat, aby takto mohli začít stavět i další lidé,“ vypráví v rozhovoru Karlík.
Dnes už je zakladatel sdružení Baobaby podepsán pod řadou budov či dětských hřišť po celé republice.
Jak vás napadlo pro stavbu moderních domů využít zrovna slámu?
Už historie nám ukazuje, že to funguje. Na přelomu 19. a 20. století takové domy stavěli lidé v americké Nebrasce, když osidlovali volnou půdu. Kolem však byl nedostatek lesů, tím pádem chybělo dřevo, a tak je napadlo využít materiál, který měli všude kolem sebe. Navíc se ukázalo, že jde o příjemné a pohodlné bydlení s velkou trvanlivostí. Lidé si často myslí, že sláma není materiál, který přežije nějak dlouho, ale ty domy v Americe mají přes sto let a stále fungují.
A to vás inspirovalo ke stavbě vlastního domu?
Já jsem měl praktické důvody. Čekali jsme tehdy dítě a věděl jsem, že musím bydlení vyřešit. Shodou okolností jsem se dostal na přednášku architekta Mojmíra Hudce, který slaměné domy viděl právě v Americe. Hned se mi zalíbila představa, že můj dům vyroste přímo na poli a nic moc dalšího tam nebudu muset dovážet. Problém byl, že tehdy o takové výstavbě neexistovalo mnoho informací.
Vy přitom nemáte stavařské vzdělání, že? Jak jste si s tím poradil?
Kdepak, já jsem pracoval osm let ve Zlíně s drogově závislými jako streetworker a přírodní stavitelství jsem bral spíše jako koníčka. Začal jsem shromažďovat všechny dostupné informace, založil jsem sdružení Baobaby, kde toto know-how sdílíme. Postupně jsme začali pořádat v Hostišové festival přírodního stavitelství a pak i mezinárodní konferenci v Praze. Na tu nám jezdí pět set lidí, většinou jde o odborníky z celé Evropy. Co se týče mého domu, dlouho jsem jej vymýšlel a samotná stavba zabrala asi dva roky.
Nedívali se na vás jako na exota?
To víte, že ano. Zvlášť na vesnici to místní nechápali a měli mě za opravdového blázna. Synovi se pak smály děti, že žije ve slámě. Dnes už se to ale obrací a moc lidí už se nad tím nepodivuje. Ze slaměného stavitelství se stává trend. Obrací se na nás čím dál víc zájemců o výstavbu, s žádostí o spolupráci se ozvalo i pražské ČVUT. Veřejnost dnes přírodním materiálům věří víc, nechce zbytečně zatěžovat přírodu, ten trend je jasný.
Viktor KarlíkDevětatřicetiletý rodák z Hostišové, kde žije, má 4 děti. Podílel se na stavbě řady slaměných budov po celém Česku. Je spoluzakladatelem sdružení Baobaby, které propaguje přírodní stavitelství a každé léto v Hostišové pořádá stejnojmenný festival. Každoročně také pořádá mezinárodní konferenci Natural Homes Conference v Praze. Aktuálně vyvíjí samonosné slaměné panely, aby mohl zahájit jejich sériovou výrobu. |
Jaké výhody má tedy sláma?
Je to přírodní materiál s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. V těch domech je v létě příjemně, v zimě se ušetří za vytápění. Dá se použít na stavby v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Především roste přímo na poli. Stejně tak hlínu, která se používá na omítky, lze využít přímo z pozemku, na kterém se staví. Není potřeba tak všechno dovážet. Mě ale napoprvé zaujalo ještě něco jiného.
Copak?
Design. Všude jsou křivky, ty domy jsou krásně zaoblené, včetně výklenků či reliéfů. Nejčastěji stavíme tak, že stlačenou slámu dáváme do dřevěné konstrukce. Zvenku na stěny používáme vápennou omítku nebo dřevěný obklad, v interiérech hlínu. Myslím, že to jde k sobě.
Má sláma jako stavební materiál nějakou nevýhodu?
Největším nepřítelem je vlhkost. Pokud bude sláma vlhká, může začít plesnivět. Proto je potřeba vše správně odizolovat. Problém by mohl být, pokud by v domě například praskla a vytekla voda. Ale to se týká i domů postavených z jiných materiálů.
Je argumentem pro stavbu slaměných domů i nižší cena?
Když jsem slaměné stavitelství začal propagovat, byl můj záměr ukázat, že je to levnější. Je totiž pravda, že na samotném materiálu se dá hodně ušetřit. Ale na druhou stranu se ukázalo, že je zase mnohem náročnější na zpracování. V součtu tak nelze říct, že ze slámy postavíte výrazně levněji. Jiná situace by byla, pokud by člověk stavěl svépomocí. Hodně lidí, s nimiž jsem spolupracoval, to tak mělo. Pak jde cena výrazně dolů, ovšem na úkor časové náročnosti.
Staví se slaměné domy spíš na vesnicích?
To asi nelze jasně říct. Sám jsem pomáhal stavět budovy jak na vesnici, tak i ve městě. Spíš je tu tento obor zatím na začátku. V Německu například za slámy staví i bytové domy.
Vy sám stavíte i jiné objekty než rodinné domky?
Podílel jsem se třeba na dětských hřištích, jedno máme i tady na Hostišové. Ve Velíkové jsme zase stavěli konferenční centrum. Loni jsme se taky dostali do tříčlenného finále v zakázce na výrobní závod pro společnost Kofola. Nechybělo moc a mohli kofolu vyrábět ve slaměné hale. (úsměv)
Letos jste přišel s nápadem vyrábět samonosné slaměné panely. To je váš patent?
To ne, v Evropě existuje pár firem, které se tím zabývají, i tady u nás spolupracuji s člověkem, který už takové panely vyrábí. My jsme přišli s unikátní technologií, kdy využíváme obrovské balíky slámy, které pak řežeme do požadovaných rozměrů. Celkový cíl ale je, že co nejvíc materiálu si můžeme nachystat doma, nejsme tolik závislí na počasí a stavba domu se výrazně urychlí. Dům, jaký mám já, by šlo nyní postavit řádově za několik měsíců.
Jaké jsou vaše další cíle?
Právě dokončujeme vývoj panelů, letos bychom z nich chtěli postavit první dva domy. Pokud se potvrdí, že o ně bude zájem, bude nutné rozšířit výrobu. Využíváme teď prostor bývalého prasečáku v Hostišové, což je opuštěný brownfield, o který jsem dlouho usiloval. Pokud se nám bude dařit, musíme vypracovat projekt na jeho přestavění na výrobnu. Na Hostišové bych rád zůstal. Jsem zdejší rodák a navíc je tu spousta šikovných řemeslníků, s nimiž spolupracuji.
