Školáci v Hradčovicích mají od letoška nové třídy. Byly potřeba, protože v tisícihlavé obci stoupl počet prvňáků. Přitom plánovaná přístavba málem zůstala jen na papíře.
Zachránilo ji dobře vedené hospodaření obce, které firma Czech Credit Bureau (CRIF) už počtvrté v řadě ohodnotila nejlepší známkou „A“. Stejnou má ve Zlínském kraji jen deset měst a obcí z více než tří set.
„Ekonomické ukazatele Hradčovic včetně příjmů a výdajů vysoce převyšují většinu srovnatelně velkých obcí,“ řekl Luděk Mácha, garant programu iRating společnosti CRIF.
Ratingová agentura vychází z rozpočtových a účetních dat, která srovnává s ostatními. Sleduje zadluženost obce, schopnost zaplatit závazky, procento příjmů investovaných do rozvoje, schopnost a snahu si vydělat nebo počet dotací.
Hradčovice loni skončily v plusu 17 milionů korun
Známka A se dá přeložit jako „bez rizika“, C naopak jako „velmi riziková“ obec. Těch nejlepších je ve Zlínském kraji 10, nejhorších 27. Krajský Zlín skončil na sedmibodové stupnici v průměru, stejně jako Uherské Hradiště nebo Vsetín. Tato známka však žádné riziko neznamená.
Pořadí krajů podle ratingu obcí za rok 2016
Zdroj: CRIF - Czech Credit Bureau |
„Kdybychom potřebovali zaplatit náš úvěr, stačilo by zastavit investice na rok. Přitom ekonomové říkají, že hospodaření je v pořádku, když to město zvládne do pěti let,“ řekl náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Hradčovice si vysokou známku vysloužily také tím, že nemají žádné dluhy. Loni radnice na dotace spoléhala jen v deseti procentech investic, letos všechno zaplatila ze svého. Víc než polovinu výdajů použila na rozvoj obce. Minulý rok skončilo hospodaření – v rámci obcí neuvěřitelným – ziskem 17 milionů korun.
„Nevím, jak to dělají jinde, ale my plánujeme veškeré investice v rozpočtu na plnou částku, bez dotace. I když o ně stojíme a využíváme je, jak to jde. S dotacemi se ale nesmí počítat. I když máte všechno v pořádku, vždycky se může něco stát,“ popsal starosta Jan Popelka, který obec vede třetí volební období.
Tento přístup se mu osvědčil při zmíněné školní přístavbě. Hradčovice měly připravené všechny podklady, schválené dokumenty, ale v dotačním programu ministerstva školství neuspěly.
„Přesto jsme se do prací pustili, věděli jsme, že peníze máme,“ vysvětlil Popelka.
Sám vystudoval finančnictví, číslům rozumí a sleduje zákony. I díky tomu ví, že pro dobré hospodaření je podstatná kontrola. Rozpočet si hlídá každý měsíc a přesně ví, kolik mu v dané chvíli poslal stát na daních.
Za špatnou známku mohou dluhy
Celkově na tom Zlínský kraj není nejhůř. Moravské obce jsou sice průměrně horší než české, ale náš region je z pěti moravskoslezských nejlepší.
Na chvostu tabulky skončily například radnice v Kateřinicích či Uherském Brodě. Obě mají velké dluhy. Valašská obec si vzala úvěr proto, aby mohla zaplatit opravy cest nebo stavbu sociálních bytů.
„Na práce jsme dostali dotaci, ale peníze přijdou až po dokončení,“ řekl ekonom kateřinického obecního úřadu Milan Valůšek.
Stejná příčina je v Uherském Brodě. Úvěr, který budou ještě dlouho splácet, se pořád pohybuje kolem 200 milionů korun. Tady už město překračuje i hodnotu doporučenou ministerstvem financí pro „bezrizikové“ hospodaření.
Naopak druhou nejlepší známku B+ si vysloužily Napajedla nebo Chropyně a na nadprůměrné hodnocení dosáhly i Slušovice. Naproti tomu třeba Uherské Hradiště je v průměru, přičemž jiná společnost město dlouhodobě hodnotí kladněji.
„Je to mezinárodní agentura, která jde do detailů. Proto vědí, že málo peněz v bance a vyšší dluhy máme jen na první pohled. Při tom druhém zjistí, že máme 160 milionů bokem, zhodnocujeme v portfoliu cenných papírů a je to pro nás velmi výhodné,“ sdělil vedoucí radničního ekonomického odboru Vladimír Moštěk.
Čtyři nejvyšší známky po sobě, tak jako Hradčovicím, se v Česku podařilo získat 139 obcím. Pět z nich spadá do stejné kategorie jako slovácká obec a z těchto pěti jsou hned dvě ve zlínském regionu.
