V parčíku na náměstí Svobody v Holešově je klid. Jen ze zatravněné plochy čouhají kovové kolíky propojené drátky. Mladá žena projíždí po zemi podivným přístrojem na kolečkách a dívá se do připojeného monitoru. Opodál se dva muži sklánějí nad papírem s nákresy.
Nová synagogaPostavena byla v letech 1891–93. Projektoval ji významný architekt Jakob Gartner. Nahradila v Holešově původní Šachovu synagogu, která početné židovské obci nedostačovala. Během okupace nacisté budovu uzavřeli, spolu s místními kolaboranty ze spolku Vlajka ji pak zničili. V parčíku na náměstí Svobody, kde synagoga stávala, chce Holešov zřídit pietní místo a nechat jej prohlásit národní kulturní památkou. |
Asi nikdo z kolemjdoucích by nepoznal, že skupina archeologů a geologů usilovně pátrá po základech někdejší krásné holešovské synagogy, kterou začátkem 40. let minulého století vypálili nacisté.
„Alespoň vidíte, že archeologie neznamená, že bychom chtěli všechno vykopat. Důležitá je záchrana památek, i když zůstanou pod zemí,“ upozorňuje Miroslav Popelka z hulínského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče.
Popelka výzkum vede a se zájmem ukazuje vytištěný plánek okolí. „Máme velmi přesné informace, jak prostor kolem synagogy v minulosti vypadal,“ líčí. „Navazovala na tuto budovu, sloužící jako kancelář rabína,“ mávne rukou k domu, na němž visí znak charity.
Spolu s dalšími kolegy má jasný úkol. Najít v zemi přesné základy takzvané Nové synagogy. A to bez toho, aby museli kopat do země. Využívají k tomu speciální geologická zařízení.
„Kolíky, které jsou nabité do země, jsou elektrody, jež vysílají do země elektromagnetický signál. S jejich pomocí se dozvíme, jaká je pod povrchem struktura. Měření nám dá obrázek, jako kdybychom seškrábli zeminu na povrchu,“ popisuje geolog Martin Moník z Univerzity Palackého v Olomouci.
Jedinou připomínkou je malý kamenný památníček
Během měření musí elektrody několikrát přemístit, čímž získá několik obrazů, které pak pomocí počítačového programu poskytnou ucelenou podobu toho, co je pod zemí.
Jeho kolegyně Zuzana Lenďáková zase pod povrch „nahlíží“ pomocí georadaru. Zařízením na kolečkách jezdí po trávě a na monitoru se jí ukazuje, co se v zemi nachází.
„Nejsem přesně schopná určit, o jaký materiál jde, ale podle hustoty poznám, že se pod povrchem nachází něco, co tam nepatří. Tady tohle vypadá právě jako kus zdiva,“ ukazuje na barevnou skvrnu na mapě monitoru Lenďáková.
Získané informace geologové porovnají a zhruba do týdne budou znát výsledky. Ty na závěr ještě ověří archeologové, kteří v určitých místech přece jen vyhloubí takzvanou sondu.
„Údaje naměřené našimi přístroji nemusejí být přesné. Něco, co považujeme za základ synagogy, totiž může být jen suť, kterou tam navezli někdy později,“ říká Lenďáková.
Odhalit, kde přesně budova stála, bude významné v několika ohledech. „Může nám to prozradit, jak to vypadalo uvnitř. Máme fotografie synagogy z vnějšku, ale vnitřní uspořádání známé není. Jediným vodítkem je, že ji stavěl známý židovský architekt Jakob Gartner, jenž je i autorem synagogy ve slovenském Hlohovci. Ta dosud stojí a zřejmě byla velmi podobná této,“ domnívá se Popelka.
I místní už zapomněli
Město chce navíc na místě postavit nízkou zídku, která by naznačovala, kde stavba stála. Přestože od vypálení synagogy uplynulo pouze 75 let, lidé ve městě na ni skoro zapomněli. Jedinou připomínkou je nenápadný kamenný památníček.
Celý prostor by se pak měl stát národní kulturní památkou. „Budeme o to usilovat. Znamenalo by to, že se tu už nikdy nebudou dělat žádné stavební úpravy. A půjde o slušné lákadlo pro turisty,“ odhaduje Popelka.
Podobně smýšlí radnice. Holešov je židovskými památkami proslulý – Šachovu synagogu ze 16. století i židovský hřbitov navštíví každoročně tisíce turistů.
„Přitom to byla Nová synagoga, kterou mnozí označovali za nejkrásnější stavbu Holešova,“ poukazuje místní historik a památkář Karel Bartošek.
Novou synagogu vystavěli v letech 1891 až 1893, protože ta stará už kapacitně nedostačovala. Velkou budovu v módním maursko-orientálním stylu však během okupace uzavřeli nacisté. V roce 1941 byla několikrát podpálena. Požárníci údajně dostali zákaz ji uhasit, a tak byla zcela zničena a srovnána se zemí. Materiál z rozvalin se pak prodal místním sedlákům.
Šachova synagoga paradoxně zůstala bez povšimnutí, protože tehdy sloužila jako sklad a dílna. Dnes ji zná skoro každý.
