„Navíc nejde jen o most, ale také o podzemní místnost, se kterou je propojený. Ta byla součástí sklepení původního gotického hradu,“ uvedl holešovský historik Karel Bartošek. Dohromady se jedná o ojediněle dochovaný soubor architektonických prvků z 15. a poloviny 17. století.
Původně se do zámku vcházelo branou, ke které vedl kamenný most se dvěma oblouky. V polovině 18. století ale vchod rozšířili a jeho rozměrům se musel přizpůsobit i most. Ten původní proto zasypali a postavili na něm další.
Ještě později, při opravách kolem roku 1960, dozdili boční stěny až na dno příkopu.
„Zvláštností je, že zdi byly z mramoru,“ prozradil Bartošek. Jediné vysvětlení, které dohledal, je, že jde o mramor z Rumunska. „Stát tehdy poskytoval nějakou pomoc a Rumunsko platilo mramorem. Bylo ho tolik, že se používal na stavbách,“ dodal historik.
Informace o tom, že je uvnitř schovaná původní stavba mostu, postupem času zcela zapadla. Objevil se teprve v roce 2016, kdy se propadla vozovka vrchního mostu (viz též Praskající vozovka odkryla u zámku neporušený most z raného baroka). Z nepříjemné havárie se tak nakonec vyklubal mimořádný objev.
Most podobné konstrukce je na Velehradě a vede i k malenovickému hradu. Oba jsou ale o století mladší než v Holešově.
K historickému mostu v Holešově povede točité schodiště, kterým návštěvníci sestoupí do příkopu. Odtud dveřmi projdou dovnitř nové stavby, která ukrývá tu původní.
Běžné návštěvnické okruhy tudy nepovedou, most se otevře jen při zvláštních příležitostech. Ve sklepení totiž hnízdí chránění netopýři.
Zvláštností je i to, že je starý most staticky v pořádku a dál tedy ponese váhu nové komunikace, jež vede do zámku. Díky tomu, že je v uzavřené konstrukci a není vystaven povětrnostním vlivům, tak může vydržet ještě hodně dlouho.
