Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Vizovicích nevěděli, co se švestkami, proto začali pálit slivovici

  8:20aktualizováno  8:20
Výroba košer slivovice a její dodávání do USA. Tato geniální myšlenka stála za rozmachem likérky Rudolf Jelínek, říká historik Marcel Sladkowski, který je autorem knihy Království slivovice aneb Osudy palírníků ve Vizovicích, jež vychází ve druhém vydání.

Zakladatel rodinné likérky Zikmund Jelínek se svými vnoučaty. | foto: archiv Likérky R. JelínekMAFRA

Vizovicko je kraj zaslíbený ovoci a hlavně švestkám. Proto tady na konci 19. století začal pálit slivovici Zikmund Jelínek. Jeho syn Rudolf pak vytvořil z nenápadné palírny světoznámou firmu, která dnes působí na pěti kontinentech.

O začátcích pálení slivovice ve Vizovicích a klíčových okamžicích v historii likérky Rudolf Jelínek, která vznikla před 120 lety, vypráví zlínský historik Marcel Sladkowski.

Kdy se začala pálit slivovice?
Už od středověku fungovaly pálenice, ve kterých se zpracovávalo převážně zkažené pivo a víno. To, co lidé nestihli vypít, se vypálilo. Víno se nesířilo, pivo nebylo filtrované. Pivovar ve Vizovicích byl proto naproti pálenici. Pálilo se také z obilí, z ovoce běžně až od 18. století.

Knihy.iDNES.cz

Knihu Marcela Sladkowského s názvem Království slivovice aneb Osudy palírníků ve Vizovicích si můžete koupit on-line.

Do té doby sahají kořeny pálení slivovice ve Vizovicích?
Ano. Vizovicko a celé Valašsko jsou příhodné pro ovocnářství. Statistiky z 19. století ukazují, že mezi ovocnými stromy dominovala z devadesáti procent švestka, která se sušila a pak vyvážela do celé monarchie.

Proto se tady usadil zakladatel slavné likérky Zikmund Jelínek?
Když Rakousko-Uhersko v roce 1878 okupovalo Bosnu a Hercegovinu, začaly se sem dovážet kvalitnější bosenské švestky, takže ty valašské zůstávaly ležet ve skladech a obchodníci nevěděli, co s nimi. Tak vznikl nápad pálit z nich ve větším slivovici. A Zikmund Jelínek, který pocházel z Luhačovic, byl jedním z těch, kteří se tohoto nápadu chytili.

Rudolf Jelínek, syn zakladatele likérky, s manželkou Irenou.

Rudolf Jelínek, syn zakladatele likérky, s manželkou Irenou.

Jaký byl začátek pálenice Jelínek?
Zikmund Jelínek si v roce 1891 postavil malou palírnu ve žlebu za Chrastešovskou ulicí. Po pár letech se přesunul do Slušovské ulice za náměstím do budovy, kde dnes sídlí policie. Prostory ve městě ale byly stísněné a bránily rozvoji. Proto v roce 1921 jeho synové koupili areál na Razově, kde likérka sídlí dodnes. V roce 1894, k němuž se vztahuje současné výročí, byl založen Rolnický akciový závod ovocnářský Vizovice, tedy Razov. Zpočátku zde bylo pár objektů, které tvořily dvůr, jenž zůstal dodnes zachovaný u správní budovy. To je jádro podniku, který se rozšiřoval dál směrem k vlakovému nádraží.

Co bylo pro vývoj likérky klíčové?
V roce 1919 předal Zikmund Jelínek podnik synům Rudolfovi a Vladimírovi, kteří se v roce 1926 rozdělili a podnikali každý sám. A Rudolf přišel v roce 1934 s geniální myšlenkou - vyrábět košer slivovici. Vyvážel ji do USA, kde skončila prohibice a byla tam početná a bohatá židovská klientela. Poptávka byla obrovská. Jelínek, který byl sám židovského původu, toho využil. Stal se druhým největším dovozcem destilátů do Spojených států.

Jen o pár let později ale na svůj židovský původ doplatil.
Z šesti největších palíren ve Vizovicích byly čtyři v rukou Židů, kteří za války přišli o majetek a byli deportovaní do koncentračních táborů. Rudolf Jelínek zahynul i s manželkou Irenou v roce 1944 v Osvětimi.

Tím likérka nezanikla. Co ji zachránilo?
Manželé měli dva syny, kteří válku přežili. Zdeněk ji přečkal v ilegalitě, Jiří se vrátil z Osvětimi. Po osvobození se ujali firmy, avšak jen nakrátko. Zdeněk trpěl tuberkulózou a rok po válce v pouhých pětadvaceti letech zemřel. Jiří dosáhl zletilosti v roce 1947. Záhy však přišel únor 1948 a komunisté firmu znárodnili.

Po roce 1989 se podnik privatizoval a zlomové okamžiky skončily?
I posledních deset let je velmi důležitých, protože se firma prosadila opravdu celosvětově. Ekonomicky dohnala renomé značky. Vyváží výrobky a skupuje či buduje palírny v cizině, například v Bulharsku, Rumunsku nebo v Chile. Přitom ale také pěstuje vlastní ovoce. Švestkové sady má ve Vizovicích, meruňkové na Jižní Moravě, třešňové v Kostelanech a na Janově hoře nad Vizovicemi vysadila plané trnky a jalovec na borovičku.

Před dvěma lety likérku ekonomicky přibrzdila prohibice. Potkalo ji něco podobného v minulosti?
Když se v 18. století vyráběla ve velkém režná z obilí, tak se občas nedostávalo obilí na chleba. Stát proto stanovil daňové úlevy na ovoce, aby se z něho více pálilo.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.