Panelák jménem G 40 je zlínským vynálezem, který znají v celé republice

  9:18aktualizováno  9:18
První panelový dům svého druhu v Československu vyrostl v 50. letech ve Zlíně. Ve své době to byl vynález, na který se jezdili dívat lidé ze zahraničí.

Výstavba panelového domu typu G 40 v letech 1953 až 1954 ve Zlíně. | foto: Státní okresní archiv Zlín

Pojmenovali ho jednoduše G 40 podle místa vzniku a počtu bytů, které se v něm nacházely. Architekti pro něj vybrali rovinatý terén Lidmilovy louky u dnešního Benešova nábřeží a pětipodlažní panelový dům, který byl prvním svého druhu nejen ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově), ale celém Československu, tam stojí dodnes.

Fotogalerie

Vznikl v letech 1953 až 1954, jeho příběh se ale začal psát mnohem dříve. Experimenty s montovanými panelovými stavbami začaly ve stavebním oddělení firmy Baťa už za druhé světové války.

„Baťovi architekti se snažili vymyslet systém, který by umožnil rychlejší výstavbu obytných domků. Do té doby se stavěly cihlové domky,“ vysvětlila Ladislava Horňáková, kurátorka sbírky architektury krajské galerie i výstavy, která mapuje osudy paneláků.

Příběh paneláku ve Zlínském kraji

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze připravily expozici nazvanou Příběh paneláku ve Zlínském kraji.

Exteriérová výstava před budovou číslo 14 Baťova institutu představuje počátky panelové výstavby v Československu spojené se Zlínem a konkrétně s vývojem prvního panelového domu typu G (jako Gottwaldov) a jeho výstavbou v letech 1953–1954.

Ukazuje také historii a současnost vybraných panelových sídlišť ve Zlíně (Obecin, Bartošovy čtvrti a Jižních Svahů) a v Otrokovicích (Trávníky).

Výstava je volně přístupná do 4. října a je pátou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.

Více informací k této výstavě najdete na stránkách www.panelaci.cz nebo na stránkách www.galeriezlin.cz.

Zájemci si expozici mohou prohlédnout pod širým nebem - před 14. budovou baťovského areálu, kde krajská galerie sídlí.

„Architekti stále uvažovali o domcích, ale měly být z prefabrikátů. Aby to byla suchá stavba a nepoužívala se malta. Chtěli všechno jen pospojovat, díky čemuž by lidé mohli hned bydlet,“ dodala.

Časem zjistili, že co funguje u velkých staveb, nedá se využít u menších rodinných domů. Pro ně byla stále rychlejší cihlová varianta, prefabrikované domky se nevyplatily.

Jenže houževnatí Baťovi architekti slovo „nejde“ neznali. Ze společné práce Bohumíra Kuly a Hynka Adamce vznikl pět let po válce pod hlavičkou Stavosvitu prototyp panelového domu G 40. Panely se vyráběly přímo ve Zlíně.

Panelákovou podobu sebralo domu zateplení

Pětipodlažní dům měl dva oboustranně průchozí vchody. První podlaží byl monolit, ostatní patra se skládala z montovaných panelových dílců. Na stavbu se jezdily dívat i zahraniční delegace.

„Spoje mezi panely kryly ozdobné pilastry (architektonický prvek klasické řádové architektury, který napodobuje sloup, má však pouze dekorativní účel) a na střechách se nacházely balustrády (individuálně tvarované, ozdobné zábradlí). Velmi moderně vyřešili rozvody topení, které vedly ve stěnách a podlaze. Nevýhodou byly chybějící balkony, dům měl jen francouzská okna,“ popsala Horňáková.

Dnes už je dům zateplený a laik nepozná, že se jedná o panelák.

Zlínská metoda se uplatnila při výstavbě nejen zlínských sídlišť, ale po celém Československu.

Následoval vývoj dalších konstrukčních soustav. Například G 57, jejíž název označoval místo a datum vzniku (Gottwaldov 1957), vyvinuli architekti Arnošt Kubečka a Bohumír Kula a poprvé v ní uplatnili bytové jádro. Ve Zlíně z ní postavili domy na Bartošově čtvrti nebo v Malenovicích, v Praze sídliště Petřiny či Malešice.

„Na těchto sídlištích se cení skutečnost, že ještě měla lidské měřítko. Architekti se snažili o balkony, byla tam občanská vybavenost či hřiště pro děti,“ připomněla Horňáková.

I později se ještě objevila sídliště, která odborníci označují za lepší.

„Patří mezi ně i první etapa zlínských Jižních Svahů, kdy se podařilo sídliště zdárně usadit do svahu, obklopit zelení. Architekt Zelina si dokázal prosadit zvláštní panely s obkladovými pásky, aby se přiblížil ke klasickému zlínskému stylu,“ uzavřela kurátorka.

Autor:

Nejčtenější

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Obec na Frýdecko-Místecku upozorňuje na medvěda. Šelmu zachytila fotopast

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Upozornění na medvěda vyvěsila dnes na své webové stránky obec Ostravice. Šelmu zachytila fotopast v noci na dnešek v...

Tomáš Březina pomohl rozkrýt lihovou mafii, z vězení vyšel na podmínku

Tomáš Březina u olomouckého soudu.

Městský soud v Brně podmínečně přerušil výkon trestu Tomáše Březiny z kauzy lihové mafie a propustil jej na svobodu. Za...

Kašík baví internet. Do Komety bych nešel, sežrali by mě, hlásil před lety

NOVÁ MASKA. Zlínský brankář Libor Kašík má na masce vyobrazeného Luďka Čajku a...

Pohotové hlášky patří k hokejovému brankáři Liboru Kašíkovi stejně jako výborné zákroky. Jedna se mu vrátila brzo poté,...

Je to jen fotbal, uklidňoval věhlasný trenér Mourinho mladíka Kováře

Talentovaný brankář Matěj Kovář v dresu Manchesteru United.

Jsou to pro něho skvělé fotbalové časy. České reprezentaci do devatenácti let pomohl k postupu do další fáze...

Další z rubriky

Na Velehradě budou k ochutnání mešní a košer vína z celého světa

Víno z Velkých Žernosek u Litoměřic, ilustrační foto

Slovanský sál Stojanova gymnázia na Velehradě na Uherskohradišťsku bude v sobotu hostit košt mešních a košer vín. K...

Zlín je evropskou špičkou, říká specialista na signalizaci křižovatek

„Pokud máte naprosto přeplněnou křižovatku, nepomůže, ani kdybyste tam dali...

Společnost Cross Zlín vyváží dopravní technologie do celého světa. Její zakladatel a ředitel Tomáš Juřík pro MF DNES...

Toulavý medvěd by se dal snáz vystopovat, kdyby byl sníh, říká ochranář

Medvěda zachytila fotopast na vrcholu kopce Skalica u Vysokého Pole.

S odhalením pohybu medvěda škodícího na Valašsku by mohl pomoci první letošní sníh. Stopy zvířete by pak byly...

Najdete na iDNES.cz