„Provozujete BIS, Bílanskou informační službu, ale informace si necháváte pro sebe. V hospodě se ukážete jen na slavnosti. Nepozvete na štamprli,“ přednáší písař hříchy jednoho z obyvatel Bílan.
A rychtář vynáší nemilosrdný soud: „Dvě stě ve zlatě a dvacet na gatě.“
Jenže sousedé se začínají přimlouvat: „Dal nám klobásky,“ je slyšet z davu. Odsouzený tak nakonec dostane vyplaceno na zadek jen deset ran.
V Bílanech, které jsou místní částí Kroměříže, o víkendu ožil prastarý zvyk – hanácké právo. Šestnáctičlenná chasa v čele s rychtářem při něm na dva dny převzala vládu nad obcí. Ta má právo soudit všechny hříchy a prohřešky, jichž se lidé dopustili.
„Skupinu vede rychtář coby zástupce arcibiskupa, pudmistr – volený zástupce obce a hlavní úředník rychtáře, dva konšelé a pak jsou v ní další postavy – písař, sklepník, kominík a kopař, který odsouzence vyplácí,“ vysvětlil kastelán kroměřížského zámku a jeden z organizátorů akce Martin Krčma.
Symboly hanáckého práva nechali organizátoři vyrobit
Odsouzenci, kteří vždy dostali dva tresty – peněžní a tělesný, brali svůj úděl statečně. Kopařovi za „výplatu“ pěkně poděkovali a písaři hodili do kasičky příslušný obnos. Nemusel být v přikázaném zlatě, stačily bankovky.
Hanácké právoPůvodně se jednalo o starý masopustní zvyk. Právo je ozdobená šavle, nebo rožeň, mohou na nich být pentle, či panenka. Symbolizují tak znehodnocení zbraně, jsou důkazem toho, že zbraně zůstanou nepoužity. Chasa se po dobu slavnosti starala o pořádek a bezpečnost. Mládenci jezdívali na koních od stavení ke stavení a brali, co kdo dal, „čistili“ i komíny od klobás a uzeného masa a v hospodě tancovali tři dni až do Popeleční středy. Dnes už většina obcí slaví hanácké právo v létě. Připomínají si ho například v Bezměrově, Dobroticích, Pravčicích, Skašticích nebo Ratajích. Do Bílan se vrátilo po 50 letech, kdy se připomíná 750 let od první písemné zmínky a 120 let od založení hasičského sboru. |
„Nebylo to tak hrozné, ve výčtu hříchů byli ještě docela milosrdní,“ smál se jeden z obyvatel obce, Miroslav Dorazín.
Hanácké právo místní obnovili při příležitosti 750. výročí první písemné zmínky o Bílanech a 120. výročí založení tamního sboru dobrovolných hasičů. Naposledy tento zvyk v obci zažili před 50 lety.
„Hanácké právo má tři symboly – ozdobenou šavli, buďto panenkou, nebo pentlemi. Šavle je odznakem moci a právě proto, aby jako zbraň zůstala nepoužita, je panenkou, nebo mašlemi znehodnocena,“ objasnil předseda osadního výboru v Bílanech Marek Motalík.
Druhým symbolem je lavice, na které se exekuce odehrává, a třetím pak obrovská plácačka – ferula, nástroj, jímž se vyplácí.
„Žádný z těchto předmětů se nám po těch 50 letech nedochoval, museli jsme je nechat vyrobit,“ připomněl Krčma.
Pořadatelé přitom vycházeli z dostupné historické literatury, která zvyk a předměty popisuje.
„Například ferula musí být podélně několikrát rozdělena, aby zesílila zvuk toho úderu. Nebolí to, ale musí to vypadat, že rána je strašná,“ upozornil předseda osadního výboru.
Některým naložili za to, že neposlouchají obecní rozhlas
I on byl mezi vyplacenými. „Vyčetli mi, že jsem zašklíbený. Ale já to mám od přírody, už asi jiný nebudu,“ usmíval se Motalík.
Jeho sousedé si například vyslechli, že zanedbávají výchovu psa, nechodí do hospody, neposlouchají obecní rozhlas, nebo se špatně chovají k projíždějícím cyklistům. Hanácké právo bylo původně masopustní zvyk, obce ho dnes povětšinou slaví v létě.
„Je hezčí počasí, přijde více lidí, více si to užijeme,“ poznamenal Motalík.
Tuto tradici si připomínají například v Hulíně, Mysločovicích, Chropyni nebo Bezměrově.
V Bílanech nepočítají s tím, že by se z ní stala každoroční záležitost. Příprava byla náročná, od listopadu slavnost chystal tým zhruba 40 lidí.
„Proto jsme do toho zapojili mladé, aby si pamatovali, až se rozhodnou uspořádat právo znovu, jak se to dělá,“ uzavřel předseda osadního výboru.
