ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Maturitní semináře se teď dají učit jen online, přiznává i ministerstvo

  • 6
Když ředitelé gymnázií volali po návratu maturantů do škol, měli za to, že s nimi okamžitě najedou na klasickou výuku. Jenomže ta ve čtvrtém ročníku stojí a padá s povinně volitelnými předměty a semináři. A protože ministerstvo školství trvá na tom, že musí být zachovaná homogenita tříd, jsou gymnázia v pasti.

Gymnázia napříč Zlínským krajem hledají způsob, jak budou od středy učit maturanty. Situaci jim komplikuje fakt, že se nesmí míchat třídní kolektivy.

Na běžný režim přejdou gymnázia až v okamžiku, kdy celá země postoupí do nižšího, tedy 3. stupně protiepidemického sytému (PES). Teď ale musí držet studenty různých tříd odděleně.

„V seminářích, které tvoří až osmdesát procent výuky, se setkávají studenti všech tříd ročníku. Pokud se třídní kolektivy nemohou míchat, pak je učit nemůžeme,“ upozornil ředitel kroměřížského ústavu Josef Havela.

Třídy jsou pohromadě jen na minimum předmětů, jako je čeština, matematika či občanská výchova. Semináře si studenti vybírají od třetího ročníku podle toho, co chtějí v budoucnu studovat. Semináře mohou být zaměřené na chemii, biologii, matematiku, společenské vědy nebo třeba dějiny.

Gymnázia ve Zlínském kraji dlouhodobě pracují na tom, aby dokázala nabídnout co nejširší škálu seminářů. Díky tomu se studenti mohou lépe profilovat a získávat hlubší znalosti v oboru, který si zvolí.

V Kroměříži mají v závěrečném ročníku letos tři třídy a všechny se setkávají v sedmi seminářích. Jeden je v rozvrhu třeba čtyřikrát týdně. Rozdělit studenty na skupinky podle tříd a učit je z kabinetu, je nereálné.

„Potřebovali bychom přes šedesát různých místností a to nemáme. Navíc se od pondělí vrátí žáci nižšího gymnázia,“ vysvětlila Alena Štachová, ředitelka zlínského gymnázia na náměstí T. G. Masaryka.

V posledním ročníku této školy je pět tříd. Celkem mají v rozvrhu šest hodin cizích jazyků a 12 hodin seminářů. Žáci se tak mísí ve většině z 33 vyučovacích hodin týdně.

Ministerstvo školství detailně popsalo fungování škol a školských zařízení. Udržení homogenity tříd z pokynů vystupuje opakovaně jako zaklínací formule. Třeba i za cenu toho, že se některé učivo vypustí.

Na dotaz MF DNES, jak mají být semináře na gymnáziích organizované, odpovědělo tiskové oddělení takto: „Vzhledem k tomu, že realizace některých oblastí (vzdělávání) může být v závěrečném ročníku stěžejní, mohou školy pro tyto oblasti žákům poskytovat distanční studijní oporu, skupinové online konzultace a semináře.“

Maturanti budou semináře dohánět online i v podvečer

A z toho nyní budou muset ředitelé vycházet. Pro studenty to ale reálně znamená, že část hodin budou ve škole a na druhou část se vrátí domů a připojí se k online výuce.

„Obávám se, že to tak skutečně bude,“ reagovala v pondělí předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Před víkendem oslovila ministerstvo školství e-mailem, kde na problém upozornila. Změnu plánu ale neočekává.

Nejpraktičtější by v tomto případě bylo nechat maturanty doma a pokračovat v distanční výuce. Jenomže návrat do školy je povinný.

Narychlo tak vznikají zcela nové systémy výuky. Počítat se v nich musí s časem na přesun studentů domů, ne všichni ale mají školu přes cestu, a jsou tak závislí na jízdním řádu hromadné dopravy.

Školy nabídnou skupinové konzultace, během kterých se dá dohnat nebo probrat alespoň něco. Leckde se budou vyučující se studenty domlouvat na odpoledních či podvečerních časech, aby se mohli setkat na síti.

Ke změnám je navíc jen malý manévrovací prostor. Pokud by školy udělaly dobrý rozvrh pro maturanty, rozvrátily by ho všem ostatním třídám. Část z nich se od pondělí vrátí do škol také (třídy nižšího gymnázia se budou střídat po týdnu), ostatní zůstanou na distanční výuce.

„Je to neradostná práce. Dobré řešení neexistuje, takže hledáme to nejméně špatné. A víme, že nebude lepší, než je nyní distanční výuka,“ shrnul ředitel Masarykova gymnázia ve Vsetíně Martin Metelka.