Zemědělský expert František Havlát.

Zemědělský expert František Havlát. | foto: Petr Topič, MAFRA

Zlínsko oplotit a divočáky vystřílet, radí expert. Veterinář oponuje

  • 30
Ve spolupráci s armádou oplotit zlínský region a úplně vybít zdejší divoká prasata. To je podle zemědělského experta Františka Havláta jediná cesta, jak zastavit šíření afrického moru. Šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád ale takový postup nevidí jako reálný.

František Havlát je zemědělský expert z Vysočiny a mimo jiné radil už Praze, jak se vypořádat s přemnoženými divočáky. Jeho názory bývají poměrně radikální, nicméně hovoří se znalostí věci.

V případě afrického moru prasat, který řádí na Zlínsku, vidí jediné možné řešení: území s výskytem nemocných divočáků neprodyšně uzavřít oplocením a všechnu černou zvěř v ní zlikvidovat.

„Jenom tak se podaří zabránit tomu, aby se nákaza šířila dál na Moravu nebo do celé České republiky, což by mohlo mít velmi vážné následky,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Havlát.

Udrží nákazu na Zlínsku pachové ohradníky?

Deset až dvanáct tisíc pachových ohradníků by mělo do soboty na Zlínsku lemovat území zamořené africkým morem prasat. Díky tomu by divočáci neměli vybíhat ven a dál tak šířit nákazu. Státní veterinární správa dala v novém mimořádném opatření instalaci ohradníků za povinnost myslivcům, ti také budou muset doplňovat účinnou látku v ohradníku podle pokynů výrobce.

Ohradníky budou lemovat silnici z Lukova do Fryštáku, dále přes Zlín, Lípu, Slušovice až do Hrobic v celkové délce zhruba 50 kilometrů. Jejich nainstalování má podle předsedy Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeňka Hluštíka zajistit pro krajský úřad soukromá firma, vše vyjde na 250 až 300 tisíc korun. Uživatelům honiteb by peníze na zřízení ohradníků mělo podle veterinářů vyplatit po zažádání ministerstvo zemědělství.

Jak si tak zásadní krok představujete v praxi?
Už při prvních nálezech nemocných prasat před necelým měsícem měla být lokalita za spolupráce myslivců, armády a integrovaného záchranného systému hermeticky uzavřená. A i když se mi to těžko říká, protože jsem také myslivec, všichni divočáci v ní měli být postříleni. Tím by se zjistilo, jaké procento divočáků je nakažené. Současně se mělo zjistit, co bylo zdrojem nákazy. To se bohužel nestalo. Černá zvěř pobývá v této době na polích řepky, a když zemědělci začnou sklízet úrodu, zvířata se rozutečou. Potom se může stát, že se rozšíří po celé Moravě i dál, a nechci ani domýšlet, co by to mohlo znamenat pro chovatele prasat.

Má smysl oblast s nakaženými zvířaty oplotit ještě dnes?
Ano. Je potřeba zastavit veškeré zemědělské práce v této lokalitě. Jde o území o rozloze 30 až 40 kilometrů čtverečních. To se musí oplotit. Pachové ohradníky, které tam mají být, jsou nedostačující. Černá zvěř na ně nereaguje, je na tyto pachy zvyklá. Řešením je jenom oplocení a likvidace zvířat.

Ministr zemědělství před pár dny při návštěvě Zlína říkal, že tuto možnost zvažoval, ale že by to byl příliš velký zásah do života lidí.
Zásah do života obyvatel by to byl. Ministr si ale musí rozmyslet, jestli chce, aby se nákaza rozšířila a zdevastovala chovy prasat, nebo udělá takové, pro někoho radikální opatření. Podle mě ale není nad čím přemýšlet. Už teď jsme soběstační v produkci vepřového masa jen ze čtyřiceti procent, zbytek musíme dovážet.

Jak by vypadalo vaše opatření přímo na místě?
Oplocení, které by mohlo být vysoké 1,2 metru a hlídali by ho myslivci a armáda, by vedlo kolem obcí i přes silnice. Na nich by byly brány, jimiž by auta projížděla. Na monitorování divočáků v uzavřené oblasti bych použil drony. Myslivci by s armádou prasata likvidovali s tím, že by používali jen brokové zraně, a ne kulové, které by mohly někoho zranit. Za 5 až 10 dní by mohla být populace černé zvěře zlikvidovaná a oblast zase otevřená.

Co podle vás může nastat, když se oblast neuzavře?
Sliny nakažených divočáků mohou na trávě a slámě přežít až půl roku. Do lesa přitom jezdí auta, na pole zemědělské technika. Ta může při sklizni najet na mrtvého divočáka a roznést nákazu dál. Také lidé ji mohou na botách odnést z lesa. Ministerstvo zemědělství nebo veterinární správa musí jasně říct, jestli je to skutečně tak nebezpečné, nebo je to jen bublina, aby se likvidovaly chovy prasat? Jen si vzpomeňte na BSE (nemoc šílených krav – pozn. autora) – vybili jsme téměř pět tisíc kusů hovězího dobytka a pozitivních bylo pouze něco málo přes dvacet kusů. Vypadalo to jako cílené tlumení hovězího chovu. Chci říct, že je v tom pro mě příliš mnoho neznámých. Situaci bohužel ještě neosvětlila veterinární správa ani ministr zemědělství.

Šéf veterinářů: Zvěř budeme lovit postupně a několik let

Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád považuje uzavření území s nakaženými prasaty a jejich likvidaci za ideální řešení. Ovšem prakticky nereálné, protože by příliš zasáhlo do života lidí. S ohledem na opatření v jiných zemích, kde africký mor také je, se chce držet zavedených metod, mezi něž patří postupný odstřel ve volném prostoru.

„Oplocení území je obrovský zásah, který se nedělá ani u slintavky. Byli bychom první, kdo něco takového udělal. Nepřistoupili k tomu v Rusku, Gruzii ani zemích Evropské unie, kde je africký mor,“ přiblížil Semerád.

Oplotit území, kde byli první uhynulí divočáci, nemělo smysl?
Vypadá to sice hezky, ale musíme si uvědomit, že ve velice krátké době se našla prasata i jinde. V tu chvíli jsme netušili, kde leží prvotní místo nákazy. Nebylo co oplocovat. Potřebovali jsme zjistit, jestli k nám nepřišli nakažení divočáci ze sousedních zemí. Dnes můžeme říci, že se sem přirozenou cestou nemoc nedostala a byla sem nějakým způsobem zavlečena. Naštěstí se pořád drží v lokalitě mezi Zlínem, Lípou, Slušovicemi a Fryštákem, což je asi 40 kilometrů čtverečních.

A co říkáte na to, že by se oplotilo toto území?
Teoreticky je to možné, ale jsou tam obce s lidmi, chaty, není to jenom les. Nešlo by o oplocení muničního skladu jako ve Vrběticích. Toto řešení je doopravdy nereálné. I po technické stránce by to bylo obtížné. Někdo by musel stát u zábran, protože prasata by hledala cestu ven. Ideální by bylo, kdyby všechny nakažené kusy uhynuly.

Nehrozí ale, že když začnou zemědělci sklízet řepku, divoká prasata i tak utečou do jiných okresů, kam mohou zavléct nemoc?
Řešili jsme to v pracovní skupině, kdy byli také zástupci chovatelů prasat a myslivců. Padl tam návrh, že by se nechala část polí nesklizených, aby se tam prasata držela. Potom, až by do nich vjela technika, by se uspořádal společný lov. Když to ale takto udělali, tak odlovili 29 divočáků a dalších 40 jim uteklo. A na větší vzdálenost než při individuálním lovu.

Nebudou ale divočáci z polí utíkat na jiná území i při běžné sklizni?
Dnes jsou divoká prasata přemnožená, takže moc nemigrují. Těžko najdou území, kde by jiná prasata nebyla. Přesunou se jen o lán dál. Vidíme, že prasata hynou pořád ve stejné oblasti. Ministr zemědělství jednal o situaci v Bruselu, kde mu bylo řečeno, abychom se drželi pokynů Evropské unie, které vycházejí z letitých zkušeností, a nevymýšleli nic nového.

Jak si představujete likvidaci nákazy?
Jedinou cestou je snižování populace divokých prasat v celé republice. Nakažené kusy budou umírat ještě dlouho. V zamořené oblasti brzy umožníme individuální odlov. Tento pátek budou mít lovci první školení, jak by měli postupovat. Umístíme tam také odchytová zařízení, což jsou klece ze silných drátů, do nichž se vloží návnada. Když do ní zvíře vleze, tak nemůže ven. Všechny mrtvé kusy půjdou do asanačního podniku k odebrání vzorků a likvidaci. Během příštího týdne by se mohlo začít lovit.

Jak dlouho může takový způsob potírání nákazy trvat?
Jen opatření, která vydáváme, budou platit dva roky od nálezu posledního nakaženého divočáka. V Polsku a v pobaltských zemích se nepodařilo šíření nákazy zastavit od ledna 2014. Na Sardinii ji mají od roku 1974. Bude to trvat několik let. Jiná možnost ale není.