„Chceme vrátit folklor do mladých rodin. Aby i tam, kde nemají přístup k souborům, děti věděly, co a proč se v jejich obci tančí, jaké se zpívají písničky, jaké mají tradice,“ vysvětlil smysl Folklorní akademie její autor a vedoucí folklorních souborů v Nivnici Vlastimil Ondra.
Na webu akademie se například dozvíte, že tanec našská je párový a patří k obcím Suchá Loz, Bánov a Bystřice pod Lopeníkem. Můžete se při něm s partnerkou držet za lokty a jako doprovod se k němu hodí třeba písnička Na bánovskéj věži.
K tomu web nabízí instruktážní video s detailem držení páru i práce nohou a také noty, text a zvukový záznam k písni.
Stránky se postupně plní a už teď přináší přehled více než dvou set písní, dvaceti tanců a osmi desítek krojů. Tvoří je a posílají sami folkloristé.
„Teď například vkládáme videa ze svateb, aby lidé měli ponětí, co se na nich zpívá, jaké jsou při nich zvyky a proč to tak je,“ doplnil Ondra.
Folklorní mapu stvořili odborníci
Ve Folklorní mapě se zase dají najít údaje získané z výzkumů odborníků. Pracovníci Slováckého muzea je dávali dohromady s kolegy z Trenčínského kraje, aby obsáhli celé slovensko-moravské pomezí.
Prozatím představují šestnáct obcí ze Zlínského, Jihomoravského a Trenčínského kraje podle jednotlivých národopisných oblastí. Podrobné informace tak najdou například ti, které zajímá Dolňácko, Uherskobrodsko nebo Myjavsko. Další čtyři obce přidají do konce letošního roku.
„Snažili jsme se vytvořit učební pomůcku, takže například u staroměstského verbuňku máme údaje o tom, odkdy se tančí, kdy to bylo poprvé. A video jsme natočili s lidmi, kteří patří ke střední generaci a platí za veličiny v tomto projevu,“ vysvětlila etnografka Slováckého muzea Marta Kondrová.
Odborníci na webu rovněž detailně popisují kroje v obcích. Jaké součásti má například kopaničářský ženský, pracovní nebo obřadní kroj, jaké jsou v regionu tradiční akce, soubory a sbory nebo jak tady vznikala a do jaké míry se dochovala lidová píseň a tanec.
Pohádky z vesnic
Oba portály obsahují i desítky archivních a aktuálních fotografií. Na webu akademie pak nechybějí tradiční vesnické pohádky a říkanky.
„Jde nám o to, aby děti doma nesledovaly v televizi Mickey Mouse, ale aby si prarodiče nebo rodiče na webu připomněli pohádku z vesnice, ve které žijí, a dětem ji povyprávěli,“ upozornil vedoucí programového oddělení uherskohradišťského Klubu kultury David Pavlíček, který dříve působil jako dramaturg Vojenského ústředního souboru Ondráš.
Zároveň akademie funguje i jako seznamovací web, na kterém se vedoucí kroužků a souborů mohou napojit na jiné odborníky.
„Když něco neumí, seznámíme je s těmi nejlepšími. A týká se to nejen tanečníků, ale třeba i choreografů a dalších,“ konstatoval Pavlíček.
