(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Značka Made in Zlín láká východní trhy, firmy se prosazují v Rusku i Asii

  • 0
Menší firmy ve Zlínském kraji stále častěji nacházejí nové zákazníky nebo obchodní partnery v Číně, Rusku a jinde na Východě. Podařilo se jim i obnovit vztahy s Farmou čínsko-československého přátelství.

Dá se na ni psát prstem, promítat, zobrazovat i ukládat. Interaktivní tabule nejsou na školách žádnou novinkou. Ale tu, kterou teď testují v jedné ze zlínských škol, nikdo jiný v Česku zatím nemá.

Jde o společný projekt podnikatelů ze Zlína a z čínské provincie Che-Pej, který věrně ukazuje trend posledních let - ani menší regionální firmy už neváhají a směřují své podnikání na kdysi nejisté a opomíjené východní trhy.

„Obnovili jsme vztahy s Farmou čínsko-československého přátelství, která před třiceti lety spolupracovala mimo jiné se zemědělskými odborníky ze Slušovic,“ vysvětlil manažer firmy Indota Milan Kristek.

Díky tomu se podařilo najít firmu, která chtěla do Česka dovážet pomůcky do škol. Partnera našla ve zlínském technologickém holdingu NWT, se kterým založila zmíněnou firmu Indota a domluvila se na společné výrobě interaktivních tabulí.

Kontakty s východoevropskými i asijskými zeměmi

Ve Zlínském kraji rozhodně nejde o výjimku. Společností, které se zaměřují východním směrem, je stále víc.

„Jsou to strojírenské i plastikářské firmy, podnikatelé v lázeňství nebo zdravotnictví,“ podotkla Bohdana Konečná ze zlínského Kontaktního centra pro východní trhy.

Tato instituce pomáhá menším regionálním podnikům, které nemají takové finanční ani personální možnosti jako velké firmy.

Díky tomu mají podnikatelé šanci dostat se do Běloruska, Ruska, Kazachstánu, Číny a dalších východoevropských či asijských zemí. Buď se jim podaří uspět se svým zbožím na zahraničním trhu, nebo najdou partnera pro další podnikání.

Ruská firma například nedávno hledala dodavatele plastových součástek pro automobilový průmysl, podniky z Ukrajiny zase shánějí obchodníky pro dodávku barev a laků nebo hnojiv.

„Regionálním firmám pomáháme s prvotním kontaktem, děláme podnikatelské mise do cizích zemí i semináře se zahraničními partnery,“ naznačila Konečná.

Vztahy s Ruskem nejsou ideální

Na jednom semináři mluvili například zástupci firmy Farmtec, která má pobočku i v Uherském Hradišti a do Běloruska, Ruska nebo států bývalého SSSR dodává zemědělské technologie.

„Na Východ jsme se zaměřili cíleně. Na Západě nás totiž nikdo nechce. Rakouský zemědělec si technologie vždy koupí u domácí firmy, i kdybychom mu nabídli lepší cenu,“ uvedl ředitel Bohumil Belada.

Zlínská klinika reprodukční medicíny před dvěma lety v Kazachstánu otevřela dvě ambulance, kde lékaři pomáhají neplodným párům. Těžší případy pak posílají do Zlína, ročně jde o stovku párů.

„Hodně českých kolegů se zaměřuje na západní země, ale my jsme chtěli jít opačným směrem,“ upozornil ředitel kliniky David Rumpík.

„Dříve jezdili klienti z Kazachstánu do Izraele a Německa, teď si vybírají nás,“ poukázal.

Zmíněná firma NWT má šanci kromě interaktivních tabulí uspět i u další čínské firmy, která dodává náhradní díly do telefonů. V Česku hledá logistické centrum o ploše asi 200 metrů čtverečních.

„Je to vážný zájemce a využít by mohl stávající sklady firmy NWT,“ dodal Kristek.

Podnikatelé i odborníci zároveň upozorňují, že v současné době nejsou třeba obchody s Ruskem ideální. Hlavně kvůli sankcím Evropské unie, krizi na Ukrajině nebo cenám ropy.

„S východními trhy obecně je to tak trochu jako na houpačce. Záleží na tom, jestli se jim chce investovat a jestli jsou s námi zrovna političtí kamarádi,“ konstatoval Belada.