Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okopírovaná lavička i relé. České firmy naráží na své plagiáty leckde

  8:58aktualizováno  8:58
Na věrné kopie svých výrobků narážejí firmy ze Zlínského kraje na veletrzích. Dají se najít napříč obory, a ačkoliv nejčastěji pocházejí z Asie, kopírují i české, slovenské či ruské firmy. Nejnovější zkušenost má holešovská společnost Elko EP.

Firmy kopírují i městský mobiliář firmy mm cité, často na přání radnic. | foto: mmcité

Mohou znamenat i milionové ztráty, firmy, které s nimi mají zkušenosti, si však nejčastěji stěžují na morální újmu. Falzifikáty úspěšných výrobků, které pochází ze Zlínského kraje, se dají najít v celém světě.

„Co je úspěšné, to se napodobuje. To zkrátka platí a je špatně, že neexistuje žádný vyšší arbitr, který by to zarazil,“ potvrdil předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.

Naposledy na problém upozornila firma Elko EP z Holešova. Na věrné kopie svých relé narazil její ředitel Jiří Konečný na veletrhu Canton Fair 2015, který se konal v Číně. Šlo o naprosto identické výrobky.

„Krabičku dokonce okopírovali i s rýhami, které na ní vznikají opotřebením lisu. Skenují je na 3D skeneru,“ popsal zážitek Konečný. „Vtipné je, že nezměnili ani štítky a popisy, které jsem tvořil před patnácti lety,“ dodal.

První setkání s falzifikáty je staré dva roky, teprve letos jim ale vedení firmy věnovalo pozornost. I proto, že je nenabízel jeden, ale hned tři různí výrobci. Firma Elko EP, jež vyváží své výrobky do 60 zemí světa, už před časem stáhla ze svého webu informace o zahraničních odběratelích. Přesto je společnosti, které se kopiím věnují, kontaktují a nabízejí je zhruba za dvacet procent ceny originálu.

Elko EP zatím škody nevyčísluje. Zákazníci, mezi něž patří například Schneider Electric, Eaton, či Siemens na nabídky podezřele levného zboží nereagují. „Těší nás, že jsme pro Čínu takovou inspirací,“ uvedl v nadsázce Konečný.

Jistota jsou firemní prodejny

Zkušenost s kopírováním vlastních nápadů má i zlínská Tescoma. Jen letos objevili pracovníci firmy 20 kopírovaných výrobků. Koupit se dají po celé Evropě a obvykle jsou vyrobené v Číně.

„Pro spotřebitele je těžké nelegální kopie odlišit, protože obaly jsou téměř totožné. Proto doporučujeme nakupovat ve značkových obchodech,“ řekl jednatel Tescomy Petr Chmela.

Potravinářská firma Hamé zase před pár lety řešila problémy na ruském trhu. Paštiky tamní firmy Ruzkom měly mimořádně podobné obaly. „Firmu jsme úspěšně žalovali, soud rozhodl o finanční kompenzaci,“ popsal mluvčí Hamé Petr Kopáček.

Další případy zachytili na Slovensku, kde se firmy snažily přiživit na známé značce paštiky Májka. Také Tescoma už několik sporů vyhrála a dosáhla stažení kopií z prodeje. Vždy je ale za tím několik měsíců práce.

Pouštět se do soudních pří je nejisté, proto to firmy v některých případech nechávají být, nebo se snaží domluvit s falzifikátorem mimosoudně. Například společnost mmcité, která vyrábí městský mobiliář, potkává své výrobky poměrně běžně.

Plagiátorství není snadné prokázat, stačí změnit detail

Stává se totiž, že ačkoliv nevyhrají tendr, předá vedení radnice jejich materiály vítězné firmě, aby vyrobila právě takové lavičky, odpadkové koše nebo třeba ochranné mříže. Nejhorší situace je momentálně na Slovensku.

„S některými firmami se prostě domluvíme, ale jsou i takové, které se plagiátorství dopouštějí opakovaně, a máme podezření, že to dělají účelově,“ uvedl předseda představenstva mmcité Aleš Bakoš.

Ekonomická ztráta je sice významná, ne ale víc než morální újma. „Do vývoje investujeme ročně miliony korun a vadí nám, když pak někdo přijde a prostě jen obkreslí náš nápad,“ potvrdil Bakoš.

Na soudy se firmy neobracejí také proto, že plagiátorství není vždy snadné prokázat. Ve vizovické Komě, která vyrábí stavební moduly, a mimo jiné postavila výstavní pavilon pro letošní mezinárodní výstavu Expo, si ověřili, že konkurenci stačí změnit malý detail.

Skutečně účinně se mohou firmy bránit snad jen důslednou ochranou výrobních procesů. To se týká třeba nábytkářské firmy Ton z Bystřice pod Hostýnem. Zkopírovat její výrobky není snadné, metodu ohýbaného dřeva umí zhruba tři firmy na světě.

Přesto byl na nedávném veletrhu v Kolíně k vidění asijský věšák, který jako by vypadl z katalogu Tonu. „Byl vyrobený jinou metodou, pokud se dřevo vysoustruží, je křehké a praská, na rozdíl od ohýbaného, které má vysokou pevnost,“ popsala Anna Handlová z Tonu.

Speciální postupy zachraňují i výrobky firmy Walmag z Kroměříže. Jejich magnety se jen stěží dají vyrobit jinou metodou než tou, již používá firma. Ochránit je však stojí nemalé peníze.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Jeden z rekonstruovaných pokojů středoškolského internátu.
Peníze z restitucí arcibiskupství vrací do opravy kroměřížského gymnázia

Část středoškolského internátu, který je součástí areálu kroměřížského arcibiskupského gymnázia, je opravená. Rekonstrukce zahrnovala vše od rozvodů po...  celý článek

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.