Za minulý měsíc měli na neschopence 118 z 650 pracovníků, což je dvojnásobek oproti obvyklému počtu. Další čtyři procenta zaměstnanců zlínské strojírenské firmy Tajmac-ZPS byla na ošetřovném.
I proto firma od pátku 13. až do úterý 17. listopadu dokonce úplně odstavila výrobu, jak o tom mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný, aby se omezil kontakt mezi pracovníky podniků.
„Zaměstnanci zejména v dnešní době vnímají zdravotní rizika výrazněji, než tomu bylo v minulosti, a z toho důvodu jich většina chápe jednotlivá opatření, která jsme zavedli,“ uvedl finanční ředitel Tajmac-ZPS Jan Kurinec.
Absence v takto vysokém počtu však chod podniku pochopitelně ovlivňují. „Navíc nelze tyto výpadky předvídat, a tedy lépe organizovat výrobu,“ vysvětlil Kurinec. „Na druhou stranu poptávka po obráběcích strojích je letos z důvodu celosvětového propadu ekonomiky výrazně nižší, v našem případě o zhruba 30 procent,“ doplnil.
Také v dalších firmách ve Zlínském kraji kvůli nedostatku lidí omezují výrobu. „V minulých dnech jsme museli na několika nejvíce zasažených pracovištích snížit plán výroby o zhruba 25 procent. Předpokládáme, že tento režim potrvá do konce roku 2020,“ sdělil mluvčí České zbrojovky Uherský Brod Radek Hauerland.
Ve společnosti pracuje zhruba 1500 lidí a na nemocenské jsou asi dvě stovky (50 z nich má koronavirus nebo je v karanténě), což je rovněž dvakrát více než bývá zvykem.
Barumu chybí 400 pracovníků
Největší zaměstnavatel ve Zlínském kraji, otrokovická pneumatikárna Continental Barum, má přes pět tisíc zaměstnanců. Z toho jich bylo minulý týden téměř 400 práce neschopných, což je více než obvykle.
Zhruba šest procent z nich zůstalo doma kvůli koronaviru (buď byli nakažení přímo nebo jejich rodina a museli zůstat v karanténě, nebo byli na ošetřovném kvůli dětem). Ještě z jiných důvodů byla na nemocenské další čtyři procenta pracovníků.
„Pozitivní na tom je, že trend je klesající,“ uvedla mluvčí Continentalu Barum Regina Feiferlíková.
Nemocnost klade větší pracovní nároky na lidi, kteří v práci zůstali. „Zatím jsme schopni s výkyvy zaplnit směny díky přesčasové práci našich ochotných zaměstnanců, za což jim náleží dík i případná mimořádná motivační odměna,“ zmínila Feiferlíková.
„Nepřítomnosti pracovníků z důvodu nemoci nám výrazně komplikují zajištění výrobního procesu a tím zajištění dodávek našim zákazníkům,“ potvrdil Robert Zatloukal, ředitel zlínské plastikářské společnosti Promens, která vyrábí díly pro automobilový průmysl.
Zaměstnanci, kteří v práci zůstali, si proto často berou přesčasy. V Promensu, kde je nemocnost necelých osm procent, se někteří technicko-hospodářští pracovníci přesouvají do výroby.
„Většina zaměstnanců si uvědomuje vážnost situace a fakt, že pokud přestaneme našim zákazníkům dodávat v požadovaném množství a kvalitě, může to vážně ohrozit naši spolupráci v budoucnosti,“ konstatoval Zatloukal.
Lidé si musejí brát přesčasy
Výrobní podniky se potýkají nejen s nedostatkem lidí i zakázek, ale také netuší, jak se bude vyvíjet ekonomika v brzké budoucnosti. Všechny si však chválí své zaměstnance, kteří zůstávají v práci.
„Některé okrajové výrobní projekty jsme byli nuceni omezit, ale zásadní výroby, na kterých stojí výkony firmy, se nám daří udržet. Vyžaduje to více odpracovaných přesčasových hodin, ale od zaměstnanců nemáme negativní ohlasy,“ naznačil ředitel zlínské plastikářské společnosti SPUR Tomáš Dudák.
Z 240 zaměstnanců je tam v pracovní neschopnosti zhruba 20 lidí, tedy asi osm procent. V jednociferných procentech se pohybuje nemocnost také v nábytkářské firmě TON z Bystřice pod Hostýnem.
„V případě karantén nastupuje operativní přeskupení pracovníků a nerovnoměrné čerpání pracovní doby. Je to velmi náročné období, které se nám díky vzájemné sounáležitosti a podpoře zatím daří zvládat,“ řekla marketingová manažerka TON Anna Handlová.
Firmy dodržují bezpečnostní opatření a roušky, rozestupy a dezinfekce už jsou všude samozřejmostí. „Kromě dlouhodobě zavedených opatření jsme navíc rozmístili ionizátory vzduchu na místa, kde je větší pohyb lidí. Prostory, kde se mohlo potkávat v jednom čase více lidí, jako například v kuřárnách, jsme uzavřeli,“ poznamenal František Červenka, ředitel zlínské Kovárny Viva, kde je nemocných devět procent zaměstnanců.
„Stejně jako v předchozích letech se nám v podzimním období absence způsobená nemocí zvedá,“ dodal.
