Hádka o Baťu a využívání Židů. Kdo vás platí, zlobili se odpůrci

  10:12aktualizováno  10:12
Bouřlivý závěr měla přednáška historika Martina Marka ve zlínské knihovně. Mluvil totiž o tom, jak baťovské filiálky za války využívaly na nucené práce Židy, včetně vězňů z Osvětimi. A to je pořád ožehavé téma.

Zlínský historik Martin Marek nyní působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Publicista Jaroslav Pospíšil

Baťovským tématem se zabývá řadu let a napsal o něm už několik publikací. Momentálně pracuje na knize o šéfovi baťovského koncernu Albertu Miesbachovi.

Vypadalo to, že vás přednáška historika Marka nadzvedla.
Padlo na ní mnoho zajímavých věcí. Bylo by nespravedlivé říci, že ne. Na druhou stranu se ptám, kdy doktor Marek napíše o firmě Baťa něco pozitivního.

Nesouhlasíte s jeho závěrem, že zlínské vedení vědělo o využívání Židů?
Nemohu to připustit. Uznávám, že jsem se při přednášce vyjádřil příliš emocionálně, ale nemůžu souhlasit s tím, že řídící pracovníci jen přihlíželi. Je to jen Markův úhel pohledu.

Takže vás nepřesvědčil?
Dal mi hodně podnětů, ale nepřesvědčil mě. Nepředložil žádné konkrétní důkazy. Žádné vyjádření, že vedení firmy Baťa bude záměrně využívat Židy, není.

Zlínský archivář a historik Martin Marek z Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně se tématem zabýval podrobně a dlouho. A poté, co jeho závěry jako první letos v lednu prezentovala MF DNES, předstoupil Marek před veřejnost (o jeho práci čtete zde).

Sál zlínské knihovny byl plný. Nechyběli fotografové, kameramani, reportéři. Ani nažhavení Markovi odpůrci. Takhle "suchá" vědecká přednáška nezačíná. Pak začala padat fakta. Marek popisoval fungování obuvnického koncernu Baťa za války.

A pomalu se dostával k tomu, že firma za vědomí zlínského vedení - v němž už nepůsobil Jan Antonín Baťa, který emigroval do Ameriky - ve velkém využívala Židy ve svých dceřiných společnostech v polském Chelmeku a Radomi, německém Ottmuthu i Sezimově Ústí. Mluvil tiše, věcně.

"Filiálky nebyly odpoutané od Zlína. Jejich provázanost je zřejmá," vysvětloval Marek.

Pracovali v nelidských podmínkách

Proto znělo děsivě, že na podzim roku 1942 v areálu továrny Baťa v Chelmeku stál barák obehnaný ostnatým drátem. V noci se v něm židovští vězni z nedaleké Osvětimi snažili načerpat síly, aby ráno mohli pracovat.

Podnik si jich najal 100 až 150 i s nacistickými bachaři. V nelidských podmínkách čistili rezervoáry vody od bahna. Mnoho jich zahynulo.

"Při tomto pracovním nasazení zemřelo nejméně 47 lidí, zřejmě jich však bylo víc," přiblížil Marek.

Na stěnu promítal dokumenty, které posbíral v archivech různých zemí. Objevila se tam i vážná tvář Mathiase Carniala, osvětimského vězně. 3. listopadu 1942 začal pracovat v Chelmeku, 25. listopadu skončil se zlomeným zdravím v lágrovém špitálu.

Továrnou v Radomi podle Marka prošlo až 900 Židů z městských ghett. Měli se lépe než vězni v Osvětimi. V Ottmuthu ale zemřel minimálně jeden člověk.

Tehdejším šéfem zlínského koncernu byl Albert Miesbach. V představenstvu figurovali i Dominik Čipera, Josef Hlavnička, Hugo Vavrečka, František Malota a Hynek Baťa. I po letech velmi respektované osobnosti.

Kdo byl "divák" a kdo "pachatel"?

Někteří přítomní proto nedokázali přijmout tvrzení, že by právě tito lidé o zneužívání Židů věděli a pouze mu přihlíželi. Marek je nazval "diváky" a vedení v Chelmeku označil přímo za "pachatele".

"Vy nemáte představu, co podnikání obnáší. Vidíte v něm jen zisk. Dělá mi to starost," vzal si slovo v diskusi po skončení přednášky šéf Nadace Tomáše Bati ve Zlíně Pavel Velev.

Pak zesílil kalibr. "Kdo vás platí? Židé?" ptal se Velev, načež to sálem zašumělo a kdosi řekl "fašisto".

"Chtěl jsem ukázat, že baťovské firmy expandovaly i díky zaměstnávání Židů," reagoval Marek.

"Nevidím příčinnou souvislost mezi vedením ve Zlíně a tím, co se dělo v zahraničních firmách," ozval se publicista Jaroslav Pospíšil. A i on pak zvyšoval hlas. "Tohle se nedalo poslouchat," zakončil rozčíleně svůj výstup.

Přednášku si poslechli někteří staří baťovci. Pobouření nebyli. "Lidé ve zlínském vedení byli skutečně jen diváky. Do židovské otázky nemohli mluvit," myslí si absolvent Baťovy školy práce Svatopluk Jabůrek.

Autor:

Nejčtenější

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Kladno s Plekancem v sestavě zdolalo Vsetín, Jihlava uspěla v Prostějově

V utkání proti Slavii míří za pukem budějovický Zdeněk Doležal (vlevo).

První hokejová liga pokračovala 33. kolem. Kladno i s Tomášem Plekancem v sestavě přehrálo Vsetín 6:3, trápící se...

Zlín - Plzeň 0:2, góly v úvodu a mistr si v klidu došel pro výhru

Plzeňští fotbalisté slaví vstřelenou branku, zato Zlín smutní.

Dva góly během pěti minut v úvodu utkání usnadnily plzeňským fotbalistům předehrávku 18. kola první ligy. Ve Zlíně...

Muž se pokusil zastřelit šéfa své přítelkyně, protože jí dával malý plat

Ilustrační snímek

Až dvacetileté vězení hrozí muži ze Vsetínska, který v opilosti vystřelil na provozovatele restaurace a jen těsně jej...

Další z rubriky

Dobrovolníci budují Zahradu poznání, představí pestrou valašskou přírodu

V areálu Valašského ekocentra ve Valašském Meziříčí budují nadšenci Zahradu...

Unikátní přírodní plochu plnou atraktivních expozic, interaktivních výukových prvků i herních atrakcí budují ve...

Po sérii násilných potyček sepsali lidé v Uherském Brodě petici

Ilustrační snímek

Devět případů napadení obyvatel za jeden měsíc vyvolalo velké emoce v Uherském Brodě. Řada kritických reakcí se...

Most u Tlumačova je po půl roce opravený, končí objížďka přes Otrokovice

Ilustrační snímek

Rozsáhlá oprava silničního mostu přes vlakové koleje mezi Otrokovicemi a Tlumačovem je u konce. Od pondělí budou moct...

Najdete na iDNES.cz