„Je v tom mystika a magie pohanských zvyků. Na druhou stranu tam najdeme i pozdější období,“ poznamenal zakladatel Festivalu masopustních tradic ve Strání, etnograf a bývalý ředitel uherskobrodského muzea Pavel Popelka.
Právě o tomto víkendu se fašank do obcí zase vrátí. Průvod neobvyklých masek projde na mnoha místech po celém kraji. A zmíněný termín fašanku je - na rozdíl od jeho původu - jasný a dodržovaný. Uzavírá čas masopustu, který začal na Tři krále.
„Fašankem končí doba zabijaček, svatebních hostin a zábav a začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi,“ popsala etnografka Muzea jihovýchodní Moravy Alena Prudká.
Magický význam masek
Většina obcí naplánovala obchůzku na tuto sobotu nebo neděli. Tam, kde se tradic chtějí držet ještě víc, počkají do úterý. Až po něm totiž následuje Popeleční středa, která je prvním dnem nastávajícího postního období.
Tipy na fašankPátek 5. února Sobota 6. února Neděle 7. února Úterý 9. února |
Podoba fašankového veselí je v každé obci jiná. Většinou v průvodu nechybí zvířecí masky, voják, muzikant, nevěsta nebo cikánka.
„Typický je medvěd, se kterým si v minulosti musela každá hospodyně zatancovat,“ připomněla Jana Tichá z rožnovského Valašského muzea v přírodě. Právě tady v sobotu ukážou různé podoby masopustních zvyků.
Masky měly magický význam. Medvěd měl zajistit dobrou úrodu, byl znakem plodnosti a tanec s ním měl často erotický nádech. Na Valašsku jsou v průvodu vidět tzv. pohřebenáři, muži s vysokým slaměným kloboukem, ze kterého si hospodyňky trhaly slámu a dávaly ji do podestýlky pod husy.
Během staletí do průvodů přibyly také aktuální masky, kterými místní lidé reagovali na volby, politiku či zásadní události.
„Tradiční je i svatební pár, který tvoří dva muži a vždy ten vyšší představuje nevěstu,“ doplnila Prudká.
Mečový tanec „Pod šable“ ve Strání
Ve Strání zase bude v úterý místo průvodu chodit skupina mužů v krojích a se šavlemi. Tradiční mužský tanec „Pod šable“ patří ke zvykům, které jsou v prapůvodní podobě vidět už jen výjimečně. Kromě Strání to je například v Komni, kde tancují skakúni, nebo v Bystřici pod Lopeníkem, kde se mužům zase říká bobkovníci.
„Tady jsou mečové tance autentické. Možná proto, že historicky šlo o kompaktní společnost, o vesnice, které byly komunikačně odlehlé a zvyky nikdo nenarušil,“ domnívá se Popelka.
Pro většinu nadšenců ale fašank v dnešní podobě znamená hlavně zábavu, která po obchůzce obcí končí pochováváním basy.
Jde o parodii na pohřeb, při kterém se veřejně předčítají hříchy vesničanů a symbolicky se pochovává basa coby znak veselí, které končí.
Takto pojali fašank například v krajském Zlíně, kde sobotní průvod masek doplňuje už několik let ochutnávka zabijačky, vystoupení folklorních souborů nebo ukázky lidových řemesel.
Pro velký zájem se i letos uskuteční oblíbený Lešetínský fašank hned ve třech ulicích.
