„Teď je zcela mimořádný. Ve srovnání s minulými lety registrujeme čtyřicetiprocentní nárůst. Kapacita fakulty se blíží maximu,“ potvrdila děkanka fakulty Zuzana Tučková. „V posledních letech jsme svědky zcela nečekaných krizových situací, které mají celospolečenský dopad. Proto se v poslední době staly populární i naše obory,“ doplnila.
Fakulta v Uherském Hradišti je nejmladší v rámci Univerzity Tomáše Bati, funguje dvanáctý rok a v novém školním roce na ní bude studovat 1 318 studentů. Letos se ke studiu hlásilo 1 380 uchazečů, z toho 713 nastoupí do prvních ročníků.
„Zájem je o program Ochrana obyvatelstva, jenž u nás studují často lidé, kteří jsou dlouhodobě ve složkách integrovaného záchranného systému a doplňují si vzdělání. Management rizik zase studují ti, kteří chtějí krizím předcházet a řídit je. V novém programu Aplikovaná logistika se věnují logistice ve firmách,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Marek Tomaštík.
Když Fakulta logistiky a krizového řízení vznikala, Česká republika ani Zlínský kraj za sebou neměly tolik mimořádných událostí jako dnes. I díky nim význam dříve neznámých oborů stoupl, vzrostl i zájem mladých lidí a současně s tím i zájem o odborníky, kteří si s požáry, záplavami, lavinami, vichřicemi, hromadným neštěstím, úniky nebezpečných látek, výbuchy nebo teroristickými akcemi umí poradit.
Odborníci z kraje navíc mohli zkušenosti sbírat přímo v terénu díky mimořádným událostem, k nimž v posledních letech na tomto území docházelo. Některé z nich si vyžádaly vyhlášení stavu nebezpečí i nouzového stavu, což je nejvyšší zákonné opatření. Jde například o povodně v roce 2006, které způsobily škody na majetku v hodnotě 200 milionů korun, tehdejší hejtman musel vyhlásit stav nebezpečí a vláda pak vyhlásila nouzový stav na území několika krajů.
„Nejdrastičtějším opatřením při této povodni byla evakuace Uherskohradišťské nemocnice, kterou starosta, krizový štáb města a krizový štáb nemocnice zvládl bez vážnější újmy na zdraví pacientů,“ přiblížil bezpečnostní ředitel Zlínského kraje a akademický pracovník fakulty Robert Pekaj.
Po otevření nové fakulty zaměřené na krizové řízení postihla v roce 2010 tento kraj povodeň, o dva roky později se objevily desítky mrtvých kvůli metylalkoholu, explodovaly muniční sklady ve Vlachovicích v roce 2014, veterináři zjistili africký mor prasat v roce 2017, přišly bleskové povodně, které zasáhly hned několik obcí v roce 2019, a loni zasáhla celosvětová pandemie covidu-19. Některé z událostí se přitom vymykaly běžným stavům a Zlínský kraj s nimi bojoval jako první v Česku.
Panika způsobí víc ztrát než událost sama
Což je i případ afrického moru prasat, se kterým neměla republika žádné zkušenosti. První snahy veterinární správy neměly takový efekt a tehdejší hejtman netradičně vyhlásil stav nebezpečí pro část území. Během pár dnů vyrostly elektrické a pachové ohradníky, kraj koupil odchytové klece a zahájil intenzivní odstřel i odchyt divokých prasat.
„I tyto příklady ukazují, že při řešení mimořádných událostí a krizových situací záleží na schopnostech a dovednostech orgánů krizového řízení a pracovníků veřejné správy,“ zdůraznil Pekaj.
Právě ve veřejné správě je o absolventy uherskohradišťské fakulty velký zájem, protože se vyznají v zákonech, dokážou pracovat s informacemi, znají postupy, pojmenují problém i jeho dopady. Pracují také jako logisté nebo technici ve firmách, jež se věnují krizovému řízení, v záchranných složkách, bezpečnostních agenturách, dopravních společnostech i v managementu firem. Logistika je například odvětví, které se stále posouvá dopředu. Absolventi tak najdou práci vždycky poměrně rychle.
„Panika spolu s neznalostí toho, co dělat, způsobí často více ztrát na životech a škod na majetku než mimořádná událost sama. Proto vyspělé země kladou důraz na osvětu a výchovu obyvatel. I když zároveň platí, že nebezpečí je celá řada a nelze dát vyčerpávající návod, co dělat,“ dodal Pekaj.