Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlínský kraj se vyrovná průmyslovým částem Německa, říká ekonom Sobíšek

  8:12aktualizováno  8:12
Renomovaný ekonom Pavel Sobíšek zpracoval ekonomickou analýzu Zlínského kraje. V rozhovoru MF DNES se zamýšlí nad tím, jak si region ekonomicky stojí, co mu pomáhá a co ho naopak sráží. „Pro obyvatele mnohých obcí je dojíždění za prací mimo jejich ‚údolí‘, čímž mají omezený okruh pracovních příležitostí,“ vysvětluje nízké platy v regionu.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank | foto: Archiv P. Sobíška

Zlínský kraj stojí a padá s průmyslovými podniky, kterých je tady, v přepočtu na obyvatele, nejvíce v zemi. Naštěstí se jim daří, což může zapůsobit i na rychlejší růst nízkých platů. Optimistický výhled ale poněkud brzdí fakt, že se region bude nadále vylidňovat, což prohloubí stávající potíž firem se sháněním kvalitních zaměstnanců.

To a ještě mnohem více vyplynulo z analýzy hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška, který vystoupil na setkání podnikatelů a politiků ve Zlíně. Akci pořádala mediální skupina MAFRA.

„Ekonomika kraje šlape v této době obstojně, čemuž napomáhají dobře fungující velké podniky,“ říká Sobíšek.

Jak byste zhodnotil coby ekonom Zlínský kraj?
V první řadě jsem hledal odpověď na otázku, zda je u vás stále živý odkaz Tomáše Bati, zda se jeho někdejší ekonomické úspěchy nějakým způsobem přenášejí do dnešní ekonomiky.

Pavel Sobíšek

Narodil se v roce 1962. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teorie pravděpodobnosti a matematická statistika.

V letech 1985 až 1991 se zabýval hydrologickým výzkumem v podniku Stavební geologie.

Kariéru v bankovnictví zahájil nástupem do Živnostenské banky v roce 1991 na pozici analytika kapitálových trhů. Od roku 1995 zastával funkci hlavního analytika.

V roce 1998 nastoupil do Bank Austria Creditanstalt CZ jako hlavní ekonom. Na stejné pozici pracoval po fúzích v HVB Bank a UniCredit Bank Czech Republic, kde pracuje i dnes.

Je členem Vědeckého grémia při České bankovní asociaci.

Jakou jste našel odpověď?
Myslím si, že se baťovský odkaz stále projevuje ve struktuře ekonomiky kraje. Velké a silné podniky dominovaly před osmdesáti lety a platí to dosud, byť už se nejedná o obuvnický průmysl.

Jak si tedy dnes stojí Zlínský kraj? Co je v jeho struktuře klíčové?
Předně je Zlínsko velmi průmyslový kraj. Podíl zpracovatelského průmyslu na jeho celkové ekonomice v roce 2014 dosáhl 43 procent, což bylo s přehledem nejvíc ze všech krajů České republiky. Tímto podílem se může srovnávat s nejprůmyslovějšími oblastmi Německa.

Laik by si naopak pomyslel, že s Baťou ze Zlínska zmizel výrobní průmysl.
To je omyl. A s významnou rolí průmyslu souvisí i struktura krajské ekonomiky. Podniků se sto a více zaměstnanci je k počtu obyvatel na Zlínsku vůbec nejvíc z celé republiky. Velké podniky dosahují oproti menším zpravidla vyšší produktivity, což se u vás potvrzuje. V žebříčku přidané hodnoty na zaměstnance patří kraji čtvrtá příčka. Je hned za Prahou, pro niž má průmysl okrajový význam, dále Středočeským krajem s jeho automobilkami a Moravskoslezským krajem s mixem automobilového průmyslu a investičně náročných provozů výroby kovů.

Proč jsou tady ale druhé nejnižší mzdy v zemi?
Jejich nízkou úroveň částečně vysvětluje členitost kraje. Pro obyvatele mnohých obcí je dojíždění za prací mimo jejich „údolí“, čímž mají omezený okruh pracovních příležitostí. Ostatně podle statistik překročí hranice Zlínského kraje kvůli práci nejméně lidí v zemi. Pro podniky znamená taková situace menší riziko při přetahování klíčových zaměstnanců jinými podniky. To vede k tomu, že i když se ekonomice daří, začínají tady mzdy růst později než v místech s ostrou konkurencí na pracovním trhu.

A další okolnost ovlivňující nízké mzdy?
Druhým vysvětlením pak může být odlišná struktura průmyslu než třeba v Moravskoslezském kraji, kde vyšší mzdy mnohdy kompenzují větší fyzickou a zdravotní zátěž zaměstnanců. Myslím si, že by měl růst mezd ve Zlínském kraji citelně zrychlit. Podmínky pro to vytváří kombinace poptávky po pracovních silách a nízká nezaměstnanost.

Je velký podíl průmyslu pro kraj výhodný?
Jak se to vezme. Ekonomika kraje šlape v této době obstojně, čemuž napomáhají dobře fungující velké podniky. Průmysl ovšem bývá cykličtějším odvětvím než služby, takže vykazuje ve vrcholných fázích lepší a ve fázích útlumu naopak horší výsledky než celá ekonomika. Orientace na průmysl tedy má i svoje minusy a rozhodně stojí za to uvažovat o možnostech posílení sféry služeb.

Jaké služby máte na mysli, například v turistickém ruchu?
Na mysli mám jednak široké spektrum služeb pro podniky, jednak turistický ruch. Sázet na rozvoj turistického průmyslu dává smysl. S projekty musejí přijít podnikatelé, místní politika by jim ale měla pomáhat vhodnou propagací turistiky, třeba budováním sítě cyklostezek či vyznačováním turistických cílů v terénu.

Takže turistický potenciál kraje není využitý?
Ve stravování, pohostinství, ubytování je zaměstnáno relativně málo lidí, a to možná vypovídá o nevyužitém turistickém potenciálu. Přitom kraj, kde se kombinují stavební památky s přírodními, kde jsou podmínky pro horskou turistiku a je rozvinuté lázeňství, má co nabídnout.

Jak vidíte budoucnost kraje s ohledem na to, že se postupně vylidňuje a podle prognóz by to mělo pokračovat?
Demografické trendy Zlínska vypadají skutečně hůř než v jiných krajích v západní polovině země. Za posledních 20 let se počet jeho obyvatel snížil o nezanedbatelných 16 tisíc, tedy téměř o tři procenta. Úbytek obyvatel ve spojení s nízkou nezaměstnaností, která je u vás kolem pěti procent, se pak může stát poměrně brzy limitem dalšího rozvoje ekonomiky.

To nezní moc optimisticky.
Souhlasím. Ale pokud bude prosperovat celá země, projeví se to pozitivně i ve vašem kraji. Aby z něho lidé neodcházeli, musejí podniky nabízet atraktivní místa. Krajská politika k tomu může přispět zlepšením dopravní infrastruktury.

Autor:


Nejčtenější

Ukrajinští fotbalisté odmítli ubytování ve zlínském hotelu Moskva

Jedenáctipodlažní Hotel Moskva na náměstí Práce v centru Zlína se začal stavět...

Česká fotbalová reprezentace odehraje na začátku září v rámci Ligy národů zápas s Ukrajinou v Uherském Hradišti....

V rybníku ve Starém Městě se utopil muž, jeho syna lidé zachránili

Pátrání po utonulém muži na vodní ploše ve Starém Městě.

V rybníku ve Starém Městě u Uherského Hradiště se v neděli odpoledne utopil pětadvacetiletý muž. Při koupání se začal...



U Valašského Meziříčí havaroval mladík, na místě zemřel

Po nehodě u Valašského Meziříčí zemřel mladík. (8. srpna 2018)

V úterý večer havaroval nedaleko Valašského Meziříčí mladý řidič, na následky zranění na místě nehody zemřel....

Provaz pro Hradiště, stálo na banneru ANO. Hnutí viní bývalé členy

Reklamní banner, který se objevil na oficiálním profilu hnutí ANO na...

Kritiku a posměch si na sociálních sítích vysloužilo hnutí ANO za reklamní banner s heslem Provaz pro Hradiště....

Útočník Poznar zůstane v Plzni na tribuně. Je to škoda, lituje

Fotbalista Jablonce Tomáš Břečka (vlevo) bojuje o míč se zlínským Tomášem...

Rychle se dostal do formy. Dnešní ligový duel dvou neporažených týmů v Plzni však bude sledovat jenom z tribuny. Tomáš...

Další z rubriky

Za podvody s petrolejem v kauze podnikatele Vaškůje soud opět snížil tresty

Roman Vaškůj musí před soudem vysvětlovat obchodování s leteckým petrolejem v...

Dalšího zmírnění trestu se u Krajského soudu ve Zlíně dočkali lidé obžalovaní z daňových úniků při obchodech s leteckým...

Kdo vlastní vodu?

Mapa ukazuje, kdo vlastní v ČR vodovodní a kanalizační potrubí, úpravny i...

Slyšeli jste plamenné řeči o prodeji vodárenské infrastruktury? To, co je plamenné, ale není vždycky pravdivé. A tak je...

Do voleb ve Zlíně jde také rektor, podpoří hnutí podnikatele Vančury

Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha.

Do podzimních komunálních voleb ve Zlíně půjde také rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha, který bude dvojkou...

Najdete na iDNES.cz