Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha o Baťovi od jeho osobního přítele čekala na vydání dlouhých 70 let

  16:18aktualizováno  16:18
Je to kniha, která by mohla být označena za zapomenutou. Přes sedm desítek let ležel její rukopis ve zlínském archivu. Autorem je významný meziválečný ekonom a politik František Hodáč, osobní přítel zakladatele obuvnické továrny Tomáše Bati.

Historik Jan Herman s knihou Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele, jejímž autorem je František Hodáč | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Už název díla „Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele“ prozrazuje, co je jeho hlavní náplní.

Fotogalerie

Hodáč už nestihl knihu vydat. Měl ji připravenou k publikování, ale zemřel v roce 1943 těsně před závěrečnými korekturami. Jeho dílo po letech dokončili historici z Informačního centra Baťa, které působí při zlínské univerzitě.

Hodáč byl dlouholetým Baťovým přítelem a poznal jej z mnoha stránek. Bedlivě rovněž sledoval rozvoj jeho firmy.

„Kniha přináší mnohé nové informace o tomto podnikateli. Autor v ní využil četné rozhovory s lidmi ze širokého spektra společnosti – od pracovníků továrny přes podnikatele až po ministry,“ uvedl historik Jan Herman z Univerzity Tomáše Bati.

Nejdřív spolupracovníci, později blízcí přátelé

Historie firmy Baťa: od malé dílny, přes zlínskou továrnu až k impériu

Řadu informací se čtenáři dozvědí vůbec poprvé. „Hodáč například popisuje, jak probíhala jednání, když chtěl v roce 1922 Baťa zásadně zlevnit své zboží,“ poukázal Herman.

Připomíná i úctyhodnou Baťovu platební morálku. „Autor vzpomíná, že Baťa faktury platil do deseti dnů. Dnes to trvá měsíc dva, často i více,“ řekl historik.

Hodáč měl ve své době výrazný politický i ekonomický vliv. Od mládí byl Masarykovým stoupencem, v letech 1929 až 1935 působil jako poslanec za Československou národní demokracii.

S Baťou spolupracoval v Jednotě průmyslníků pro Moravu a Slezsko nebo v Ústředním svazu československých průmyslníků. Jejich pracovní vztah postupně přerostl v osobní přátelství.

„Hodáč si Bati vážil, obdivoval ho. Znal i jeho rodinu a zlínské prostředí. Měl přístup k rozsáhlým archivním pramenům, které v knize využil a které už dnes mnohdy neexistují,“ připomněl Herman.

Konec Hodáčova života se pojí právě se Zlínem. V letech 1940 až 1942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu a od roku 1942 byl až do své smrti členem dozorčí rady společnosti Baťa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.