Loni na podzim studie proveditelnosti ukázala, že uvažovaný průplav Dunaj–Odra–Labe (D-O-L) má podle jeho autorů své ekonomické opodstatnění. Jeho vybudování se tak o malý krůček přiblížilo (viz též „Zemanův vodní kanál“ se vyplatí, tvrdí studie. Vyjde nejméně na 281 miliard).
Jenže některým starostům obcí, přes jejichž katastr má ve Zlínském kraji vést, to radost neudělalo. Mezi Spytihněví a Starým Městem byl navržen v trase turisticky oblíbeného Baťova kanálu, což by pro jeho budoucnost mohlo znamenat úplný zánik.
Proto ministerstvo dopravy přišlo s alternativní variantou, podle níž má v daném úseku průplav vést podél Baťova kanálu.
„V rámci studie proveditelnosti D-O-L jsme vytvořili návrh, který by měl být kompromisní pro Zlínský kraj. Díky tomu by mohl být zachován i na části trasy paralelní provoz na obou vodních cestách. Studie ukazuje, že vodní koridor může mít i významné přínosy pro rozvoj cestovního ruchu a regionální rozvoj,“ řekla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Zpracovatel studie nachystal náhradní řešení. Počítá s tím, že ve Spytihněvi se průplav odkloní od řeky Moravy společně s Baťovým kanálem. Vedl by pak mezi ním a řekou přes pole a protnul by i pár slepých ramen Moravy. Na začátku Starého Města se pak má vrátit do trasy kanálu, který se vzápětí opět spojuje s řekou Moravou.
Toto řešení je pro starosty přijatelnější, byť jim ho ještě nikdo oficiálně nepředstavil. Nadále ale mají k zamýšlenému průplavu vážné výhrady.
„Vítáme, že má Baťův kanál zůstat zachován. Starostové z jeho okolí jsou srdcaři, nesouhlasili by s tím, aby dospěl k záhubě. Byla by to velká škoda,“ reagovala starostka Napajedel Irena Brabcová, která je současně místopředsedkyní Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě.
„Zatím ale nedokážu říci, co nová trasa průplavu může znamenat pro územní plány obcí,“ doplnila.
Starostům chybí zdůvodnění smyslu stavby
Posunutím trasy se změní také pásmo se stavební uzávěrou, které musejí mít ve svých územních plánech obce, města i Zlínský kraj.
„Už jen to, že by průplav nebyl v trase Baťova kanálu, je pozitivní. Záleží pak na tom, kudy přesně by jeho trasa vedla. Blízko obce jsou slepá ramena, chaty,“ upozornila starostka Babic Martina Horňáková, která by ale místo obřího průplavu preferovala jiné státní investice.
„Mnoho let už čekáme na silniční obchvat, ten by se měl upřednostnit,“ vzkázala Horňáková.
Městům a obcím chybí hlavně zdůvodnění smyslu celé stavby. „Je sice dobře, že má Baťův kanál zůstat zachován, ale ani tato varianta pro mě nic neřeší. Pořád mi nikdo nevysvětlil, proč je průplav užitečný a proč by se měl stavět,“ zmínil starosta Spytihněvi Vít Tomaštík.
Tato obec je omezena v rozvoji, protože z jedné strany ji svírá koridor vyhrazený pro dálnici D55 a z druhé pro průplav. „Pro nás to znamená komplikaci,“ shrnul Tmaštík.
Termín výstavby není známý
Podle studie proveditelnosti, která vznikala dva roky, je průplav Dunaj–Odra–Labe efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.
„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ tvrdí ministr dopravy Dan Ťok (viz též „Zemanův kanál“ má cenu stavět jen se souhlasem okolních zemí, říká Ťok).
Náklady na propojení všech tří řek činí podle studie 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry 281 miliard.
Projekt, který prosazuje prezident Miloš Zeman, se bude postupně dostávat do dalších fází. Půjde nepochybně také do řízení EIA, v němž se budou posuzovat dopady stavby na životní prostředí. Termín výstavby zatím znám není .
