Práce na akce Čistá řeka Bečva se dotknou patnácti tisíc lidí v osmnácti valašských obcích. Ilustrační snímek. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Obří stavba pokračuje, za dva roky bude mít celé Valašsko kanalizaci

  • 3
Naprostá většina měst a obcí na Valašsku bude mít za dva roky konečně vyřešenou kanalizaci. Obří projekt Čistá řeka Bečva totiž odstartoval svou druhou fázi, na jejímž konci bude 176 kilometrů kanalizace v obcích podél řeky.

Práce se na zimu zastaví jen na nezbytně nutnou dobu. "Doufejme, že počasí bude přát," přeje si starostka Lačnova Marie Vlčková a tlumočí tak názor mnoha kolegů.

Na Vsetínsku totiž začala dlouho očekávaná obří akce Čistá řeka Bečva. Přesněji její druhá část, která se dotkne 15 tisíc lidí v osmnácti obcích a městech.

Vyjde na miliardu a dvě stě milionů korun a naprostou většinu z toho zaplatí Evropská unie - až 90 procent.

Práce začaly už před oficiálním startem

Na pátek je naplánované slavnostní zahájení stavby, ve skutečnosti však obce na nic nečekaly a začaly už v polovině listopadu.

"Stavbaři využili první možný termín. V Ústí u Vsetína, Lužné, Senici nebo třeba Lačnově už se kope," potvrdil předseda Mikroregionu Valašsko Jaromír Kudlík.

Mapa s přehledem obcí, kterých se týká projekt Čistá řeka Bečva.

I když se spěchá, žádná z obcí neplánuje rozkopat ulice před Vánoci. "Už kvůli odklízení sněhu by to byl nesmysl. Proto zatím hloubíme prostor mimo obec, kde bude stát přečerpávací stanice," řekl starosta Ústí Jakub Hladký.

Plánuje, že přes zimu se stihnou ještě protlaky pod koryty řek Bečva a Senice, pod železnicí a silnicí I/57. Teprve na jaře se začne s výkopy přímo v obci.

Paralelně se bude pracovat na všech osmnácti místech regionu: na celou stavbu mají stačit pouhé dva roky.

V některých obcích pak zůstanou bez napojení na kanalizaci jen odlehlé samoty, například v Ústí jde o dva domy, podobně je na tom i Rožnov.

Naopak třeba v Krhové získá přípojku jen jednadvacet domů. "Jsem z toho trochu zklamaná, myslela jsem si, že se podaří víc," řekla už před časem starostka Krhové Sylva Kristková.

Díky gravitaci se dostali pod běžnou cenu

Projekt se tvořil tak, aby co nejvíce odpovídal požadavkům Unie a tím se zvýšila šance na maximální dotaci. Roli hrála i cena stavby.

"Technicky je to vymyšlené tak, aby to - pokud možno - teklo gravitačně. S cenou jsme se díky tomu dostali velmi nízko," řekl Kudlík.

V přepočtu na hlavu to vychází na 74 tisíc korun. Obvykle se přitom cena pohybuje kolem 100 tisíc korun.

I když většina peněz přijde ze zahraničí, přidat musejí i obce. Částky se pohybují od statisíců po desítky milionů podle toho, jak velká stavba v katastru obce bude.

Například pro Krhovou to dělá 500 tisíc, pro Rožnov 35 milionů korun.

Úvěr si vzal mikroregion

Protože je to hlavně pro malé obce velké sousto, vzal si Mikroregion Vsetínsko jeden velký úvěr.

Obce pak mohou doplatky až do roku 2024 splácet ne bance, ale společenství obcí. Například Ústí musí doplatit 16 milionů korun.

"Něco jsme zaplatili v předstihu, zbytek budeme splácet po dvou milionech ročně. V roce 2020 bychom to měli mít zaplacené a bez úvěru," vypočítal Hladký.

Plán na společné budování kanalizace v obcích podél toku Vsetínské a Rožnovské Bečvy se začal rodit už na konci 90. let minulého století. Po dlouhých přípravách začala v roce 2005 stavba první části. Ta zahrnovala patnáct obcí a 103 tisíc obyvatel.

Stejně jako druhá etapa stála víc než miliardu a i tehdy ji z většiny zaplatily evropské peníze. Autoři projektu z Mikroregionu Valašsko za něj sklidili pochvalu Evropské komise. Ta projekt uváděla jako vzorový pro všechny nové členy Unie.