Obchvat zlínské čtvrti Zálešná, která potřebuje chránit před přívaly aut (více zde), měl být hotový už v roce 2011. Zatím se ale nekoplo do země. Město nemá na projekt dostatek peněz a věří, že je získá z Evropské unie.
Ačkoliv je magistrát hodlá dostat v čerpacím období 2014 až 2020, úspěch je dost nejistý. „Žádat chceme o zhruba 300 milionů korun,“ naznačil primátor Miroslav Adámek. Musí ale ještě počkat, jaké výzvy Ministerstvo pro místní rozvoj v září vypíše.
Platí to i pro další desítky projektů za šest miliard korun, které má zlínské vedení nachystané. Plánuje například nákup nových trolejbusů za zhruba 50 milionů nebo propojení Zlína cyklostezkou s Vizovicemi.
Plány Zlína s penězi z EU v letech 2014-20
|
Všechny dotace ovšem určitě nedostane a zatím netuší, s jakou částkou může počítat. Už teď je ale jasné, že se Zlín nedostal mezi sedm aglomerací, které jsou v elitní kategorii a mají už prakticky jistotu, že jim přijdou miliardy.
Vedle pražské, brněnské, ostravské, plzeňské, hradecko-pardubické a ůstecko-chomutovské jde i o olomouckou aglomeraci, kam patří také Prostějov, Přerov a okolní města.
Ta si dělá ambice na šest miliard, které půjdou na dokončení tramvajové trati, propojení cyklostezek, přesun depa dopravního podniku či vznik pracovních míst (více zde).
„Nic nesmíme podcenit, protože Evropská unie je v kontrole stále přísnější,“ prohlásil olomoucký primátor Martin Major.
Zlínský kraj aglomeraci nemá
Jeho zlínský kolega tak daleko uvažovat nemůže. Proč? „Aglomerace jsou o území, kde je koncentrovaná administrativa, finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství, dopravní uzly a podobně,“ vysvětlila ředitelka odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj Jelena Kriegelsteinová.
Zlín se dostal alespoň do druhé kategorie, kde jsou statutární města. Ta si z balíku evropských dotací také určitě ukousnou. Netuší však kolik a na co.
Primátorovi nezbývá než doufat, že úředníci Ministerstva pro místní rozvoj periferní region ještě více „nezastrčí“. „Věříme, že Zlín nebude bitý a že si úředníci v Praze uvědomí, že je třeba, aby se i okrajová území rozvíjela,“ popsal Adámek.
Menší města mohou uspět jen s individuálními projekty
Ještě hůře jsou na tom menší města, například Vsetín, Kroměříž nebo Uherské Hradiště. Na ně už kategorie nezbyla, žádné dotace garantovány nemají a budou muset bojovat sama za sebe.
„Už se s námi nepočítá, toto období bude složitější,“ uvědomuje si místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. „Může to vést k tomu, že se budou prohlubovat rozdíly mezi většími a menšími městy,“ zdůraznil.
V Uherském Hradišti by například rádi za desítky milionů korun zmodernizovali největší městské sídliště Štěpnice.
Ve Vsetíně by zase chtěli opravit dům kultury, městský úřad či zlepšit veřejná prostranství na Svárově.
Projektů mají hodně i v Kroměříži, postrádají ale jistotu. „Je hodně nepříjemné, že jsme vypadli ze systému přerozdělování dotací,“ přiznala kroměřížská starostka Daniela Hebnarová.
Starostové už jednali s ministryní pro místní rozvoj Věrou Jourovou. A věří, že se prosadí aspoň v individuálních žádostech.
„Setkáváme se s názorem, že kdo není zařazen v nějaké skupině, bude o evropské prostředky ochuzený. Tak to ale není,“ ujistila za ministerstvo Kriegelsteinová. „Většinu evropských dotací budou města a obce čerpat prostřednictvím běžných individuálních projektů. Když nezanedbají přípravu, mají velkou šanci na úspěch,“ dodala.
V to doufají i starostové. Současně ale tolik důležitý příliv peněz nemají vůbec jistý.
