Hromadná doprava ve Zlínském kraji má podle studie mnoho vad. Chybí jí propojenost a kraj na ni navíc dává nejméně peněz ze všech. (Ilustrační snímek)

Hromadná doprava ve Zlínském kraji má podle studie mnoho vad. Chybí jí propojenost a kraj na ni navíc dává nejméně peněz ze všech. (Ilustrační snímek) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Veřejné dopravě chybí ve Zlínském kraji peníze i propojení, tvrdí studie

  • 9
Zlínský kraj dává podle odborníků z Vysoké školy ekonomické na veřejnou dopravu nejméně peněz v celé České republice. Spoje na sebe navíc nenavazují a do menších obcí u hranic kraje je spojení nedostatečné nebo úplně chybí. Že na tom není Zlínský kraj s dopravou dobře, potvrdila i studie společnosti MasterCard.

"Integrovaný systém pro celé území tady rozhodně chybí," konstatuje ve svém vyjádření vedoucí zpracovatelského týmu z pražské VŠE Milan Damborský. Výzkumníci posuzovali veřejnou dopravu ve všech čtrnácti krajích v republice.

Zjistili, že třeba v sousedním Jihomoravském kraji funguje doprava výborně. Právě proto, že tam zavedli společný systém. Zatímco do malé obce na Hodonínsku se cestující z Brna dostane pohodlně a bez čekání, třeba o večerním spojení mezi Morkovicemi a Zlínem si zatím musí nechat zdát.

"Spojení do Zlína nebo Vyškova, kam jezdí lidé do práce, je největší problém," připomněl morkovický starosta Pavel Horák. Právě takových detailů si odborníci při výzkumu všímali: jakým způsobem lidé mohou cestovat z různých míst do práce, jestli se dobře kombinuje vlak s autobusem a jak funguje systém nakupování jízdenek

Zlínský kraj cestujícím vstříc moc nevychází. "Propojenost a návaznost je problém," vzkázal Damborský. Přitom v kraji už několik let funguje organizace Koved, která by právě tyto věci měla řešit. "Pokud to jde, cestujícím vyhovíme," brání se Věra Fuksová z této společnosti a upozorňuje, že podle výzkumu ministerstva dopravy má naopak kraj jedno z nejlepších zajištění veřejné dopravy.

Kraj na dopravu doplácí nejméně v republice

Studie MasterCard rovněž zjistila, že hejtmanství na veřejnou dopravu doplácí nejméně peněz ze všech krajů v republice. Přesně 960 korun v přepočtu na jednoho obyvatele. Jinde je částka zhruba o 200 korun vyšší. Jde o peníze, které kraj každý rok dává dopravcům za spoje, jež se nevyplácejí.

"Jsou to poloprázdné autobusy. Držíme je proto, aby se i lidé z malých obcí dostali domů," vysvětlil krajský náměstek pro dopravu Jaroslav Drozd. Ovšem spojů, které vozí třeba jen deset lidí, je právě kvůli nízké částce od kraje poměrně málo.

A vedení přiznává, že se to rozhodně nezlepší. "V době úspor nemáme peníze na to, abychom platili nevyužívané linky a spoje," reagoval hejtman Stanislav Mišák.

Odborníci z pražské vysoké školy ale radí, aby si kraj vzal příklad jinde. Třeba právě u sousedů. Zavedený integrovaný systém tam žádné ztráty nepřinesl. Jihomoravský kraj doplácí na dopravu druhou nejnižší částku v zemi, tedy 990 korun na obyvatele.

S doplácením totiž na jižní Moravě pomáhají i obce. "Je to ale pro jejich dobro. Počet spojů do periferních částí se zvýšil a jezdí i linky, které nejsou ekonomicky výhodné," upozornil Damborský.

Počty linek se nezvýší ani se změnou za dva roky

Zlínský kraj se ale na zásadní změny chystá. Snad za dva roky by se cestující mohli dočkat toho, že jim autobus neujede před nosem a budou mít jednotnou platební kartu nebo panely s informacemi o linkách.

Projekt má stát kolem 70 milionů korun. Kraj na něj chce získat peníze z Regionálního operačního programu, něco dá ze svého rozpočtu a část už má domluvenou s obcemi. "U nás má stát informační tabule s upozorněním na přestupy," uvedl starosta Brumova-Bylnice Zdeněk Blanař. Právě v této obci mají problémy s vlakovým spojením.

Součástí projektu bude i centrální dispečink, který bude vědět o každém autobusu. "Když bude mít nějaký vlak zpoždění a my budeme vědět, že v něm jede pět lidí, navazující autobus pozdržíme," vysvětlila Fuksová. Ani plánovaná změna ale počty linek zřejmě nezvýší.