Ano, aktuální senátní volby v obvodu číslo 80 se na první pohled mohou zdát nepříliš atraktivní, mezi kandidáty chybí "těžké váhy" a celostátně známá jména.
Jenže hlasy, které lidé odevzdají v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin, odpoví na několik zajímavých otázek. MF DNES vybrala čtyři klíčové.
1. Odrazí se ODS ode dna? A zachrání se Lukáš?
Parlamentní volby skončily pro modré debaklem, zástupci ODS ze Zlínského kraje se poprvé nedostali do Sněmovny.
Kdo chce do Senátu na Zlínsku
Pozn.: První kolo senátních voleb v okrsku číslo 80 se konají 10. a 11. ledna. Pokud některý z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, bude v termínu 17. a 18. ledna následovat druhé kolo voleb, do něhož postoupí dva nejlepší. |
Teď má strana šanci na reparát a dvojnásob to platí pro jejího kandidáta Libora Lukáše. Ten je coby krajský předseda strany za neúspěchy spoluzodpovědný. Lukáš hodně překvapil oznámením kandidatury, další fiasko může jeho politickou i stranickou kariéru výrazně poznamenat.
"Hraje vabank. Je to pro něj buď, anebo," prohlásil Roman Hoza, starosta Hulína za ODS.
Faktem je, že sázka na mládí občanským demokratům v parlamentních volbách nevyšla a exhejtman, který pochází z Rudic a bydlí v Pitíně, má na Slovácku pořád dost příznivců. I proto v kampani brnká na regionální strunu. "Je o mně známo, že jsem lokální patriot," opakuje.
Otázka je, zda to bude stačit, když obliba strany neroste.
"Pro ODS jsou tyto volby možností, jak se může rehabilitovat. Nebo aspoň zůstat na politické mapě," upozornil zlínský politolog Karel Kouba, který přednáší na Univerzitě Hradec Králové.
2. Stane se Okamura pomyslným vládcem regionu?
Když v předloňských řádných volbách Tomio Okamura ve druhém kole s přehledem porazil hejtmana za ČSSD Stanislava Mišáka a stal se senátorem za obvod číslo 80, bylo to překvapení.
Okamura ale svůj politický potenciál založený na kritice a slibech brzy využil v parlamentních volbách a teď by rád zabodoval opět. Za svého nástupce si vybral lékaře Pavla Talaše, který je také otcem jeho přítelkyně.
"Rozhodně rizikovější jsou politická přátelství, v nichž jde lidem často jen o vlastní prospěch," hájil tuto vazbu Talaš, který byl před třinácti lety necelý měsíc starostou Napajedel.
Slíbili, že podpoří boj s korupcíUdělali to před parlamentními volbami a teď znovu. Aktivisté z projektu Rekonstrukce státu, jenž má za cíl prosadit devět zákonů, které mají potírat korupci či rozdávání trafik, oslovili kandidáty do Senátu. Někteří slib, že budou takové zákony prosazovat, podepsat odmítli. Většina však souhlasila, byť s výhradami. Zcela odlišný přístup zvolili Lubor Lukáš a Patrik Kunčar. První z nich podpis nepřipojil, druhý ano. "Zatím jsem se tím nezabýval, nevím přesně, o co jde," reagoval Lukáš. Kunčar si navrhované zákony přečetl a podepsal je. Nesouhlasí s nimi však úplně. "Jde například o to, aby náklady na vznik nových úřadů, o nichž se píše, nebyly vyšší než předpokládané výnosy," nastínil Kunčar. Podobné stanovisko zaujala i Jana Juřenčáková. Rekonstrukci státu podepsala, avšak s jistým "ale". "Může se stát, že kvůli zákonu o registru smluv bude v obcích problém sehnat kandidáty na starosty. Budou se totiž bát vzít na sebe zodpovědnost ve vztahu ke způsobeným škodám," myslí si Souhlasí i Zuzana Lapčíková. "Stát nefunguje, jak má, mám s tím osobní zkušenost," prohlásila. Milena Kovaříková z ČSSD projekt nestudovala, slibuje však, že zákony proti korupci podpoří. "Na druhou stranu se ale nebudu předem k ničemu zavazovat," doplnila Kovaříková. Ale právě o to lidem z neziskovek a občanských sdružení spojených pod názvem Rekonstrukce státu jde. "Vycházíme z amerických kampaní, v nichž si voliči snaží získat závazek kandidátů, že budou plnit to, co slíbili," vysvětlil koordinátor projektu Jiří Boudal. Luděk Maděra výzvu podepsal, s výhradami i Radomír Rafaja, Jiří Remeš ne. Souhlasí i Pavel Talaš, v jehož případě duch akce souzní s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, za něž kandiduje. |
Pokud by Okamura uspěl i přes svého "prostředníka" Talaše, mohl by u silnic po regionu umístit cedule s nápisem: Tady je Okamurovo. Více ovlivnit by pak mohl i letošní komunální volby, v nichž má jeho Úsvit velké ambice.
"Proniknout do lokální politiky pro ně ale bude obtížné, protože nemají členskou základnu," upozornil Kouba.
3. Vrátí se Juřenčáková nebo překvapí nováčci?
Kromě Jany Juřenčákové, která kandiduje za Nezávislé, o křeslo senátora usiluje osm nováčků, kteří s "pražskou" politikou nemají zkušenosti.
Juřenčáková už v Senátu seděla v letech 2006 až 2012 a ráda by se tam vrátila. Předtím byla starostkou Rokytnice, má tudíž příznivce i v regionu.
"Věřím, že za mnou vidí odvedenou práci," doufá Juřenčáková.
V regionu je známý i lidovecký starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar, na nedostatek popularity si nemůže stěžovat hudebnice Zuzana Lapčíková, hájící barvy STAN. Milena Kovaříková je bývalá krajská radní za ČSSD, komunistický kandidát Radomír Rafaja dělá zastupitele ve Zlíně. Málo známý je Jiří Remeš (Svobodní) a Luděk Maděra (Piráti).
4. Bude rekordně nízká účast?
Pokud odhlédneme od výsledků voleb, velkou neznámou je volební účast. Odhady se pohybují dokonce jen kolem dvaceti procent, což by bylo historicky nejméně v tomto obvodě, pokud jde o první kolo.
Lidé jsou naštvaní na politiky i na fakt, že musejí jít opět volit senátora. Předloni, kdy současně vybírali i nové krajské zastupitelstvo, přišlo k urnám 43 procent voličů, ve druhém kole sedmadvacet.
"Teď bude účast nižší," myslí si Kouba. "Čím více je voleb, tím více jsou z nich lidé unavenější. Navíc jde o osamocené volby, které neprovázela celostátní kampaň," dodal.
