V Česku je málo ochoty nezištně pomáhat, kázal arcibiskup na Velehradě

  • 74
Poutní mší v neděli vyvrcholily tradiční Dny lidé dobré vůle na Velehradě. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner během ní upozornil na význam křesťanských hodnot v dnešní společnosti, kritizoval současné poměry i málo ochoty k dobrovolné bezplatné službě či přijetí cizinců.

Více než dvacet tisíc návštěvníků si v prostranství před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje připomnělo hned několik výročí. Hlavní celebrant, kardinál Dominik Duka zmínil nejen fakt, že letos uplynulo 1200 let od narození svatého Metoděje a pětadvacet let od návštěvy papeže Jana Pavla II., ale poukázal také na velehradské setkání před třiceti lety.

„Velehrad se tehdy stal ostrůvkem svobody v zemi ovládané totalitním režimem. A dodnes má toto místo nedocenitelný význam,“ řekl Duka.

Na cyrilometodějskou pouť v roce 1985, která podle mnohých napomohla k pádu totalitního režimu, dnes vzpomínali i někteří návštěvníci.

„Jeli jsme na Velehrad z celou rodinou z Vysočiny. Nedaleko před obcí nás zastavili příslušníci SNB. Říkali nám, že nás nemohou pustit, protože je tam mnoho lidí, ale jejich snahou bylo, aby se nás tam sešlo co nejméně,“ popisoval osmdesátiletý Václav Brixi, který na velehradská setkání jezdívá pravidelně.

„Tehdy jsme nakonec šli šest kilometrů pěšky, na Velehradě byla spousta lidí a celé shromáždění vyznělo jako politický protest,“ vylíčil.

Dnešní kázaní však naráželo i na aktuální problémy. Při mši zazněly modlitby za pronásledované křesťany v Iráku a Sýrii nebo za zlepšení situace na Ukrajině. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner při kázaní varoval před odklonem od tradičních křesťanských hodnot.

„Často se divíme, jak málo je u nás ochoty k dobrovolné bezplatné službě či k přijetí cizinců, kteří museli utéct ze svých domovů před jistou smrtí,“ upozornil. Podle něj o problémech nestačí jen hovořit, ale je třeba začít s dobrou křesťanskou výchovou.

Mši sledovalo zhruba třiadvacet tisíc návštěvníků, což bylo o sedm tisíc méně než loni. Lidé se museli vypořádat s extrémními podmínkami. Teploty překračovaly pětatřicet stupňů a v prostranství před bazilikou nebylo kam se před ostrým sluncem schovat. Lidé se chránili slunečníky a čepicemi, někteří našli úkryt ve stínu před vstupem do areálu a mši sledovali jen zpovzdálí.

Přijmeme křesťanské migranty. Biskupové nabízejí pomoc státu

Podle Michala Umlaufa z centra Maltézské pomoci, který vedl tým dobrovolných zdravotníků, byli lidé na vedra dobře připraveni.

„Naši dobrovolníci navíc pokrývají celé prostranství kolem baziliky a roznášejí vodu. Do této chvíle jsme měli kolem deseti případů kolapsu ze slunce. Pacienty jsme ošetřovali v našem zdravotnickém stanu,“ informoval Umlauf.

„Vedro je nepříjemné, zvlášť kvůli mým zdravotním problémům mi nedělá dobře, ale nenechám si pokazit náladu. Mám svou bandasku s vodou, navíc se tu o nás skvěle starají,“ zmínil Jaroslav Pomezný, který dorazil z Liberce na patnáctý celorepublikový sraz vozíčkářů.

Dny lidí dobré vůle dávají tradičně prostor k prezentaci mnoha dobrovolnickým organizacím. Těm také pomůže výtěžek ze včerejšího Večera lidí dobré vůle. Charitativní koncert, na kterém vystoupil například Jiří Pavlica s Hradišťanem, pravoslavný sbor ze Soluně nebo kapela No name, vynesl 1,3 milionu korun.