Muž bydlící v jedné z otrokovických bytovek žil několik let na úkor svých sousedů. Neplatil totiž účty a ostatní lidé se mu skládali na energie, pojištění či fond oprav, aniž by tušili, zda se jim peníze vrátí.
A o část svých financí opravdu přišli. Dotyčný muž zažádal o osobní bankrot, splatil jen třetinu dluhu a zbytek musí společenství vlastníků bytových jednotek odepsat.
„Rozhodnutí soudu jsme napadli, protože jsme přesvědčení, že muž neplnil podmínky oddlužení. Pokud bychom uspěli, půjde do exekuce. To je naše poslední možnost,“ popsal předseda otrokovického bytového družstva Trávníky Jan Lukeš.
Je to příběh jednoho z 1391 dlužníků, které eviduje čtrnáct bytových družstev napříč Zlínským krajem. Dohromady dluží přes 12 milionů korun. Podobných případů navíc přibývá.
Jen zmíněné bytové družstvo v Otrokovicích spravuje 5300 bytů. Z toho 445 zůstává v družstvu, ostatní už jsou v osobním vlastnictví. Z nich pak vznikají společenství vlastníků, pro která družstvo vykonává správu.
Loni v prvním pololetí evidovali 145 dlužníků, na konci roku už 172. Jejich dluh dosáhl 1,6 milionu korun a z toho zhruba 250 tisíc korun spadá do kategorie nevymahatelných.
Vymahatelnost je špatná, přiznal šéf bytového družstva
Svaz českých a moravských bytových družstev nyní srovnal meziroční data, z nichž vyplynulo, že ve Zlínském kraji se počet nedobytných pohledávek odhaduje na 18 procent.
V celé zemi je situace ještě horší. Z 28 procent v roce 2016 narostl údaj na loňských 44 procent. V průměru tak vychází na jedno členské družstvo milionový dluh.
„Zatímco velká bytová družstva jsou schopna riziko dluhů alespoň trochu rozložit, společenství vlastníků a jednodomovní družstva jsou mnohem bezprostředněji vystavena hrozícímu krachu,“ uvedl předseda organizace Jan Vysloužil.
Problém je v tom, že vlastníci bytů ze zákona ručí za to, že bude společenství jako celek řádně platit za služby.
„Bez ohledu na to, kolik vybere, musí zaplatit řádně a včas,“ potvrdil předseda bytového družstva Slovácko v Uherském Hradišti Drahomír Hlaváč.
Peníze na zaplacení se obvykle vezmou ze společného fondu oprav a dluh pak nevzniká vůči dodavatelům energií, ale uvnitř společenství vlastníků nebo bytového družstva. „Vymahatelnost je ale špatná,“ přiznal Hlaváč.
Jeho kolega z Otrokovic pak popisuje zdlouhavou anabázi od osobních jednání a sestavování splátkových kalendářů po podání žaloby, exekuci a soudní projednání.
„Každý se může dostat do složité situace, pokud má zájem ji řešit, snažíme se mu vyjít vstříc. Ale takových je velmi málo,“ poznamenal Lukeš.
Radnicím se osvědčil systém krátkodobých smluv
Díky novele insolvenčního zákona, která se nyní projednává, však hrozí, že z dluhu uvidí ještě méně peněz. V současnosti totiž na oddlužení dosáhne jen ten, u něhož je předpoklad, že zvládne zaplatit třetinu svých závazků. V nové verzi má ale minimální výše zaniknout.
„Bytovým družstvům i společenstvím vlastníků by pomohlo, kdyby přešly do skupiny přednostních pohledávek, kam patří mimo jiné i výživné či státní pohledávky,“ podotkl Vysloužil.
Problémy s dlužníky nájemného se týkají rovněž měst a obcí. Ve Zlíně je 2052 městských bytů a dluh na nájemném dosahuje výše 18,8 milionu korun. Dalšího téměř půl milionu už považují za nedobytnou částku.
Ve Valašském Meziříčí evidují dluh 3,7 milionu a ve Vsetíně 9,5 milionu korun, ještě na začátku roku přitom byl o 1,3 milionu vyšší.
Města však mají lepší vyjednávací pozici. Zřejmě nejlépe se osvědčil systém krátkodobých smluv. Ve Vsetíně je uzavírají třeba jen na tři měsíce. Pokud nájemce dluží na nájemném a službách či byt neudržuje v pořádku, město s ním smlouvu neprodlouží.
Podobný systém funguje i v dalších městech Zlínského kraje. „Podstatné je, že systém neumožní, aby dluhy rostly do desetitisícových částek jako v minulosti,“ konstatoval vsetínský starosta Jiří Růžička.
