Diskuse k článku

Řeku Moravu byste před 200 lety nepoznali, říká specialista na mokřady

Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině, umějí ji v přírodě zadržet a poskytují vhodné podmínky pro život specifických živočichů i rostlin. Přesto všechno mokřady z přírody zásahem člověka mizely a až v posledních letech se objevuje snaha o jejich obnovu. Přibližuje ji zlínský zoolog Dušan Trávníček.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K75a12r70e95l 25C29h38r86a95s75t15i71n55a 4723334860155

Už jméno řeky a po ní pojmenovaného území je předslovanského a předkeltského původu s významem voda, močál. Tudíž oblast řeky a okolí musela být tvořena řadou meandrů, mokřin, slepých ramen, rozlivů, nepravidelností. Dá se proto říci, že žádnou dnešní řeku zasaženou přirozenými i umělými procesy, bychom dnes nepoznali. Například Dřevnice tvořila desítky meandrů, její břehy proto musely být vyztuženy kládami (odtud název) a často se rozlévala, hlavně zjara, koncovky -ice, -ina přišly se Slovany, zatímco -ava patří Keltům a znamenala rovněž vodu či mokřiny.

+1/0
21.4.2018 10:43

R85a13d66i48m 39P65o15l86á91š54e60k 9526593819599

Pan Trávníček se s melioracemi plete.

Meliorovalo se už nejméně před 100 lety, za hlubokého kapitalismu a snad ještě za Rakouska Uherska. Docela určitě za První republiky.

U nás v té době mělo vzniknout meliorační družstvo, ve kterém se sdružovali sedláci a společnými silami meliorovali mokřady. To u nás vzniklo nerjméně dvakrát, zaniklo pro nedostatek financí.

Měl jsem možnost na odkrytém půdním profilu vidět jejich dílo. Tehdy nepoužívali trubky, meliorační koryto stavěli z dostupného materiálu zdarma, z kamenů o velikosti do 20 centimetrů, vybíraných zřejmě z korata potoka nebo blízké řeky. U nás to byl většinou pískovec, rozpraskaný po vrstvách a hranách, takže se z těch kamenů dobře stavělo.

Další kolo meliorací pak podle mých znalostí nastalo někdy v 50 letech po zabrání pozemků komunisty, tehdy se cíleně odvodňovaly větší mokřady do nejbližšího potoka. To už se dělalo trubkami z pálené hlíny.

Poslední definitivní kolo meliorace nastalo v cca 80 letech minulého století a to se už dělalo plošně, všechny pole, bez ohledu na to, jestli tam byly mokřady nebo nebyly. V rastru nějak 10 - 15 metrů se v polích shora dolů speciálním strojem udělaly rýhy hluboké něco nad metr a do nich uložily trubky. ze začátku taky červené z páleného jílu, později to byly plastrové perforované. Bylo to tehdy podpořené štědrými dotacemi a pro jednotlivá JZD to bylo ekonomicky velmi výhodné, protože tyto meliorace dávaly práci družstevníkům v době, kdy na polích nebylo co dělat.

+1/0
21.4.2018 10:10

V50á83c83l92a93v 41P63o18u57s25t22k15a 3770861362

Řeku Moravu byste nepoznali relativně nedávno... v roce 1997 tekla v Hradišti Prostřední ulicí.... :-P

+5/0
21.4.2018 9:40

A11n16t50o52n53i40n 11K41a46d46l64c18e32k 9742779431466

A kdyby sa Hradistane umeli vic modlit, treba by sa to nestalo:))

0/0
21.4.2018 17:40

Najdete na iDNES.cz