Paradoxně k snížení hladin přispívá i kanalizace. Pokud spodní vodu používá domácnost bez čov, tak ji " nějakým způsobem vrátí v místě použití zpět do potoka, půdy apod. Pokud se všechny splaškové vody odvedou x kilometrů od místa odběru, vodní deficit se jen snižuje...

Dům, který je připojen na vodovod a na kanalizaci vodu přivádí odjinud a zase odvádí jinam. Nula od nuly pojde.

Záleží kolik je ve skutečnosti kterých domů: vlastní studna - ČOV, vlastní studna - kanalizace, vodovod - ČOV, vodovod - kanalizace.

Především na odběr vody z vodních povrchových zdrojů, pokud je zajištěn technikou (ne kýblem) musí být povolení. Takže zákaz odběru zřejmě signalizuje, že s povolením odběru vody si nikdo hlavu zatím nedělá.

Pokud chceme vrátit tu trochu vody do krajiny, musíme přestat hlásat moudra, ale začít s tím nejjednodušším.

Zahrazení hlubokých melioračních příkopů. Často stačí jen jednoduchá několik desítek centimetrů vysoká hrázka, která se ve strouze několikrát opakuje. Je to zdánlivá blbost, ale alespoň trocha.

Na svazích zemědělské půdy je to i o ponechání brázdy jako začátku meze atd.

Další kroky jsou již na nákladnější. Obnova meandrů, tůní v potocích a říčkách, vyčištění zaniklých malých rybníčků, obnova humusu v zemědělské krajině je na desetiletí, možná století.

Žádná sranda - jak před časem ředitel výzkumného zemědělského ústavu řekl redaktorce na otázku, jak dlouho budeme muset zlepšovat stav zemědělské (i lesní) krajiny, tak přibližně odpověděl, že po celou dobu lidské existence.

Souhlasím. Zcela klíčové je změnit pohled na krajinu a její využívání. Bude to dlouhé, náročné, výsledky se neprojeví hned. Navíc to nebude jednoduché, protože největší překážkou je neochota lidí měnit zažité metody a přístupy.

Voda je život!

No, bohužel si to ne všichni uvědomují. Nějaká chytrá slečna například na otázku, co by dělala, kdyby nebyla voda, odvětila, že ji to nezajímá, protože by pila mléko....

O situaci ve vodním hospodaření a hydrologické bilanci se ví dlouho, ale než se věci kolem řešení daly do pohybu, uběhlo drahně času, takže Vlachovická přehrada začne sloužit až kolem roku 2030, a to jen tehdy, podaří-li se dodržet záměr, zajistit dostatek financí a plnit termíny. Chtěl bych být hodně kritický kvůli liknavosti a přešlapování na místě, ale tentokrát se modleme, aby aspoň tento vzdálený cíl byl splněn, jde skutečně o mnoho.

Jedna věc je postavit (drahou) přehradu, ale mnohem důležitější, je její reálná schopnost řešit nedostatek vody v (nejen) povodí Bečvy. K tomu jsem značně skeptický. Přehrady mají jen minimální vliv. Klíčové je zadržování vody v celé krajině: lesy, louky, pole, obydlená sídla. Retenční schopnost zdravé krajiny je obrovská. Že jsme si ji sami zničili je náše vina (meliorace, chemie v zemědělství - zabíjí žížaly a další živočichy žijící pod zemí, kteřá kypří půdu, narovnávání a betonování koryt potoků, udusávání polí těžkou technikou, nevhodné plodiny, umožnění zastavět kvalitní zemědělskou půdu, ...).