Vzpomínám si na první setkání s Krylem po jeho návratu z Německa v roce 1990. Všichni jsme se radovali, že šel rudoch od válu, jen Karel se rozčiloval. Tehdy jsme to nechápali. Již brzy jsem mu však dal za pravdu a zajímalo by mne, co by asi složil na estébáka Bureše, kdyby jej viděl, jak klade věnce na Národní třídě u příležitosti sametové revoluce.

kryl mel v hlave jasno.. ovsem co by rikal na "kromerizskou vyzvu"... to bych si poslechl

Moc hezké.

Pan Kryl měl v hlavě jasno. I po "revoluci".