- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No a dokud budou o Zlíně psát takoví umělci, co si ani nedokážou zjistit, kdo je na obrázcích, jimiž ilustruje své hlubokomyslné články, tak se fakt nezmění nic. Jako lokální redaktoři máte POVINNOST znát osobnosti svého města zpaměti, vy mediátoři!
Jó kdyby.
Znáte tu dětskou říkanku o snadném rybolovu?
Kdyby nebylo války a následného komunismu, tak by bylo ze Zlína druhé největší město ČR. Jak již psal níže pan Kocurek, tak by se Zlín spojil s Napajedly a Otrokovicemi, dále Baťa plánoval rozmach ke Fryštáku a Vizovicím. Vizovice by Zlín asi nespolkl, ale Fryšták ano. Baťa plánoval, že do roku 1950 bude mít Zlín min. půl milionu až milion obyvatel a dokonce měl již naplánované metro.
S tím by byla spojena architektura města - asi by zde bylo více výškových, cca 100 metrů vysokých budov.
Samozřejmostí by poté bylo úplně jiné spojení s ČR a SK. Vlak na Prahu a Košice, dálnice na Prahu, Vídeň a Košice, dostavěný vodní kanál...
Jenže to je všechno kdyby a díky Němcům a následně soudruhům z východu, Prahy a Brna to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Díky neschopnosti magistrátu, kraje i centrálních úřadů má Zlín dlouhé desítky let něco, co se dá nazvat nádražím jen s velkou dávkou fantazie. Ostuda a ještě větší ostuda pro město, které bylo světu příkladem, že možné je cokoliv !!!
Mohu vědět, odkud jste? Já jsem sice rodilý Zlíňan, ale přes 20 let jsem žil a putoval po celé ČR. Zkusil jste např. projet Českými Budějovicemi, Pardubicemi, Plzní, Brnem, Olomoucí, Přerovem či třeba Libercem? Zlatý Zlín oproti nim. Sice má z Otrokovic do centra Zlína jednu cestu, ale čtyřproudovou a v poslední době bez komplikací a kolon...
Bez komunistů by Zlín nebyl městem, které má jeden přímý vlak do sousedního krajského města za den. Srostl by se sousedními Otrokovicemi a Napajedly jako Praha a Královské Vinohrady. Nebo, chcete-li, jako Brno a Královo Pole. Obyvatel by v trojměstí žilo kolem 300 tisíc. Z města by vedla dálnice na čtyři strany a stavěl by v něm Expres Praha-Košice, nejezdil by kolem Bečvy.
Jaké firmy by ve Zlíně sídlily? Těžko hádat, ale výzkum by tam byl jak v oblasti nanomateriálů, tak v oblasti robotiky. Baťa měl víc práce než lidí. Možná by průmysloví roboti nesli také českou značku, ABB by mělo další konkurenci.
Komunizmus byl další tvrdou ranou pro Zlín především tím, že se snažil zadusit všechno, co připomínalo světový fenomén Bati. Dovršením komunistické orientace na východní trhy ztratil odbyt na solventní trhy a výroba obuvi musela padnout. Zásluhou Kodovského éry jsme hodně zaostali, neboť on razil cestu - Zlín nic nepotřebuje, pomůže si sám. Tolik neštěstí na jedno město, které bylo kdysi světovým fenoménem, muselo vyústit ve stav, jakého jsme dnes svědkem. Nebýt války a komunistické tragédie, byl Zlín dnes druhým světovým křemíkovým údolím, jak je jím stal americký Seattle a okolí, kde se vaří budoucnost. Aspoň částečně k tomu směřuje univerzita, která se snaží oživit akční duch Tomáše Bati.