S tím komínem to je divné, ono je to jednoduchší kvůli pojistce, než hledat kdo to zapálil. Pokud si matně vzpomínám tak se dříve mluvilo - 

"Jednou z verzí, proč přišlo hlášení o požáru na pult centrální ochrany později než volali další svědci, je, že požár vznikl mimo budovu. Tak by jej mohla například vidět paní, která požár ohlásila jako první, a hlásiče ještě nemusely reagovat," vysvětluje Ondruš.

Proč komplikovaně provádět opravy když se to může za velkého smutku a velké lítosti nad "zchátralou budovovou"  pěkně postavit nové.

To je to, co mne štve. Zákon mi nařizuje každý rok mít od kominíka odbornou prohlídku obou komínů na chalupě. Kominík přijde, vědom si své důležitosti otevře dvířka do komína a zapálí zapalovač. No a pokud se mu plamének ohne (dostatečný tah), vypíše potvrzení a za 10 minut vyúčtuje 540 Kč (360 Kč za první komín, druhý mám s 50% slevou za 180 Kč). Vše naprosto formální. Když jsem projevil snahu, aby se tomu více věnoval, byl jsem poučen, že kominíků je málo a já přeci potřebuji jeho (ze zákona) nikoliv on mne.

Pak to takto dopadá. A takhle to je se vším, co vám zákon vnucuje. Počínaje sprostou podporou solárních elektráren a konče zcela nesmyslnými energetickými štítky při prodeji nemovitostí. Mohu se vsadit o co chcete, že jakmile zákon stanoví novou povinnost, okamžitě se vyrojí podvodníci, kteří se na tom napakují.

A co napíše do revizní zprávy? Mají tam být uvedeny rozměry komína, vstupů, , detailně popsána vizuální zjištění včetně jakékoliv prasklinky na horní desce apod. STejně jako v elektro revizi  musím mít naměřené hodnoty impedančních smyček aj.

Máte špatného kominíka. Zavolejte jiného.

"Komín měl platnou revizní zprávu", takže teoreticky měl být bezpečný.

Jak je však z článku zřejmé, ani platná revize komínu nezajistila bezpečnost a spolehlivost jeho používání a chata prostě lehla popelem ..... Oheň se asi zapomněl zeptat na revizní zprávu komínu.

spíše bych řekl, že nikdo těch 6 let komín nekontroloval a těžko říci, jestli někdo ještě od doby revize nedělal úpravy. V každém případě to jde na vrub buďto nájemci, nebo tomu kdo se podepsal pod pravidelnou kontrolu komína.

Může mi, prosím, někdo vysvětlit smysl věty:

 "Ty proto nebyla pořádně izolované a pak při topení v kamnech se zahřívaly."

Chtěl snad autor napsat, že ty trámy nebyly řádně izolovány, nebo snad ani ta kamna?

Autor je TATAR?

Ani stavba věty totiž není správná. Zcela nové postavení přísudku na konci věty, je hodně silná káva. Za taková vyjádření bych autorovi vzala honorář, protože to je opravdový výsměch rodnému jazyku.

Pokud byli řemeslníci stejní odborníci jako autor článku, tak je to jasné.

Mě by zajímalo, jestli to ti kominíci v roce 2008 opravdu vyvložkovali. A jak? S kominíkama nemám vůbec dobré zkušenosti. Za vyvložkování komínu chtěli 36 000 Kč. To by ten komín musel mít 50 m.

Možná, že kominíci v roce 2008 komín skutečně vyvložkovali. Ale také dost možná, že komínové vložky pouze vyfakturovali a použili je někde úplně jinde - to pak vidím spíše na jejich problém .....

Myslím si, že by měla policie především vyšetřit ty pochybné mnohamiliónové investice, které předcházely tomu požáru. Je zajímavé, že tam stihli proinvestovat několik desítek milión za méně než půl roku.

 žádné milionové investice za půl roku tam nebyly... kde jste to slyšel?  máte na myslí rekonstrukci staveb, která ale byla před deseti lety?

To snad ani není možné. Bez revizní zprávy od kominíka nelze provozovat pomalu ani kadibudku, každých půl roku chodí prohlížet kdeco - a tady kulturní památka a vadný komín

Revizi prý měli.

Vzduchová kapsa v komínu je co?

Pořád mi nebylo jasné, proč se dělá kolem kýčovité šmoulí chaloupky takový humbuk. Už jsem pochopil - oprava za 80 milionů.

 už jste někdy slyšel o secesním uměleckém stylu?

 Abych ten článek trochu uvedl na pravou míru pokud jde o historii a hodnotu staveb na Pustevnách, přidávám několik vlastních informací: Dřevěné stavby Dušana Jurkoviče na Pustevnách, které leží až na samém východě Moravy u hranic se Slovenskem, jsou unikátní jako příklad toho, jak se na našem území prolínaly vlivy český, moravský i slovenský. Sám architekt Jurkovič byl slovenského původu a ve své tvorbě čerpal ze slovenské i moravské lidové architektury, ale její prvky dokázal uplatnit v univerzálním a na přelomu 19. a 20. století moderním secesním stylu. Stavby Maměnka a Libušín vznikly ve stejné době jako v Praze secesní Obecní dům, Wilsonovo nádraží nebo hotely Evropa a Garni na Václavském náměstí. Nástěnná malba sv. Václava na koni od Mikoláše Alše, která zdobila secesní jídelnu Libušína, představovala hlubokou stopu zanechanou sílícím českým národním obrozením. A to v době, kdy do vzniku samostatného československého státu zbývalo ještě dvacet let. Díky své historické i umělecké hodnotě byly stavby Maměnka a Libušín na Pustevnách prohlášeny za Národní kulturní památku.