Chyběla místa v mateřských školkách a o jeslích, které provozuje jen málo měst, ani nemluvě. Proto vláda před třemi lety umožnila vznik dětských skupin, které měly chybějící kapacity doplnit. Dnes jich funguje napříč republikou na tisíc, z toho víc než třicítka ve Zlínském kraji. Jenomže to se má změnit, z dětských skupin chce stát vytvořit jesle.
Jejich provozovatelé nápad nepřijímají s nadšením. „Upravený návrh zákona je velmi nešťastný a pro mnoho dětských skupin likvidační,“ varuje ředitelka neziskové organizace Klubíčko Marcela Bradová.
Rozporují především navržený normativ, tedy platbu od státu. Ten má činit pět tisíc korun na jedno dítě. Podle propočtů kroměřížského Klubíčka je to zhruba o 2 500 korun méně, než by bylo potřeba, aby se nemusel zvyšovat příspěvek od rodičů.
„Nebudeme zvyšovat doplatek“
Novelu nedávno předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je to, že za dva a půl roku končí úvodní projekt, na jehož základě dětské skupiny vznikaly.
Změna však nespočívá jen v názvu zařízení, ale především ve financování. Ministryně Jana Maláčová tvrdí, že úprava zajistí stabilitu a vyšší standard kvality.
Nastavila i maximální možný doplatek. Ten nemá přesáhnout třetinu minimální mzdy. Z dnes platné částky 13 350 korun to dělá 4 450 korun měsíčně.
V dětských skupinách v kraji je většinou nižší. Například kroměřížské Klubíčko provozuje dvě dětské skupiny a třetí je před otevřením. Rodiče tady doplácejí tři tisíce, respektive 3 500 korun. Jedna ze skupin totiž sídlí v pronajatých prostorách, kde je vyšší nájemné.
„To je pro nás strop. Zvyšovat doplatek rodičů není v našich podmínkách, v Kroměříži, reálné. I toto školkovné je pro rodiče velká částka, a to ještě musí připočítat stravu, která není dotovaná,“ reagovala Bradová.
Kromě nájmu generuje provoz skupiny také náklady na mzdy, energie, vybavení či hygienické potřeby. Platy jsou obvykle nižší ve srovnání s učitelkami v mateřských školách. Že pětitisícový normativ nebude stačit, se shodují provozovatelé dětských skupin napříč Zlínským krajem.
„Proti současnému stavu by to byl finanční propad a museli bychom to řešit zvýšením doplatku,“ potvrdila také zakladatelka zlínského spolku Kamarád Nenuda Ivana Scharfová.
Ten se snaží částku udržovat na absolutním minimu a činí 1 200 korun měsíčně.
Poplatek za tradiční jesle, které provozuje město Zlín, se odvíjí od příjmu rodiny. Pohybuje se zhruba od 2200 do 3600 korun při celodenní docházce.
Skupiny se zaměřují na nejmenší i jsou alternativou ke školce
Na rozdíl od stávajících jeslí nebudou muset být po přejmenování v dětských skupinách zdravotní sestry.
„Samotná podstata této služby zůstává stejná, tedy i kvalifikační požadavky,“ ujistila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.
Pečujícími osobami v dětské skupině zdravotníci být mohou, stejně tak ale pedagogové, sociální pracovníci nebo chůvy.
Ministryně Maláčová zároveň uvedla, že rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek, mohou peníze z něj využít na úhradu jeslí.
„Dostupnost předškolní péče zvyšuje ochotu lidí mít dítě. Takže já to vidím jako zásadní téma jak z pohledu rodičů, tak z hlediska podpory porodnosti,“ uvedla Maláčová.
Jenomže zatímco jesle jsou do čtyř let, dětské skupiny nemají omezenou horní věkovou hranici. Některé se skutečně specializují na nejmenší děti. Jiné jsou spíše alternativou školky.
Tak to mají i v kroměřížském Klubíčku. Většinou k nim děti přicházejí krátce před třetím rokem a zůstávají až do nástupu do školy. Loni měli ze dvanácti dětí v jedné ze skupin šest předškoláků.
„A třeba i po odkladu školní docházky,“ upozornila Bradová. „Takže když se přejmenujeme, budou šestileté děti chodit do jeslí.“
Pro stát je výhodné, pokud se rodičům daří sladit péči o malé děti a zaměstnání. Podle ministerstva totiž do státního rozpočtu díky odvodům z příjmů pracujících rodičů přiteče nejméně 1,1 miliardy korun ročně.
Stát naopak za stejné období vydá na dotacích pro jesle 926 milionů korun v případě, že bude jeho příspěvek pět tisíc korun na jedno místo. Aktuálně je v dětských skupinách 16 tisíc dětí od jednoho roku.
