Kolem podzimních dešťů a s nástupem zimy bez slunce má ke špatné náladě blízko kdekdo. Trvalejší problémy ale mohou naznačovat depresi. Setkávají se s ní i praktičtí lékaři ve Zlínském kraji, za kterými častěji chodí pacienti s bolavým krkem, cukrovkou nebo krevním tlakem.
„V našich ambulancích přibývá lidí s úzkostnými stavy. Už se tolik jako dříve nestydí za to, že mají nějaké psychické problémy. Neuzavírají se s nimi doma, ale svěří se,“ popsal lékař a zástupce Sdružení praktických lékařů ve Zlínském kraji Lubomír Nečas.
Pro lékaře, který se s depresí tak často nesetkává, přitom není jednoduché takového pacienta léčit. Podle zjištění Společnosti všeobecného lékařství určili praktičtí lékaři správnou diagnózu u depresivních pacientů pouze ve 40 procentech případů.
„Praktici také říkají, že mají z předepisování antidepresiv obavy, a odkazují se na to, že s tím nemají zkušenosti,“ vysvětlil specialista na problematiku diagnostiky a léčby deprese v ordinaci praktického lékaře Ladislav Slováček.
Se svými kolegy proto vytvořil web www.poznejtedepresi.cz, díky němuž mají lékaři v praktických ambulancích k dispozici základní informace a rady od zkušených kolegů. Najdou zde diagnostický postup, projevy deprese, test závažnosti onemocnění nebo doporučení, na co si dát pozor.
„Na praktických lékařích leží obrovské břímě, protože jsou kontaktovaní jako první. Zároveň by potřebovali více času na diagnostiku, tedy alespoň půl hodiny, což mnohdy kvůli zaplněné čekárně nemají,“ konstatoval Slováček.
Depresí nyní trpí častěji ženy
Deprese se může projevit mnoha způsoby. Například jako ztráta zájmu o cokoliv, nechuť do jakékoliv aktivity, špatná koncentrace, nespavost, podrážděnost, pesimismus. Může se ale také „schovávat“ za bolesti zad, které nemají žádnou prokazatelnou příčinu, nebo za poruchy spánku či sníženou výkonnost, které také nemají odůvodnění.
„U seniorů může ztráta soustředění vypadat jako demence, ale pak zjišťujeme, že jde o depresi a její projevy,“ upozornil uherskohradišťský psychiatr Ladislav Polách.
Depresí trpí v posledních letech častěji ženy. Podle lékařů proto, že citlivěji než muži reagují na zrychlené životní tempo a tlak, které doba přináší.
„Praktik sice pacienta zná roky, mají k sobě důvěru, takže se mu snáze svěří. Jenže někdy se hůř rozlišuje, jestli jde o krátkodobou emoci pramenící z problémů v práci nebo doma, nebo o chorobu, kterou je třeba léčit,“ podotkl Nečas.
I z toho důvodu možná praktičtí lékaři raději pacienta posílají rovnou na vyšetření ke specialistovi.
Psychiatrů je nedostatek, na vyšetření se čeká až dva měsíce
Potíž je však v tom, že ve Zlínském kraji je psychiatrů nedostatek a objednací doby bývají i dva měsíce. Tedy stejnou dobu, během které už by lékař mohl vidět zlepšení po léčbě antidepresivy.
„Není to jako s paralenem, po kterém vás hlava přestane bolet hned. Léčba deprese trvá delší dobu,“ upozornil Nečas.
Do uherskohradišťské psychiatrické ambulance přichází až třetina lidí bez jakéhokoliv doporučení od praktického lékaře. Najdou si ho sami na internetu a objednají se na vyšetření.
„Z mého pohledu je dobře, že se obrátí na psychiatra, protože léčba deprese nespočívá jen v lécích, ale třeba i v psychoterapii, ve změně režimu,“ dodal Polách.
Specialisté i praktici potvrzují, že lidí s depresí příliš nepřibývá. Více je ovšem těch, kteří mají návaly úzkosti, panické poruchy, stres. Před čtyřmi lety se ve Zlínském kraji léčilo s duševním onemocněním přes 26 tisíc lidí, nyní je číslo podobné.
