Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dálnice skrz Zlínsko i trať na Slovensko. Smělé plány zůstaly na papíře

  8:57aktualizováno  8:57
Státní okresní archiv ve Zlíně-Klečůvce připravil na sobotu 14. června Den otevřených dveří. Návštěvníkům představí dva projekty silnic a dva železnic, které se ale ke smůle kraje nikdy nedotáhly do konce.

Vlaky měly podle Baťových představ jezdit ze Zlína po nové trati na Slovensko. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Byly to smělé až vizionářské dopravní nápady, které zůstaly na papíře, nebo se z nich podařilo postavit jen část. Bohužel pro Zlínský kraj, protože je to handicap, který pořád dohání.

Den otevřených dveří ve Státním okresním archivu Zlín-Klečůvka

Koná se v rámci Mezinárodního dne archivů v sobotu 14. června, od 10 do 17 hodin. Tentokrát je věnovaný historii dopravy na Zlínsku.

Návštěvníci projdou prohlídkovou trasu archivem, která je zavede i do míst, jež nejsou běžně přístupná. Na stanovištích jim odborníci přiblíží různé druhy dopravy prostřednictvím originálních archiválií. Představí také zajímavé nerealizované dopravní projekty v regionu.

V badatelně archivu bude výstava fotografií s exotickou tématikou od cestovatele J. Evjáka.

Den otevřených dveří je v sobotu také ve zlínském dopravním podniku, který slaví 70 let od zahájení trolejbusové dopravy a 85 let od zahájení provozu první zdejší soukromé autobusové linky MHD. Od jeho sídla bude každou hodinu odjíždět autobus do archivu na Klečůvce.

Jde o projekt nové železniční trati z Holešova do Zlína a stávající trati z Vizovic do Valašské Polanky a dál do Žiliny. Uvažovalo se také o dálnici napříč krajem a komfortní cestě ze Zlína do Luhačovic. Plány ale většinou pohřbily války.

"Mělo to nepříjemné následky, které se dodnes podařilo jen částečně nahradit," shrnul archivář Pavel Šrámek ze Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce.

Železnice z Holešova měla nahradit koňské povozy

Když v roce 1912 vznikl projekt na železniční spojení z Holešova do Zlína, byla to zásluha několika místních osobností, jež vytvořily spolek. Chtěly postavit dráhu, po níž by jezdily především nákladní vlaky, protože cesty byly mizerné, aut ještě málo a zboží většinou přepravovaly koňské povozy.

"Železnice tehdy zajišťovala rozvoj regionu a byla pro nákladní dopravu klíčová. Výjimkou byly Luhačovice, kam vlaky přivážely lázeňské hosty," upozornil Šrámek.

Trať měla vést kolem Martinic, Fryštáku do Zlína a výhledově dál na jih přes Březolupy do Uherského Hradiště. Spolku se ale nedařilo shánět peníze a vázlo povolení. Konec ambiciózního záměru přinesla 1. světová válka.

Baťa chtěl postavit koleje až na Slovensko

Tento plán oživil před lety Zlínský kraj, když hodlal prodloužit železniční spojení z Vizovic do Valašské Polanky. Narazil však na odpor obcí, přes něž měla trať vést. "Nehorovali jsme pro to," potvrdil starosta Ubla Jaroslav Šimek.

Vše ale začalo téměř před stoletím jako další prozíravý nápad firmy Baťa. Ta v roce 1931 koupila od státu zanedbanou dráhu z Otrokovic do Vizovic a začala ji vylepšovat. Viděla v ní potenciál pro přepravu materiálu, výrobků i dělníků. Proto přišla s nápadem na její zdvoukolejnění a prodloužení z Vizovic na železnici do Vsetína.

A Jan Antonín Baťa neztrácel čas. Práce zahájil v létě 1934, přičemž povolení získal až o rok později. Dělníci stavěli valy a mosty. Opět však zasáhla válka, tentokrát 2. světová. "Ubývalo práce i lidí a v roce 1941 Němci vydali příkaz k zastavení prací," upřesnil Šrámek.

Po válce už neměl projekt strategický význam a dostal se na vedlejší kolej. V prodloužení, které mělo podle Bati v budoucnu vést až do Žiliny a stát se částí mezinárodního železničního koridoru, pokračovali svazáci při budovatelských akcích. V 50. letech práce usnuly.

Jako památka dnes vede do Ubla železniční svršek. Místo kolejí jsou na něm cestičky, po nichž špacírují místní a turisté.

Československá dálnice vedla regionem. Na papíře

Když v roce 1937 vydal Jan Antonín Baťa knížku Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, obsahovala i mapku s dálnicí protínající Československo. Samozřejmě nemohla minout Zlín. Myšlenka to nebyla úplně nová, ale Baťa ji dokázal "zabalit a prodat". Moc dobře věděl, že bude potřeba kvalitní silniční spojení do Prahy i na Slovensko.

Stát se myšlenky chopil a začal vytyčovat trasu. Na východě Moravy přes Buchlovské vrchy, Zlín a ke slovenské hranici. V roce 1939 se rozběhly práce v Čechách. "Němci dálnici podporovali, protože v ní viděli vojenské využití," podotkl archivář Šrámek.

Budovalo se i v Buchlovských vrších, kde jsou dodnes patrné betonové základy dálnice. Potom nastal problém ve Zlíně, kde se měla rozšiřovat nemocnice, která by tak ale zabrala místo nové cestě. Proto úřady navrhly alternativní trasu, která začínala nad Valašskými Klobouky, procházela pod Zlínem, těsně míjela Otrokovice a pokračovala ke Střílkám.

Hospodářsky vyčerpaná země po válce neměla sílu. Výstavba se zpomalovala, až se zastavila. V podobném půdorysu se v 70. letech rozběhly práce na dálnici D1.

Zlín se dočkal dálničního napojení až v roce 2010 a stále čeká na pořádnou cestu na Slovensko. Doprava byla a stále je jeho největší handicap.

Komfortní cesta, které se řidiči nedočkali

Její příběh znají hlavně obyvatelé zlínských částí Lesní čtvrť a Kudlov. Mluví o ní jako o dálnici, ale dnes bychom ji nazvali rychlostní silnicí. Město měla spojit s Luhačovicemi. Když se s ní začalo, psal se první válečný rok 1939.

Na okraji Zlína jí padly za oběť stromy a v malebné krajině se začala rýsovat její trasa. Pracovalo se i na druhém konci. Rychle vznikla cesta z Luhačovic do Ludkovic, včetně dvou mostů. To bylo ale vše. Projekt válku nepřežil. Chyběli dělníci i peníze.

Autor:


Nejčtenější

Dálnice D49 má zelenou, soud zamítl i žalobu kvůli čmelákovi a žabám

D49 Hulín-Fryšták, stavba 4901

Příprava dálnice D49 z Hulína do Fryštáku bude pokračovat. Soud zamítl i druhou žalobu aktivistů týkající se chráněných...

Na Moravě se potopila výletní loď, pět pasažérů včas přeskočilo na jinou

V plavební komoře v Nedakonicích u Uherského Hradiště se potopila malá výletní...

Malá výletní loď se kvůli trhlině ve dně potopila v pátek v podvečer v plavební komoře Nedakonice na řece Moravě. Včas...



Samopaly z Vrbětic kradlo více lidí, policie rozšířila obvinění

Při domovních prohlídkách policisté zajistili zbraně z Vrbětic.

Osm lidí místo původních dvou nakonec obvinili policisté v souvislosti s loňskými krádežemi poškozených zbraní z areálu...

KOMENTÁŘ: Festivalu Masters of Rock kraloval pohodář Gene Simmons

Zpěvák a baskytarista kapely Kiss Gene Simmons 15. července 2018 na festivalu...

Poslední dva roky měli vyprodáno předem, letos to nakonec nevyšlo. Podle pořadatelů dorazilo na vizovický Masters of...

Noční plavce, kteří poničili plot koupaliště, odhalily nastražené kamery

Koupaliště v Bystřici pod Hostýnem.

Výtečníci, kteří se před pár dny v noci koupali v uzavřeném bazénu v Bystřici pod Hostýnem, nejspíš nečekali, že budou...

Další z rubriky

Bývalá advokátka dostala za zpronevěru peněz klientů a podvod 7,5 roku

Zlínská advokátka Marcela Tobolová u krajského soudu.

Na sedm a půl roku poslal Krajský soud ve Zlíně do vězení Marcelu Tobolovou. Podle obžaloby jako advokátka zpronevěřila...

Rušnou křižovatku v Otrokovicích blokovala nehoda kamionu s hašeným vápnem

Nehoda nákladního auta převážejícího hašené vápno na křižovatce v otrokovické...

Na jedné z nejfrekventovanějších křižovatek ve Zlínském kraji v Kvítkovicích se v úterý srazil kamion s osobním...

Zlínský kraj si polepšil na daních, čtvrt miliardy navíc jde na investice

Zámek v zoologické zahradě ve Zlíně-Lešné.

Zlínský kraj dostal loni od státu ve sdílených daních o 265 milionů více než v předchozím roce. Částka půjde na...

Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na iDNES.cz