Když společnost Cream usilovala o povolení zbourat budovy 24, 25 a 26 v památkově chráněném baťovském areálu v centru Zlína, byl to boj. S památkáři, architekty, odborníky.
Teď si nechává úřady posvětit způsob, jakým historicky hodnotné objekty rozebere, což bude už jen - řečeno sportovní terminologií - drobná potyčka.
Trojice sousedících staveb, jež spoluvytvářejí unikátní a pro město cenný funkcionalistický ráz bývalé továrny, už mnoho let chátrá. A podle statických posudků majitele se musí zbourat. S tím souhlasil i stavební úřad, který letos v srpnu vydal demoliční výměr.
"Nejdříve odstraníme ocelové výplně oken, pak půjdou pryč cihly. Zůstane betonový skelet, který bude těžká technika stříhat na menší části, jež půjdou k recyklaci. Chceme, aby demolice byla k okolí citlivá," popsal ředitel firmy Cream Martin Jarolím.
Odbor kultury bude znovu nesouhlasit
Odbor kultury a památkové péče zlínského magistrátu, který nesouhlasil s odstraněním dvou ze tří budov (24 a 26), ale jakýkoliv způsob demolice odmítá.
"Jestliže jsme byli proti demolici budov, tak by nedávalo smysl, abychom souhlasili s tím, jakým způsobem budou odstraněny," prohlásila vedoucí odboru Kateřina Pešatová.
Majitel musí technologický postup doložit na stavební úřad a měl by splnit i podmínky odborů magistrátu, které se k němu vyjádří. Tedy i odboru kultury.
"Teď se ale už neřeší to, jestli mají být budovy zbourány, či ne," naznačil šéf stavebního úřadu Petr Skácel.
Takže odbor kultury může mít - zjednodušeně řečeno - připomínky ke skladování starých cihel z objektů, ale už ne k tomu, zda je v pořádku, že půjdou k zemi.
I 103. budova jde k zemi
Jarolím věří, že do konce roku bude papírování vyřízené a příští rok začnou demoliční práce. Jejich přesný termín zatím nemá.
"Možná to z ekonomických důvodu spojíme s odstraněním 103. budovy, která vyhořela a musí se zbourat," nastínil ředitel firmy Cream, jež v baťovském areálu vlastní ještě několik dalších budov (více o 103. budově čtěte zde).
Jisté je to, že po dobu demolice budou z bezpečnostních důvodů uzavřené cesty v okolí staveb. To se výrazně dotkne sousedního Baťova institutu, v němž sídlí krajská galerie, knihovna a muzeum.
Příští rok si Cream začne vyřizovat i územní rozhodnutí na nové obchodní centrum, jež chce na místě původních budov postavit. A zřejmě opět dojde ke střetům s památkáři i architekty.
Architekt: Řešení není citlivé
Investor už studii záměru předložil Národnímu památkovému ústavu v Kroměříži, který nesouhlasil s demolicemi a už teď tuší, kde mohou opět nastat problémy.
"To, co vznikne, by mělo ctít charakter areálu, především dodržovat výškové parametry. Je možné, že v tomto se budeme s investorem rozcházet," naznačila Jana Spathová z Národního památkového ústavu.
Někteří architekti upozorňují, že propojením všech tří budov vznikne obří plocha.
Na mysli má především proluky mezi budovami, které hodlá investor zastavět, takže má vzniknout jeden velký celek, který bude co do objemu hmoty mohutnější než nedaleký zlínský mrakodrap.
"Byl bych pro citlivější řešení. Objekt jen velmi nenápadně evokuje původní urbanistickou strukturu," reagoval před časem architekt a šéf komise památkové péče při městské radě František Petr.
I někteří další architekti mají k návrhu výhrady a mluví o nenahraditelných škodách na unikátní zlínské architektuře.
Autor návrhu: Je to moderní a současná stavba
Jarolím prohlásil, že je záměr obchodního centra navržen právě tímto způsobem i proto, že jen tak může být ekonomicky rentabilní.
Navíc si nemyslí, že by narušoval architektonický ráz areálu, potažmo města.
Obchodní centrum 24-25-26 FabrikaNové šestipodlažní obchodní centrum má vyrůst místo tří baťovských budov v průmyslovém areálu ve Zlíně. Jeho půdorys má rozměry 125 x 85 metrů, na výšku měří 30 metrů. Uvnitř bude přes 30 tisíc metrů čtverečních prodejních prostor a skoro 15 tisíc kancelářských včetně ploch vyhrazených zlínské univerzitě. V objektu bude 580 parkovacích stání. |
"Návrh nevybočuje, není to solitérní stavba, splývá s okolím. Jednoduchý tvar budovy, její architektonické řešení a použité materiály vycházejí z místního prostředí," hájil svou práci autor návrhu, pražský architekt Vít Máslo (rozhovor s ním čtěte zde).
"Zároveň ale nezastíráme, že jsme vytvořili stavbu moderní a současnou," dodal architekt.
V projektu investor počítá se vznikem více než 30 tisíc metrů prodejních ploch, což odpovídá téměř pěti fotbalovým hřištím, kancelářských ploch bude o polovinu méně. Prostory má získat i zlínská univerzita.
"V této části města zvýšíme kvalitu života," je přesvědčen Jarolím.
Odbor kultury souhlasil s demolicí původní 25. budovy, protože při její výstavbě byl použitý hlinitanový cement, jenž časem ztrácí svou pevnost. U dalších dvou staveb však už nebyl použit. Proto si úředníci myslí, že se budovy daly zachránit.
Jeden čas zvažovalo zásah na záchranu budov i vedení města, nakonec se k němu neodhadovalo.
