Po dálničním obchvatu Otrokovic, z něhož zatím existuje severovýchodní polovina, jezdili řidiči teprve devět let a provoz na něm ještě nebyl nikterak silný. Přesto už na vozovce byly tak velké díry a vyježděné koleje, že silničáři museli v roce 2016 asfaltový povrch vyměnit. Vyšlo je to na téměř 60 milionů korun, provoz byl na několik měsíců svedený jen do dvou pruhů.
Asfalt na dálnicích podle expertů skutečně vydrží zhruba deset let, pak je potřeba položit nový. Právě proto bude na připravovaných úsecích D55, která má v budoucnu přes Zlínský kraj spojovat Olomouc s Břeclaví, betonový povrch.
„Ten je sice dražší, ale vynahrazuje to delší životností. Takže sice dáme více peněz do stavby, ale pak ušetříme na údržbě a očekávanou intenzivní dopravu nebudeme narušovat tak častými uzavírkami,“ sdělil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Karel Chudárek.
Nedávná studie expertů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze ovšem upozornila na to, že zatímco stará betonová D1 z Prahy do Brna vydržela přes 40 let, většina novějších betonových dálnic vzniklých po roce 1994 má životnost jen 20 až 25 let.
„Už po sedmi letech se zde objevují v betonu první viditelné trhliny, které dále rostou a rozšiřují se do podoby pavučin. Po dvacátém roce se beton začne rozpadat na kusy a je nutná výměna,“ upozorňuje Vít Šmilauer z Fakulty stavební ČVUT.
ŘSD problém připouští a ve spolupráci s vysokoškolskými experty pracuje na změně technologie výroby betonu. Aktuální normy totiž podle Šmilauera požadují až příliš vysokou pevnost, čímž se ale beton stává křehčí.
„V současnosti testujeme na vznikajícím úseku D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou beton s pomalejším nárůstem pevnosti, který vypadá dobře. Snad ještě letos by jej mohlo ŘSD zahrnout do svých předpisů,“ poznamenal Šmilauer.
Betonová bude už dálnice z Babic do Starého Města
Na tříkilometrové jihovýchodní části obchvatu Otrokovic, kterou už začali stavbaři budovat a do provozu ji chtějí uvést v roce 2021, bude však ještě asfaltový povrch.
„Obchvat se projektoval v době, kdy byla pětapadesátka ještě vedená coby rychlostní komunikace, pro které byl asfalt standardem,“ vysvětlil Chudárek.
Asfaltová je i celá část D55 z Hulína do Otrokovic. Betonový už ale má být osmikilometrový úsek z Babic do Starého Města, kde silničáři očekávají, že ve druhé polovině letošního roku získají stavební povolení a v zimě pak zahájí samotnou výstavbu.
Dálnice tam sice povede převážně podél železničního koridoru v polích, několik rodinných domů na kraji Babic a Sušic ale bude mít frekventovanou autostrádu v těsném sousedství.
I hlučnost betonu se snižuje
Lidé se tam musí připravit na to, že betonový povrch bývá hlučnější než asfaltový.
„Je to tak, na druhou stranu technologie se vyvíjejí. Používají se například jiné betony a také trny, které jednotlivé části betonové dálnice spojují a které především způsobovaly vyšší hlučnost na dálnicích vybudovaných před třiceti čtyřiceti lety,“ namítl šéf silničářů. „Beton už ve Zlínském kraji máme v samotném křížení D55 a D1 u Hulína a myslím, že přechod z asfaltu zde pozná málokdo,“ tvrdí.
„Velký rozdíl je v povrchové úpravě betonu. Zatímco dřívějšími technologiemi vznikal reliéf, současné metody jsou méně hlučné a především mají lepší protismykové vlastnosti,“ uvedl Šmilauer.
Obyvatele Sušic a Babic, kteří si zřejmě od roku 2022 budou muset zvykat na život u dálnice, mají před obtěžujícím hlukem ochránit hlavně protihlukové stěny. Vzniknou dvě, v celkové délce dva kilometry.
„Dálnice bude řízlá těsně kolem některých domků, ale nebude nutná jakákoli demolice a stěhování lidí,“ zdůraznila starostka Sušic Ladislava Vlachynská. „Protihlukové stěny jsme požadovali od začátku a silničáři nám je přislíbili,“ doplnila.
5. února 2019 |
