Vládní agentura CzechInvest přerozdělí firmám ve Zlínském kraji 4,5 miliardy korun. Ilustrační snímek.

Vládní agentura CzechInvest přerozdělí firmám ve Zlínském kraji 4,5 miliardy korun. Ilustrační snímek. | foto: Petr Topič, MAFRA

Do Zlínského kraje míří vládní miliardy, vzniknou stovky nových míst

  • 6
Čtyři a půl miliardy korun získají firmy ve Zlínském kraji prostřednictvím vládní agentury CzechInvest. Investice míří do osmi společností, které za ně vytvoří celkem 407 nových pracovních míst.

Ekonomická krize ve stavebnictví ještě doznívá, naopak průmyslové podniky ve Zlínském kraji už stojí pevně na nohou. Důkazem je, že se pouštějí do velkých investic plánovaných na několik let dopředu.

Jen během první poloviny letošního roku osm společností v kraji získalo podporu vládní agentury CzechInvest, která jim přerozdělí 4,5 miliardy korun. Za ně firmy vytvoří 407 nových pracovních příležitostí.

„Každé jedno místo je dobré. Pokud jich ale bude několik stovek, a nejlépe ještě rovnoměrně rozprostřených po kraji, pak je to výborná zpráva,“ podotkla Radka Hašková, která vede krajskou hospodářskou komoru.

Firmy v kraji se rozvíjejí

Informace o tom, jak firmy peníze využijí, jsou zatím bedlivě střeženým tajemstvím. Jejich představitelé pečlivě váží každé slovo.

„Můžeme říci, že to bude na rozšíření výroby,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Moravia Cans Josef Kopřiva.

Víc neprozradil, upřesnit nechtěl ani dobu, během které nová místa vzniknou. „Bude to v průběhu několika příštích let,“ dodal.

Společnost z Bojkovic, která vyrábí tlakové hliníkové nádobky zejména pro kosmetický průmysl, má v současnosti zhruba 400 zaměstnanců. Nově bude investovat 850 milionů korun a zaměstná dalších 109 lidí.

Velká bude také investice ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě. Ty získaly 880 milionů, díky kterým mimo jiné zmodernizují provozy. Přestože má vzniknout 170 nových pracovních míst, přistavovat další objekty v areálu nebude nutné.

„Investice je rozložená do několika příštích let,“ naznačil finanční ředitel Vladislav Ondrůšek.

„Firmy ve Zlínském kraji na to jdou dobře. Inovují pracovní postupy i technologie a plynule se rozvíjejí. Platí, že používat hlavu a šikovné ruce je ten správný směr, kterým jít,“ upozornila Hašková.

Kraj si stěžuje na aktivisty

Ve vedení kraje však zpráva o investicích velké nadšení nevyvolala. „Moc nad tím nejásám. Naše představy byly jiné a je potřeba tempo podpory zvýšit,“ sdělil náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.

Jisté je, že ani jedna z CzechInvestem podpořených investic nemíří do průmyslové zóny v Holešově, pro kterou agentura marně hledá strategického partnera. O menší investory se stará kraj sám, potažmo jeho správce zóny Industry ZK.

Ani ten ale není úspěšný, a přestože za poslední dobu si zónu prohlédla řada vládních představitelů, premiérem Sobotkou počínaje, kteří slíbili pomoc, zůstává i pět let po dokončení téměř prázdná.

„Hlavní problém, proč se to nedaří, je celostátní sdružení Děti Země a na ně napojení místní aktivisté. Napadají průběh stavebních řízení a investoři nechtějí čekat,“ prohlásil Drozd.

Aktivisté: Chyba je v investorech, případně v úřednících

Jeho tvrzení ale aktivisté odmítají jako nesmyslné. .

„Problém holešovské zóny je v tom, že je umístěna do pásma ochrany vodního zdroje pitné vody, na kterém závisí 28 tisíc lidí. Není tedy divu, že investoři se nehrnou. Děti Země s tím nemají nic společného,“ reagoval Miroslav Mach z občanského sdružení Klidná Březnická, které se účastní několika stavebních řízení v zóně.

Také předseda Dětí Země Miroslav Patrik zcela odmítl, že by sdružení mělo s holešovskou zónou cokoliv do činění.

„Tam jsme nic nepodnikali. Podstata je ale vždy stejná: řízení neprodlužují aktivisté, ale investoři, kteří nemají v pořádku podklady a chtějí povolení. Případně úředníci, kteří špatně rozhodují,“ ujasnil Patrik.

To připustil i Drozd, který přiznal, že připomínky aktivistů jsou na profesionální úrovni. „Prostě nesmíme dělat chyby,“ konstatoval Drozd.

Vedení Industry ZK, kterému se dlouhodobě nedaří mluvit s odpůrci o jejich námitkách, však neviní. „Personální změny nechystáme. Nemáme žádnou konkrétní stížnost na jejich práci,“ řekl Drozd.

V kraji je momentálně bez práce více než 28 tisíc lidí. Z nich velká část hledá dělnické profese bez konkrétní specializace.

Najít mezi nimi například strojaře, je prakticky nemožné. Jestli nová místa pomohou zkrátit seznam lidí bez práce, tak není úplně jisté.

„Hodně bude záležet na tom, o jakou práci jde. Můžeme firmám pomoci a vytipovat pro ně nejlepší kandidáty, případně lidem připravit takovou rekvalifikaci, aby mohli do firmy nastoupit,“ uvedla ředitelka úřadu práce Miriam Majdyšová.