Zdeněk Vacek

Zdeněk Vacek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Řídí výbor zastupitelstva, ale napadá rozhodnutí kraje. Má podporu hejtmana

  • 11
Vydání stavebního povolení pro dálnici D49 mezi Hulínem a Fryštákem blokují námitky spolku Egeria. Jeho členem je také krajský zastupitel a šéf výboru pro investice a životní prostředí Zdeněk Vacek. Problém v tom nevidí.

„Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje,“ stojí ve slibu zastupitele Zlínského kraje, který loni na podzim složil i hydrogeolog Zdeněk Vacek (SPD).

Ještě do konce roku se pak jako člen opozice postavil do čela výboru pro územní plánování a životní prostředí. A letos v únoru podal jeho spolek Egeria námitky proti jednomu z rozhodnutí krajského úřadu, čímž reálně zablokoval vydání stavebního povolení na dálnici D 49 (více zde).

„Je to poslední dokument, který ke stavebnímu povolení potřebujeme,“ uvedl šéf zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek. Jde o výjimku, která povoluje stavbu zahájit, ačkoliv v její trase žije víc než desítka druhů chráněných tvorů, namátkou vydra říční, rosnička nebo čmelák. Krajský úřad s tím problém neměl, nyní věc zkoumá ministerstvo životního prostředí. Kdy rozhodne, jasné není a silničářům mezitím utíká čas.

Vacek svůj postup jako problém nevidí. „Nejsme to my, kdo zdržuje. Jsou to ti, kteří sporná místa projektu léta neřešili. Úředníci to místo řešení ženou systémem nevhodných výjimek,“ řekl MF DNES Vacek.

Osobně se prý dálnici nevěnuje a také není jejím odpůrcem. „Jezdím autem a dálnici považuji za lepší pro přírodní prostředí než pomalé silnice. Moje téma to není, řeší ji kolegové,“ vysvětlil.

Sám se věnuje ochraně vody a dlouhodobě vstupuje do schvalovacích procesů, které se týkají průmyslové zóny v Holešově. „Tam můžu sehrát pozitivní roli. Ten slib jsem skládal naprosto poctivě,“ reagoval Vacek.

Námitku ohledně dálnice za Egerii podával Miroslav Mach, který je předsedou Egerie, současně ale působí v několika spolcích. S MF DNES dlouhodobě nekomunikuje. Loni spor přenesl i na půdu Evropské komise, kam poslal oficiální stížnost. Komise jej nyní řeší, výsledek ale zatím nesdělila.

Do výboru jej vybral Čunek

Vacka chtěl mít v čele výboru hejtman Jiří Čunek. Předminulé vedení Zlínského kraje reprezentované především Liborem Lukášem vinilo Vacka z obstrukcí v průmyslové zóně Holešov, která stojí na jímacím území pitné vody a zůstává bez investorů.

V roce 2012 na něj kraj dokonce podal žalobu, soud ale rozhodl ve prospěch aktivisty (více zde). „Je dobře, aby viděl do toho, co se dělá, a jaká je odpovědnost,“ argumentuje Čunek.

„Je pravda, že by neměl jít proti zájmům kraje, jenže on možná vidí zájem kraje jinak, a ač se mi to může nelíbit, nic s tím neudělám,“ dodal hejtman s tím, že si s Vackem o věci promluví.

Podle Čunka může existovat lepší či levnější řešení stavby dálnice, jeho nynější hledání by ale stavbu zpozdilo o řadu let. „S občanskými aktivitami umíme počítat,“ podotkl Čunek. Reálně se však „daří“ stavbu oddalovat už devátým rokem.

Podle zákona Vacek ve střetu zájmu není. Rozpor mezi prací zastupitele a šéfa výboru, který je poradním orgánem zastupitelstva, nevidí ani on sám. „Dálnici nestaví kraj,“ upozornil. Nevadí mu ani fakt, že námitky jeho domovského spolku míří proti rozhodnutí krajského úřadu.

„Nemám vliv na rozhodování úředníků krajského úřadu. Jestli mi něco vadí, pak to, že projekt, ačkoliv se připravuje tak dlouho, není připravený pořádně. S ochranou přírody se očividně nevypořádal, přitom to technicky lze udělat,“ je si jistý Vacek.

Další členové krajské opozice ale jeho působení ve výboru kritizují. Setkává se v ní s bývalým radním pro životní prostředí Ivanem Mařákem, který s námitkami ekologických organizací ohledně dálnice a holešovské zóny bojoval poslední čtyři roky.

„Rozhodně není v pořádku, že předseda výboru krajského zastupitelstva podává námitky proti rozhodnutí Zlínského kraje,“ zmínil Mařák.

Dálnice D49, která má kraj napojit na dálniční síť, spojit Zlín se Slovenskem, se začala připravovat v roce 2008. Za tu dobu se v čele státu vystřídalo pět premiérů, z nichž většina do kraje přijela a stavbu přímo na místě označila za prioritní.

Momentálně patří mezi deset nejdůležitějších plánovaných silnic v Česku. Jako taková nemusela opakovat vyřizování vlivu na životní prostředí, což ji řádově o několik měsíců přiblížilo k momentu, kdy se kopne do země.