O Arcibiskupský zámek v Kroměříži církev v rámci restitucí nakonec požádala.

O Arcibiskupský zámek v Kroměříži církev v rámci restitucí nakonec požádala. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Církev ve Zlínském kraji žádá o pole, lesy, hájenky a hlavně zámek

  • 2
Do konce prosince mohly církve žádat o vrácení majetku. Ve Zlínském kraji chtějí 50 budov, 10 tisíc hektarů pozemků či kroměřížský zámek včetně zahrad zapsaných na seznamu UNESCO. Tamní kastelán zásadní změny neočekává, s arcibiskupstvím je v těsném kontaktu dlouhodobě.

Trvalo dlouhé měsíce, než pod seznamem udělali tlustou čáru. Teď je hotovo. Církve dokončily a odeslaly žádosti o vrácení majetku v kraji. Termín vypršel s koncem roku 2013.

"Ještě nám některá čísla chybí, ale orientační údaje už máme," naznačil Václav Tichý z restitučního oddělení Arcibiskupství olomouckého.

Dohromady chce katolická církev ve Zlínském kraji zpět devět tisíc hektarů lesů, tisíc hektarů polností, padesát domů a celý kroměřížský Arcibiskupský zámek včetně zahrad zapsaných na seznamu UNESCO, který čítá dalších dvacet budov.

O vrácení majetku požádala také třeba Česká provincie Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul. Ta už dokonce získala necelých šest hektarů polí v okolí vesnic na Kroměřížsku.

Nejvíce lesů, které by mohly přejít na církev, je v Rajnochovicích, kolem Uherského Hradiště a Velehradu nebo v Hostýnských vrších a Chvalčově. Žádají také o pole kolem Chropyně, Hulína, Břestku, Polešovic a Ořechova.

Skončí někteří lesní správci?

Jestli se církev skutečně stane jejich novým vlastníkem, v tuto chvíli není stoprocentně jisté. Na vydání se totiž musí domluvit se současným vlastníkem. Například Lesy ČR však s převedením majetku ve Zlínském kraji zřejmě žádný problém mít nebudou.

Majetek žádaný arcibiskupstvím ve Zlínském kraji

  • Zhruba 9 tisíc hektarů lesů, nejvíce v Rajnochovicích (4,5 tisíce), v okolí Uherského Hradiště a Velehradu (2,5 tisíce), zbytek v okolí Chvalčova a Hostýnských vrchů.
  • Přibližně tisíc hektarů polností, nejvíce v Chropyni (150 hektarů), v okolí Hulína (přes 100 hektarů), Polešovic a Ořechova (80 hektarů).
  • Více než 50 budov, dvě třetiny tvoří hájenky, zbytek jsou hospodářské budovy a domy.
  • Dvacet objektů, které patří do komplexu Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

"Výzvy od církve už máme a právě je vyhodnocujeme," upřesnil šéf krajského ředitelství Lesů ČR Martin Pavlíček.

Kromě pozemků přijdou i o budovy. Arcibiskupství jich chce zpět více než padesát. Mezi nimi například bývalý hospodářský dvůr v Chropyni, bytovky v Kroměříži, domy v Rajnochovicích nebo obydlené hájenky.

Právě těch je nejvíce a navíc v některých bydlí lesní správci, kteří se zároveň o les starají. Jestli jim se změnou majitele skončí i práce nebo přijdou o střechu nad hlavou, zatím nikdo neřekl.

"Vracet se mají i starší rodinné domy, ale co s jejich nájemníky bude, nevíme," upozornil starosta Rajnochovic Antonín Uhřík.

Arcibiskupství však i v tomto případě tvrdí, že po převzetí majetku žádné zásadní změny nechystá.

"Schopní a ochotní lesníci tam zůstanou. Hospodaření se zase tolik nezmění," ujistil Tichý.

Kastelán zámku převratné změny nečeká

Nic by se nemělo změnit ani v Arcibiskupském zámku a zahradách v Kroměříži. Olomoucké arcibiskupství dlouho tvrdilo, že není jisté, zda o něj vůbec požádá. Rozhodnutí padlo až pár týdnů před koncem roku (více čtěte zde). Žádost teď zkoumá ministerstvo kultury.

Jaký rok čeká jednu z největších a nejznámějších památek ve Zlínském kraji, proto kastelán kroměřížského zámku a zahrad Martin Krčma stále přesně netuší.

"Může se stát cokoliv. Nový vlastník si třeba bude chtít vybrat jiný tým, který se o zámek bude starat," přemýšlí Krčma.

Nečekaná žádost arcibiskupství o vrácení zámku a zahrad překvapila i Krčmu.

"Na druhou stranu je pravda, že jen těžko najdeme samozřejmější nárok arcibiskupství, než je arcibiskupský zámek," přiznal.

Kastelán ovšem předpokládá, že ani po přepsání z Národního památkového ústavu na arcibiskupství se nic nezmění. 

"Nemám z toho obavy. S arcibiskupstvím spolupracujeme už teď, známe se, máme společné projekty, vycházíme si vstříc," prohlásil Krčma.

Musí vyřešit dotaci na rekonstrukci

Církev je totiž majitelem veškerého historického inventáře, který návštěvníci mohou v zámku vidět. Tedy desetitisíců sbírkových předmětů, grafik, mincí, paroží nebo hudebního archivu.

Na základě dohody s arcibiskupstvím proto například vzácné obrazy z jejich sbírky neputují po světě v době, kdy v Česku vrcholí turistická sezona.

Větším problémem ovšem je, že zámek stále pracuje na dlouhodobé rekonstrukci zahrad. Na ni se podařilo získat evropskou dotaci ve výši 340 milionů korun a zámek je vázán tím, že pět let nezmění majitele. Proto teď právníci zkoumají, jestli by šla vyjednat výjimka. "Nějaké řešení lze najít vždycky," je přesvědčený Krčma.

Že by se pod novým vlastníkem zmenšila péče o památku, ale nepředpokládá. "Ani pod státem nejsme ve stabilní situaci. Nejistotu cítíme při každém sestavování rozpočtu," dodal kastelán.