Chřibskou dálnici připravoval Baťa, její stavbu zastavila válka

  8:25aktualizováno  8:25
V krajině Chřibů na hranici Uherskohradišťska a Kroměřížska lze dodnes narazit na nedostavěné mosty, propustky a náspy. Nikdy nedokončená dálnice, navržená ve 30. letech Janem Antonínem Baťou, měla protnout zemi od západu k východu.

Betonování základů dálničního mostu za obcí Zástřizly. Snímek pořídil 7. září 1939 stavbyvedoucí firmy Frič a Branberger Vladimír Synek. | foto: Repro z knihy a Bořek Žižlavský

Nebýt druhé světové války, rozdělovala by zřejmě ještě dnes Chřiby na dvě části dálnice. S myšlenkou jejího vzniku přišel v roce 1937 ve své vizionářské knize Budujeme stát pro 40 000 000 lidí zlínský průmyslník Jan Antonín Baťa.

„Tato silnice prorazí isolační hradby, které oddělují Čechy od Moravy a Moravu od Slovenska, hradby, jimiž dřívější rakousko-uherské vlády úmyslně nikdy nevedly žádné silnice. Tato cesta bude spojovati místa hospodářsky důležitá s místy plnými přírodní krásy a bude po dlouhá desetiletí chloubou celého národa,“ píše Baťa ve své knize.

Fotogalerie

O pár let později se autostráda spojující západ a východ republiky skutečně začala stavět, vše ale zastavily válečné události.

Na nejvíce pozůstatků budované dálnice lze dodnes narazit v krajině Chřibů. ̈

„Dochovalo se v nich přes třicet stavebních objektů, které stále budí pozornost turistů,“ přiblížil Pavel Zrna.

Ten je spolu s Bořkem Žižlavským autorem nové publikace Chřiby s podtitulem Stopami dálnice, která okolnosti vzniku páteřní silnice sleduje.

Stavba dálnice negativně zasáhla do života obcí

Přestože s plány na vznik dálnice z Chebu přes Prahu, Brno a celé Slovensko až na Podkarpatskou Rus v celkové délce téměř tisíc kilometrů přišel Baťa, po Mnichově a zabrání Sudet se jich ujal stát.

„Vyměřování začalo v roce 1938, první výkopové práce vypukly v lednu 1939. V pohnuté době mělo jít o ukázku síly národa,“ nastínil Zrna.

Po nacistické okupaci Československa převzala stavbu třetí říše. Pracovalo se především na dvou úsecích: mezi Prahou a Jihlavou a právě v Chřibech v lokalitě od Zástřizel po Novou Dědinu.

Do života obcí kolem vznikající dálnice její stavba výrazně zasáhla. A většina místních ji vnímala hodně negativně.

„Například v barákových táborech u Zástřizel bydlelo více dělníků, než bylo lidí v dědině, navíc působili pořádkové problémy. Starousedlíkům se pochopitelně nelíbilo ani vyvlastňování zemědělské půdy,“ vysvětlil Zrna.

Zatímco české zárodky Baťovy dálnice později stavbaři využili při vzniku dálnice D1 a samostatných monumentů z ní tak příliš nezbylo, v Chřibech jich stále zůstává více než dost. Přehlédnout nejde především nedokončené mosty u Kostelan nebo zmíněných Zástřizel.

„Některé už byly téměř hotové. Mají dokončené zábradlí i omítku se vzorkováním,“ přiblížil Zrna.

Na výrazné torzo mostu lze narazit také při pěší vycházce z Bunče na Brdo.

„Jde o vysoké betonové stěny ve svahu bez překladů a zábradlí. Na první pohled celá stavba ani jako most nevypadá,“ poznamenal Zrna, který se sbírání informací o dálnici věnuje zhruba patnáct let.

Konec prací přišel v roce 1942

Dálnice byla projektována narychlo. Zatímco na některých místech tak už stály dokončené mosty nebo propustky a chybělo jen položit asfalt, o pár kilometrů dál se projektanti prali s kopcovitým terénem a přemýšleli, jak do něj silnici vůbec zasadit.

„Je na tom krásně vidět chaotický duch tehdejší doby,“ připomněl Zrna.

Stavba dálnice se v Chřibech definitivně zastavila v roce 1942. Kvůli válce už se nedostávalo stavebního materiálu ani dělníků. Ti často museli zamířit na nucené práce do Německa. Podobně dopadla i výstavba takzvané Hitlerovy dálnice z Vratislavi do Vídně. Obě ambiciózní stavby se měly křížit poblíž Brna.

„Buďme rádi, že to tak dopadlo. Dálnice měla totiž Chřiby rozčísnout na dvě poloviny. Jejich ráz by tak byl úplně jiný, než jak ho známe dnes,“ doplnil Zrna.

Nejčtenější

Obec na Frýdecko-Místecku upozorňuje na medvěda. Šelmu zachytila fotopast

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Upozornění na medvěda vyvěsila dnes na své webové stránky obec Ostravice. Šelmu zachytila fotopast v noci na dnešek v...

Tomáš Březina pomohl rozkrýt lihovou mafii, z vězení vyšel na podmínku

Tomáš Březina u olomouckého soudu.

Městský soud v Brně podmínečně přerušil výkon trestu Tomáše Březiny z kauzy lihové mafie a propustil jej na svobodu. Za...

Slavia - Zlín 3:1, domácí rozhodli ze standardek, dva góly dal Stoch

Slavističtí fotbalisté společně oslavují gól v zápase proti Spartě.

Využili zaváhání Plzně a v polovině základní části ligy vedou tabulku o dva body. Fotbalisté Slavie porazili Zlín na...

Kašík baví internet. Do Komety bych nešel, sežrali by mě, hlásil před lety

NOVÁ MASKA. Zlínský brankář Libor Kašík má na masce vyobrazeného Luďka Čajku a...

Pohotové hlášky patří k hokejovému brankáři Liboru Kašíkovi stejně jako výborné zákroky. Jedna se mu vrátila brzo poté,...

Psa na Kroměřížsku musel veterinář utratit, policie prověřuje možné týrání

Posoudit stav čtrnáctiletého Rexe předtím, než jej veterinář musel utratit, má...

Policisté zjišťují, zda majitel týral psa v areálu firmy v Holešově na Kroměřížsku. Posoudit stav čtrnáctiletého Rexe...

Další z rubriky

Kraj se v boji o D49 zastal silničářů. Děti Země mluví o politickém tlaku

Ilustrační snímek

Krajský úřad zamítl odvolání proti drobnějším stavbám, které jsou nutností pro stavbu úseku D49 z Hulína do Fryštáku....

Na Velehradě budou k ochutnání mešní a košer vína z celého světa

Víno z Velkých Žernosek u Litoměřic, ilustrační foto

Slovanský sál Stojanova gymnázia na Velehradě na Uherskohradišťsku bude v sobotu hostit košt mešních a košer vín. K...

Zlín chce investovat přes tři sta milionů, o pěti rozhodne veřejnost

Jiří Korec z hnutí ANO po zvolení primátorem Zlína.

První jednání má za sebou nově složená zlínská městská rada. Na programu měla přes padesát bodů, většinou spojených s...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz