Celou akci, která začala uspáním opičího páru, měla na starosti ošetřovatelka Marcela Čechová a veterinář Dominik Gregořík s foukačkou.
"Mangabejové sice vypadají roztomile, ale dokázali by člověku zlomit ruku. Proto musíme Zlatu a Kryšpína uspat, abychom je mohli dát do transportní bedny," vysvětluje zoolog a mluvčí zahrady Pavel Shromáždil.
Zlata už je lehce omámená sedativy, které dostala v krmení. Když ji veterinář zasáhne uspávacím prostředkem z foukačky podobné té, co mají domorodci, opice se trošku lekne. Jehlu si vytrhne, stále ale dovádí v kotci a leze po větvích.
"Pojď na zem, broučku, ať nespadneš," pobízí Zlatu ošetřovatelka Čechová.
S párem mangabejů se jí loučí těžko. "Vždyť v zoo byli déle než já," prohodí ošetřovatelka. A zažila s nimi spoustu příhod. "Kryšpín jednou rozpletl pletivo u kotce a zašel na návštěvu k šimpanzům," vzpomíná s úsměvem.
Teď ale nastal čas na stěhování. Na místě, kde je pavilon primátů, by měla začít růst moderní expozice pro chov mořských rejnoků.
Černá, asi půl metru velká opička Zlata po několika minutách dostává druhou dávku uspávacího prostředku. A za chvíli spí úplně, takže ji pracovníci zoo přenášejí do dřevěného boxu, ve kterém poputuje do Španělska.
Se samcem Kryšpínem to zřejmě tak jednoduché nebude. Je větší, pohyblivější a divočejší. Ošetřovatelka ho láká ke krmení, aby ho stihl veterinář trefit první dávkou. Mangabej ale vypadá, že tuší nějakou čertovinu. Zabere až největší lákadlo: bonbóny.
Stačí zašustit obalem a Kryšpín hned zvědavě nakukuje. A veterinář opět zamíří foukačkou a poprvé jej strefí. Sameček si polekaně vytahuje jehlu z těla a obíhá kotec.
"Musíme to nadávkovat opatrně," popisuje veterinář a za několik minut zasahuje zvíře podruhé. Na Kryšpína bylo potřeba silnější dávky, ale nakonec se unaveně opřel o stěnu kotce a usnul.
Nyní už si Kryšpín a Zlata zvykají na slunné počasí v Rio Safari Elche na východě Španělska.
