Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebeský jezdec Alois Šiška se vyhnul trestu smrti i amputaci nohou

  10:08aktualizováno  10:08
Je jedním z nejproslulejších válečných letců a mužem, který doslova přežil svoji smrt. Generálmajor Alois Šiška se narodil před sto lety v Lutopecnách, malé obci na Kroměřížsku.

Alois Šiška, který byl válečným pilotem 311. bombardovací perutě Královského letectva, pokřtil první český letoun L-159 Alca. | foto: MAFRA

"Jsme víc mrtví než živí... To ledové moře s černými propustmi a s bílou pěnou, s tím nekonečným houpáním a temným hučením, to vyčerpává, ničí, zabíjí krutě, bestiálně krutě... proč jsme jen nezemřeli leteckou smrtí: náraz - výbuch a ve vteřině konec.

A zase noc - kolikátá už - nejsme schopni pohybu, ba ani kloudné myšlenky. I halucinace už přestávají. Pořád ještě žijeme? Nevím, lze-li to tak nazvat. Dinghy je plná vody, nikdo ji už nevylévá.

Ščerba je v bezvědomí a hlavu má na prsou mrtvého Mohra. Neměli jsme už sil převalit jeho tělo přes okraj. Co na tom, už nevnímám ani bolest, ani beznaděj, ani ledové rampouchy na zapadlých tvářích, ani sžíravou sůl ve vlasech..."

Takto Alois Šiška v knize KX - B neodpovídá, která vyšla v roce 1966, vylíčil útrapy, jež zažila během šesti dnů na přelomu let 1941 a 1942 posádka bombardéru Wellington T2553 (KX-B).

Po zásahu musel stroj nouzově přistát v Severním moři mezi Anglií a Nizozemskem. Pro Šišku a jeho kolegy začala tvrdá bitva o vlastní život. S vypětím všech sil ji v gumovém záchranném člunu přežila trojice trosečníků, jenže zajala je německá pobřežní stráž. A začala předlouhá léta putování po nacistických lágrech...

Téměř při každé akci měl namále

Alois Šiška jako by přitahoval nevšední a pohnuté událostí odjakživa. Narodil se 15. května 1914 ve vsi Lutopecny u Kroměříže. Svého otce nikdy nepoznal, padl na východní frontě.

Svoji cestu k létání začal v Baťově továrně na letadla v Otrokovicích, kde mu díky vynálezu "zlepšováku" firma zaplatila letecký výcvik. Pilotem byl i na vojně.

Alois Šiška

Československý pilot, který během druhé světové války létal v 311. československé bombardovací peruti RAF, se narodil 15. května 1914 v Lutopecnách a zemřel 9. září 2003 v Praze. Je nositelem řady vyznamenání, mezi které patří i nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád bílého lva III. třídy, in memoriam. Byl členem tzv. The Guinea Pig Club, spolku, který se zaměřoval na léčbu a především rehabilitaci a socializaci letců, kteří ve válce utrpěli vážná zranění s trvalými následky. Získal hodnost generálmajora ve výslužbě.

Po okupaci chtěl Šiška uletět z Otrokovic do Záhřebu prototypem sportovního letounu Zlin Z-XII, plán únosu ale nakonec nevyšel.

Místo toho se vydal na dlouhou pěší pouť do ciziny: přes zamrzlou řeku Moravu přešel na Slovensko, odtud zamířil přes Maďarsko (kde byl zatčen a dlouho vězněn), Řecko či Turecko až do Francie a poté do Anglie, kam připlul v červnu 1940.

Byl zde přijat do RAF a rychle prokázal svoje schopnosti.

"Těžko říci proč, ale téměř při každé další akci měl namále," napsal ve článku o Šiškově životě Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Jeho letadlo prostřílel německý stíhač, jindy po přistání těsně unikl výbuchu shozených bomb. Jednou zase osádce jeho letounu došel kyslík, upadla do spánku a tři hodiny volně letěla nad okupovaným Nizozemskem. Jen zázrakem je nezaměřila Luftwaffe.

To už se ale blížil zmíněný osudný šestnáctý nálet. Šiškovi po něm chtěli v zajatecké nemocnici amputovat obě nohy, měl omrzliny třetího stupně a gangrénu. Paradoxně ho zachránilo, že ve chvíli, kdy jej ukládali na operační stůl, prodělal infarkt.

"Prodělal jsem tehdy prý klinickou smrt. A zachránil si nohy," vzpomínal Šiška. Vážně zraněný prošel mnoha zajateckými tábory a nemocnicemi, a přestože byl gestapem odsouzen k trestu smrti, rozsudek nebyl nikdy vykonán.

Musel se vystěhovat z Prahy a živit se jako půdohospodář

Osvobozen byl ze zajateckého lazaretu v Hohnsteinu 7. dubna 1945. Po válce absolvoval v Anglii čtrnáct operací nohou a páteře. Do rodné země se vrátil s podlomeným zdravím v dubnu 1947. Nastoupil k armádě, ale brzy i jej dostihla zlovůle nastupující komunisté vlády.

Byl propuštěn do zálohy bez nároku na jakékoli zaopatřovací platy, poté superarbitrován a k 1. únoru 1950 definitivně propuštěn z armády do trvalé výslužby s penzí 930 Kčs.

Jako "nebezpečná osoba" se dokonce musel vystěhovat z Prahy do Dušník nad Vltavou. Muž, jehož životní příběh se stal jedním z předobrazů legendárního filmu Nebeští jezdci, se tehdy musel živit jako půdohospodář či opravář televizí...

Až v šedesátých letech vystoupil jako svědek při procesu proti státnímu tajemníkovi SRN a nacistovi Hansi J. M. Globkemu a poté se dočkal alespoň částečně rehabilitace i doma.

V červnu 1968 se mu dokonce podaří vrátit se zpět do armády, kterou opouští dva roky poté a odchází do výslužby. "V té době - charakteristické nastupující normalizací - však již bylo zřejmé, že v armádě není pro bývalé 'zápaďáky' žádné místo," doplnil Rajlich.

Šiška žil dalších téměř dvacet let v ústraní a až po listopadu 1989 se mu dostalo dalších poct a ocenění. Zemřel 9. září 2003 ve věku 89 let. Šest týdnů poté mu byl in memoriam propůjčen Řád bílého lva III. třídy, nejvyšší české vyznamenání.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.