Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I přes rachot a vibrace osmdesátiletý mlýn nespadne. Díky dřevu

  8:18aktualizováno  8:18
Češkův mlýn v Jarcové na Valašsku vyrábí mouku už od třicátých let minulého století. Poslední rok má surovina na výrobu chleba či sladkého pečiva dokonce bio kvalitu.

Při jízdě ze Vsetína do Valašského Meziříčí jej ze silnice nemůžete přehlédnout.

V Češkově mlýně umleli první mouku už v roce 1933. Před dvěma lety však potomci původních majitelů zastavili výrobu a s třípatrovou budovou na levém břehu Bečvy to v tu chvíli vypadalo špatně (žila zde i nejstarší obyvatelka republiky Vlastimila Češková, která zemřela letos v lednu ve věku 109 let).

Naštěstí ne nadlouho. Už rok má mlýn pronajatý společnost Pro-Bio, z Jarcové tak do světa znovu míří pytle plné různých druhů mouk.

„Vyrábíme především pšeničnou a žitnou z ekologicky pěstovaného obilí, tedy v bio kvalitě. Meleme nejen klasické polohrubé a hladké, ale i speciální celozrnné mouky,“ říká manažer výroby Martin Hutař, když vcházíme do útrob mlýna.

Většina obilí míří do Jarcové od českých zemědělců, část také ze Slovenska nebo Polska. Ještě před tím, než kamiony obilí vyloží, je nutné zrno zkontrolovat v laboratoři.

Fotogalerie

„Zajímá nás vlhkost obilí a také to, jestli není napadené plísní a škůdci,“ vysvětluje Hutař.

Pokud je v pořádku, zrno se uskladní v zásobnících s kapacitou 200 tun, jejichž vstupy jsou v nejvyšším patře mlýna. Předtím obilí prochází síťovým třídičem, který ho proseje a odsaje nečistoty.

„Zrna zbaví například klásků a prachu,“ popsal Hutař.

Další čištění pak obilí čeká před samotným mletím. Změtí různě širokých trubek, kterých v jarcovském mlýně napočítáte několik desítek, putuje mezi jednotlivými podlažími a stroji.

Pokud chce člověk celý proces sledovat, docela se nahoru a dolů po úzkých schodech poprášených moukou naběhá.

Pozor na kamínky

Znovu tedy přichází na řadu třídička, vybavená několika různě hrubými síty. Ta zachytí případné nečistoty, stejně jako odkamínkovač. Zhruba metr a půl dlouhý a metr široký červený stroj zbavuje zrno kamínků.

Při případném rozemletí by z nich vznikl písek, který by při jídle rozhodně nedělal dobře našim zubům. Do čištění se zapojuje také podobně vypadající odíračka, která zbaví zrno nečistot ulpívajících na jeho povrchu. Pracuje na podobném principu jako struhadlo nebo kartáč.

Všechny stroje určené k čištění ve mlýně rachotí a zároveň se znatelně třesou. V minulosti se dokonce stávalo, že některé mlýny a sila kvůli tomu popraskaly.

„Tady se ale nemusíme bát. Mlýn je z velké části ze dřeva, které vibrace nepoškodí,“ ujišťuje Hutař.

Jednou z mnoha věcí, která uvnitř mlýna návštěvníka zaujme, jsou jakési mucholapky. Namísto much ale znamenají zkázu pro moučné moly, kteří se najdou v každém podobném provozu.

„Jako bio výrobci nesmíme stříkat běžnými insekticidy, proto je hubíme takhle. Mol ale není nebezpečný, pouze nepříjemný,“ komentuje to Hutař.

Obilí může absolvovat až osm fází mletí

Ale zpět k obilí. Podobnou alchymii jako čištění zrn představuje také jejich mletí. V přízemí mlýna se o něj starají čtyři válcové stolice, tedy něco přes metr vysoké stroje, jejichž vršek se dá zčásti odklopit. Ve sklepě stojí motor, který je přes transmisi pohání.

Češkův mlýn

Historie mlýna sahá až do roku 1933, kdy ho na levém břehu Bečvy postavil Jan Češek. Od znárodnění v roce 1953 byl objekt nevyužitý. Majitelům se vrátil v roce 1991. Ti tehdy mlýn opravili a investovali do nového zařízení.

V červenci 2013 však majitel výrobu zastavil a objekt pronajal společnosti Pro-Bio. Nový nájemce mlynářskou činnost obnovil v listopadu 2014, poté co mlýn získal certifikát pro výrobu biopotravin.

„Síla jde na hlavní hřídel a ploché řemeny ji pak přenáší přímo na stolice,“ popisuje Hutař.

Uvnitř mlecích strojů jsou k vidění válce, které se liší hrubostí svých rýh. V každé ze stolic jsou dva páry, které se otáčejí proti sobě a zrno, jež je ještě před procedurou nutné nakropit, drtí.

Podle požadované jemnosti mouky tak obilí může absolvovat až osm fází mletí. Záleží na tom, jakou mouku zrovna chtějí ve mlýně vyrobit.

Mezi jednotlivými fázemi proto melivo třídí vysévače, což jsou asi dva metry vysoké skříně obložené dřevem, které mají uvnitř několik jemných sít.

Například hladkou mouku je nutné mlít mnohem vícekrát než třeba celozrnnou, také proto vysévačem projde několikrát, než je hotová.

Vysévač zároveň oddělí otruby a krupici. Následně se ještě mouka smíchá v míchačkách na požadovanou kvalitu a poté se pytluje. Zpod malého ovládacího panelu v úrovni očí ční široká trubice, pod niž stačí vsunout pytel a zmáčknout příslušné tlačítko.

„Většinu produkce balíkujeme do big bagů po 800 kilech. Podstatnou část mouky od nás koupí obchody typu zdravých výživ. Těchto menších prodejen naše firma zásobuje přes 350, jednu provozujeme i přímo ve mlýně. Prodáváme ale i supermarketům,“ objasňuje Hutař.

Osm a půl tuny mouky za směnu

Mlýn je zcela automatický, pracují v něm proto pouze dva lidé, jeden z nich přitom jen na částečný úvazek.

Mlynář celý proces mletí ovládá za pomoci rozměrného panelu plného barevných knoflíků.

„S obilím se proto dostane do kontaktu pouze při jeho příjmu a pak až při pytlování mouky. Jinak se surovina pohybuje v potrubí a strojích,“ upřesnil Hutař.

Jarcovská mouka je vhodná k pečení chleba, ale i sladkého pečiva a dalších produktů.

Ve mlýně jsou v případě mimořádného zájmu zákazníků schopni semlít i čtyři tisíce tun obilí ročně, zatím jsou však zhruba na čtvrtině tohoto čísla. Za jednu osmihodinovou směnu vyprodukuje mlýn 8,5 tuny mouky.



Nejčtenější

Ukrajinští fotbalisté odmítli ubytování ve zlínském hotelu Moskva

Jedenáctipodlažní Hotel Moskva na náměstí Práce v centru Zlína se začal stavět...

Česká fotbalová reprezentace odehraje na začátku září v rámci Ligy národů zápas s Ukrajinou v Uherském Hradišti....

V rybníku ve Starém Městě se utopil muž, jeho syna lidé zachránili

Pátrání po utonulém muži na vodní ploše ve Starém Městě.

V rybníku ve Starém Městě u Uherského Hradiště se v neděli odpoledne utopil pětadvacetiletý muž. Při koupání se začal...



U Valašského Meziříčí havaroval mladík, na místě zemřel

Po nehodě u Valašského Meziříčí zemřel mladík. (8. srpna 2018)

V úterý večer havaroval nedaleko Valašského Meziříčí mladý řidič, na následky zranění na místě nehody zemřel....

Provaz pro Hradiště, stálo na banneru ANO. Hnutí viní bývalé členy

Reklamní banner, který se objevil na oficiálním profilu hnutí ANO na...

Kritiku a posměch si na sociálních sítích vysloužilo hnutí ANO za reklamní banner s heslem Provaz pro Hradiště....

Útočník Poznar zůstane v Plzni na tribuně. Je to škoda, lituje

Fotbalista Jablonce Tomáš Břečka (vlevo) bojuje o míč se zlínským Tomášem...

Rychle se dostal do formy. Dnešní ligový duel dvou neporažených týmů v Plzni však bude sledovat jenom z tribuny. Tomáš...

Další z rubriky

Pirát silnic měl smůlu, motorka ho zradila při honičce se strážníky

Na piráta silnic čeká jeho motorka u kroměřížských strážníků.

Nepříjemné dilema teď řeší zatím neznámý motorkář. Když jej v ulicích Kroměříže pronásledovali strážníci, jeho stroj se...

Stavba kruhového objezdu v Holešově potrvá kvůli optickému kabelu déle

Kruhový objezd u Turnova bude bezpečnější. (ilustrační snímek)

Stavba kruhového objezdu v centru Holešova se zpožďuje. Důvodem je jednání o vedení optického kabelu přes soukromý...

Do voleb ve Zlíně jde také rektor, podpoří hnutí podnikatele Vančury

Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha.

Do podzimních komunálních voleb ve Zlíně půjde také rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha, který bude dvojkou...

Najdete na iDNES.cz