Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Turisté opravili utajovaný vojenský úkryt na Slovácku

  8:48aktualizováno  8:48
Nedaleko poutní kaple Svatý Antonínek nad Ostrožskou Lhotou na Uherskohradišťsku měla armáda od sedmdesátých let pozorovatelnu. Teď je bunkr přístupný veřejnosti.

Bylo to zakázané a utajované místo. Nejen když ho vojáci před zhruba padesáti lety stavěli, ale i když z něj pozorovali okolí a také poté, co ho v 90. letech definitivně zavřeli a zatarasili.

O nenápadném vojenském bunkru nad vesnicí ale lidé z Ostrožské Lhoty věděli.

„Na začátku 80. let jsem sem vzala kamarády z Polska. Dolů se chodilo po betonových schodech a byly tam železné dveře,“ vzpomínala při sobotním znovuotevření bunkru Jitka Štěpánová z Ostrožské Lhoty.

Fotogalerie

Právě ona byla první, kdo před několika lety na existenci tehdy už nepřístupného podzemního úkrytu upozornil.

„S dětmi z turistického oddílu jsme chodili kolem. Vždycky říkaly: Teto, tady je bunkr, pojďme se tam podívat. Bylo jim líto, že to nejde,“ vysvětlila Štěpánová.

Teď už to možné je. Místním turistům se podařilo zarostlé místo obnovit. Zájemci se tak mohou podívat čtyři metry pod zem do typizovaného železobetonového úkrytu, jaké armáda začala stavět od poloviny 60. let jako ochranné stavby v době studené války.

Jediný přístupný bunkr v kraji

V malém prostoru připomínajícím bytelný sklep trávili vojáci 3–4krát do roka několik dní. Patřili k 6. motostřeleckému pluku z vojenské posádky v Uherském Hradišti.

„Šlo o radisty, telegrafisty a spojaře. Měli tady základní vybavení, vysílačku, elektrocentrálu, v zemi zakopanou cisternu na vodu, nářadí a nahoře polní kuchyni. Přivezli si radiolokátory a díky výbornému výhledu na celé Chřiby i s Buchlovem mohli pozorovat celý Dolnomoravský úval,“ uvedl šéf místního turistického klubu Stanislav Kuřina, který byl hlavním organizátorem obnovování bunkru a shromažďoval informace o tomto místě nebo dobové vybavení.

„Sám jsem za vojáky tehdy chodil, vím, jak to tady vypadalo a co používali. Na vojně jsem totiž sloužil u radistů,“ vyprávěl sedmdesátiletý Kuřina.

Podobné bunkry nejdříve vznikaly na západní straně hranic blízko železné opony. Koncem 60. let už je vojáci stavěli na celém území. Dostaly označení ÚŽ-6 a ve Zlínském kraji by jich mělo být minimálně 15.

Ten, který stojí u poutního místa, je zřejmě jediný zpřístupněný.

Otevřou jej třeba při Dnu dětí nebo nedělní bohoslužbě na Svatém Antonínku. Podrobnosti lze zjistit na obecním úřadě v Ostrožské Lhotě.

„Vojáci tady měli sledovat a zaznamenávat místa, počet a velikost jaderných výbuchů,“ prozradil Jan Lakosil z Klubu historického vojenství v Brně.

„Měli za úkol z okopů měřit speciálními přístroji parametry atomových hřibů nebo úroveň radiace a na základě zjištěných údajů stanovit ráži použitých jaderných zbraní. I úkryt je konstruovaný tak, aby osádku ochránil před účinky jaderných zbraní, tedy tlakovou vlnou, tepelným a radiačním zářením a podobně,“ doplnil odborník.

460 odpracovaných hodin

I místní si pamatují, že v bunkru byly čtvery těžké pancéřové dveře. Když armáda přestala tyto stavby používat, začaly lákat ještě víc.

„Přicházely pak stížnosti, že sem chodí děti i dospělí, a pokud by se náhodou dveře zabouchly, nebylo by úniku. Bylo to nebezpečné,“ poukázal Kuřina.

Právě proto vojáci úkryt zatarasili a zajistili betonovým panelem proti vniknutí. Dovnitř se od té doby nikdo nedostal.

Před čtyřmi lety ale Ostrožská Lhota bunkr bezplatně získala od ministerstva obrany, které se podobných staveb zbavuje jako nepotřebného majetku. Když turisté před rokem vchod otevírali, netušili, co je uvnitř čeká. Místnosti ale byly čisté, zametené.

Opravy zabraly mnoho hodin. Nadšenci rozšířili vchod, doplnili základy, opěrné zdi i nové schody s dřevěným zastřešením. Vyrobili panoramatickou mapu s výhledem na okolní kopce a interiér vybavili tím, co tehdy vojáci potřebovali. Lékárničku, vysílačku, elektrocentrálu, plynové masky, přilby, nářadí nebo zdravotnická nosítka.

Jen historické fotky se nedochovaly. Informace totiž ani po tolika letech nejsou dostupné.

„Bunkry byly budovány v režimu utajení, dokumentace k nim podléhala rovněž vysokému stupni utajení. A při rušení vojenských posádek se záznamové listy často zničily,“ řekl Lakosil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krajské volby a referendum o stavbě Penny Marketu ve Starém Plzenci u Plzně....
S volbami budou lidé hlasovat i o těžbě štěrku a o bazénu za 120 milionů

Přestože při sněmovních volbách v pátek a v sobotu půjde především o směřování celostátní politiky, obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku a valašského Zubří budou...  celý článek

Kolem ohnisek výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích je stanoven téměř...
Za lesy u muničních skladů dostanou vlastníci tři roky po výbuších zálohu

Po třech letech konečně první vstřícný krok. Vláda pošle do Vlachovic na Zlínsku alespoň částečnou náhradu za pozemky, k nimž nemají jejich majitelé po...  celý článek

Na kandidátce SPD byli i Jarmila Blažková a Robert Hampl, kteří jsou s Bystřicí...
SPD uspěla na Kroměřížsku. Tady je Okamurovo, zní z Bystřice pod Hostýnem

Proč měla Svoboda a přímá demokracie na Kroměřížsku skoro nejvíce procent v celé zemi a ve Zlínském kraji bude mít hned dva poslance? Vazba Tomia Okamury na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.