Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Elektrárna žádá vyšší hladinu Moravy, jak má v povolení. Obce jsou proti

  11:03aktualizováno  11:03
Podnikatel, který staví vodní elektrárnu na řece Moravě poblíž Otrokovic, žádá zvýšení hladinu jezu. Jenže Kvasice a další obce mu to nechtějí povolit, bojí se o kanalizaci a zatopení sklepů. Podnikatel se s nimi chce domluvit, nebo bude žádat náhradu škody. Ročně by přišel o čtyři miliony.

Vodní elektrárnu staví podnikatel Lubomír Marták na řece Moravě mezi Otrokovicemi a Bělovem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Vodní elektrárna, jejíž dostavba na řece Moravě mezi Otrokovicemi a Bělovem vrcholí, má být spuštěna do zkušebního provozu počátkem června. Pokud se hladina nezvedne na úroveň, jak je schválena ve stavebním povolení, nebude mít elektrárna podle podnikatele Lubomíra Martáka požadovaný výkon a může dojít k jejímu poškození.

Je odhodlán i vymáhat škody za ušlý zisk. "Chci se dohodnout, postupuji tak celý život. Mám ale zákonný nárok na dodržení této hladiny," tvrdí Marták.

Vodní elektrárna má být spuštěna do zkušebního provozu počátkem června.

Vodní elektrárna má být spuštěna do zkušebního provozu počátkem června.

Příběh elektrárny začal už v roce 1994, kdy na ni dostal stavební povolení původní iniciátor projektu, kroměřížský podnikatel. Hladina nad jezem byla tehdy o půl metru výš než dnes, a s její tehdejší výší proto počítá i platné stavební povolení.

Projekt se ovšem zastavil a roku 1997 přišla tisíciletá povodeň. Kvasice ležící jen pár kilometrů nad jezem se tehdy ocitly z poloviny pod vodou. I proto později, roku 2001, požádaly o snížení hladiny o půl metru. Úřady jim vyhověly, k řízení o snížení hladiny však podle Martáka tehdejšího investora nepřizvaly.

Navzdory snížení hladiny od té doby povodně zaplavily tamní sportovní areál ještě v roce 2006. A několikrát k tomu chybělo velmi málo. Zvlášť v roce 2010, kdy pyrotechnici zabránili jeho zaplavení až díky odstřelení hráze u přítoku Moravy.

Nižší hladina prý připraví podnikatele o čtyři miliony ročně

V listopadu 2011 koupil projekt elektrárny podnikatel Lubomír Marták. Loni začal stavět a letos požádal úřady o zvýšení hladiny na úroveň ze stavebního povolení. Jenže narazil na problém. Hlavně povodněmi sužované Kvasice se totiž postavily na odpor.

"Navržená hladina by měla vzdutí až někde nad areálem a to je z psychologického hlediska občanů nepříjemná věc. Znamenalo by to navíc problémy pro obecní kanalizaci, která by neměla kam odtékat. Ale i pro sklepy budov v přilehlých ulicích Bělovská a dalších," vysvětlil kvasický starosta Lubomír Musil.

Marták argumenty starosty odmítá. Podle něj vyšší hladina čističku odpadních vod nijak neohrozí. Přečištěné domovní splašky totiž vhání čistička do Moravy pod tlakem a přepad pro dešťovou vodu ústí pod stávající hladinu řeky. To je podle Martáka skutečná příčina zaplavování ulic za přívalových dešťů.

Pro už vlastně hotovou elektrárnu znamená zachování stávající hladiny problém. "Mám expertizu firmy, která turbínu vyrábí, a ta spočítala, o kolik snížením hladiny poklesne roční výroba elektřiny. Finančně vyjádřeno jde zhruba o čtyři miliony korun," řekl Marták.

Úřad tvrdí, že je to problém investora

Při nižší hladině navíc může turbína přisávat vzduch a výrobce negarantuje její správnou funkci. "Pak by škody byly daleko větší," naznačil podnikatel.

O změně rozhoduje odbor životního prostředí v Otrokovicích na základě podkladů od zúčastněných stran. Ten si však nad sporem zatím myje ruce. "Opatření všech potřebných dokladů stejně jako budoucí rentabilita je věcí investora," vzkázala mluvčí radnice Lenka Krupková.

Podnikatel nabídl Kvasicím půl milionu korun na dvě čerpadla, kterými by vodu za přívalových dešťů čerpaly do Moravy, odpověď však zatím nedostal. Zvýšení hladiny však odmítají i obec Střížovice nebo zemědělský podnik Kvasicko. Martákova firma Mexim Consulting požádala aspoň o dočasné zvýšení hladiny na zkušební provoz.

"S tím zastupitelé nebudou v žádném případě souhlasit," trvá na svém starosta Musil. "Měli povolit elektrárnu někde jinde, ne v problémových místech, kde je nejníže položená obec v nivě řeky Moravy. Tady se dělají vodní díla a nebere se ohled na majetky občanů. Toto je hlavní problém celé věci," dodal starosta.

V době budování jezu se přitom na fakt, že Kvasice leží nízko, pamatovalo a kvasická kanalizace ústila až pod ním. Byla však poškozena a je léta nefunkční.

Účastníci řízení mají odevzdat své připomínky do 31. května. Odbor životního prostředí v Otrokovicích potom rozhodne, zda zvýšení hladiny povolí, nebo ne. Pokud se nedohodnou, bude se věcí zřejmě zabývat Zlínský kraj.

Bělovský jez, kde vzniká vodní elektrárna, se nachází na krají Otrokovic.

Bělovský jez, kde vzniká vodní elektrárna, se nachází na krají Otrokovic.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.