Beskydy jsou „prcek“, kdysi byly pět kilometrů vysoké, říká správce oblasti

  19:00
Uvnitř Beskyd se ukrývá sedm zcela mimořádných lokalit označených jako národní přírodní rezervace. V nich jsou vzácné druhy hub, hmyzu či rostlin, ale i nejvzácnější druhy šelem. „Dnes už jsou Beskydy jen takový prcek, ve třetihorách, kdy se vyvrásnily, byly až pět kilometrů vysoké,“ usmívá se František Jaskula, šéf regionální správy CHKO Beskydy.

Za poslední živé hory označuje Beskydy ředitel správy místní chráněné krajinné oblasti František Jaskula. | foto: Zdeněk Němec, MAFRAMF DNES

To bychom žili jako v Alpách. Souvisí fakt, že se Beskydy snižují, s jejich podložím? Říká se, že je pořád v pohybu...
Rozhodně. Beskydy jsou velmi mladé pohoří a krajina se pořád vyvíjí a pracuje. Z původních pěti kilometrů nám zbylo 1 300 metrů, které má dnes nejvyšší vrchol. Prakticky v celém podzemí Beskyd jsou zvláštní světy pseudokrasových jeskyní. Podloží tvoří vrstvy na sebe naskládaných břidlic a pískovcové bloky. A protože břidlice saje vodu a smrskává se, když vysychá, ty bloky se po ní sunou a vznikají prostory. Dá se do nich vstoupit, jenže pro laika je to neskutečné riziko. Kdykoliv může přijít zával. Jedna taková jeskyně je blízko Pusteven a má zavalený vchod, což byla otázka okamžiku.

Říkáte, že Beskydy jsou poslední živé hory, jak to myslíte?
Mají své hospodáře, a tím jsou unikátní. Lidé ze zdejších hor nikdy neodešli a díky tomu, jak jsou zarputilí, houževnatí a pracovití, hospodařili po svém i navzdory socialistickému družstevnictví. A dělali to dobře. Kosili louky, pásli ovce a věděli, jak nakládat s lesem.

Jsou tady i dnes?
Samozřejmě, to díky nim jsou v Huslenkách orchidejové louky, máme tady vzácné druhy hmyzu a rostlin. Oni vědí, co dělají, a na to, jak krajina vypadá, jsou pyšní. To je nejlepší, co může být. Ale ubývá jich. Stárnou a mladí se nehrnou, aby to po nich převzali, což znamená, že Beskydy se budou měnit. Pozemky skupují nebo si pronajímají velcí zemědělci, kteří na ně pošlou techniku. Ta poseče desítky hektarů za den, zvířata nemají čas před ní utéct a brouci, housenky a motýli skončí smotaní v balících sena. V jiných CHKO se tak hospodaří už dávno, u nás se zatím dařilo udržovat staré způsoby.

Léta se odborníci snaží o trvalý návrat velkých šelem, jsou i další kriticky ohrožené druhy?
Momentálně třeba tetřev. V Beskydech byla jedna z nejlepších lokací pro rozmnožování, ale protože se krajina měnila, jeho populace se zhroutila a nezotavuje se. Proto se vysazují uměle. Lesy ČR mají svou odchovnu a snaží se změnit hospodaření v lesích tak, aby jim vytvořili co nejlepší podmínky. Podobný projekt je i na polské straně, takže možností, jak se mohou vrátit, je několik. A to by v tom byl čert, aby si tady aspoň někteří nenašli své hnízdiště. Zdejší lesy a lesní druhy zvířat jsou to nejlepší, co máme. Zůstaly tu druhy, které potřebují klid, skoro prales. Například v Bílých Karpatech jsou zase druhově bohatší louky.

CHKO Beskydy vznikla v roce 1973. Jak se ochrana krajiny mění v čase?
To je vázané na lidské možnosti. V minulosti jsme nemohli měnit krajinu tak rychle jako dnes, kdy jsme bohatší, máme techniku, chemii a větší možnosti. Ochrana přírody vždy trochu brzdí ten tlak, který vyvíjí člověk. Využití krajiny se ale mění. Jeden z důvodů, proč CHKO vyhlásili, bylo to, že když na Ostravsku zabrali kus krajiny pro těžbu uhlí, museli udělat zemědělskou půdu jinde. A dělali ji v Beskydech, odvodňovali mokřady, káceli lesy. Bylo to šílenství. Navíc lidé na Ostravsku těžce pracovali v dolech a potřebovali odpočívat, tak se postavilo 10 tisíc chat na Frýdecku.

CHKO Beskydy

  • Byla vyhlášena 5. března 1973.
  • Jedná se o největší chráněnou krajinnou oblast České republiky, její rozloha je 1 205 kilometrů čtverečních. Les pokrývá 71 procent území, nadmořská výška se pohybuje od 350 metrů (Zubří) po 1 323 metrů (Lysá hora).
  • Nachází se zde 60 maloplošných zvlášť chráněných území. Celá lokalita se skládá ze tří orografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.
  • Územím CHKO Beskydy protékají řeky Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva, Ostravice a Morávka.

Teď je tlak menší?
Je stále, jen jiný. Přemýšlí se, jak dostat další lidi na Pustevny, kde postavit parkoviště. Ale už nikdo z cestovního ruchu nepřemýšlí, kolik lidí je vhodné v horách mít, aby to ještě bylo únosné a aby turisté měli kolem sebe les a ne dav. Třeba právě na Pustevnách všichni obdivují výhled, ale nikdo nepřemýšlí nad tím, kdo ho udržuje a že by tam taky nemusel být.

Má to řešení?
Musíme si ujasnit, pro koho to všechno děláme. Jestli pro stánkaře, tak přivezme ještě víc lidí. Jestli chceme, aby se každý, kdo přijede, mohl projít krásným, jedinečným místem, pak musí být počet lidí v jednu dobu omezený. A nesmí se zapomínat na ty, kteří tady žijí. I je turistický ruch omezuje a nutně začnou přemýšlet, proč oni by měli krajinu udržovat, když ani nemohou v klidu do lesa. Krajina je tady krásná, ale nebude navždy, když nebude mít hospodáře.

Umí se turisté v lesích chovat?
Jsou uvědomělejší a lépe vybavení, ale protože se jich po horách pohybuje velké množství, tak i malé procento těch bezohledných nadělá škody. Změna je i v tom, že před deseti lety by nikoho nenapadlo běhat po lese v noci. Dnes jsou na horách v zimě, v létě, v dešti i po tmě. Zvířata tak ztrácí své přirozené chování, protože je kolem nich neustále pohyb. Na Lysé hoře máme počítadla a víme, že tam ročně projde 450 tisíc lidí. Skálu, po které chodí, dřív měnilo počasí, déšť a vítr. Dnes už jsou na ní patrné víc známky ošlapu od bot. Hledali jsme hodinu, kdy kolem našich čidel nikdo neprošel. Nenašli jsme, s výjimkou dnů, kdy byla čidla zavátá sněhem.

Lesy v Beskydech postihla kůrovcová kalamita. Jak zlé to je?

To je obrovský problém. Nejen kůrovec, i václavka. Houba, která prorůstá kořeny smrků, stromy oslabí, a když je pak napadne kůrovec, nemají sílu zaplavit ho smůlou a zničit, protože už bojují s jedním parazitem. Do takového prostředí už nemá smysl vysazovat nové smrky.

Změní to zdejší lesy?
V minulosti už zmizely jilmy, před časem začaly hynout jasany, které ničí choroba v celé Evropě. Během několika týdnů ze stromu opadá kůra a zbude jen bílý kmen. Mizí smrky. Zřejmě přichází doba buků, které dřív ničila zvěř, teď jich je ale tolik, že už nejsou tak atraktivní a daří se jim. Ale i smrku se na některých oblastech daří, třeba v okolí Bílé nebo na Starých Hamrech. V nízkých polohách, jak jsme byli zvyklí, už se ale asi vysazovat nebude. Musíme sledovat přirozené procesy v lese a přizpůsobit se jim.

Vyhlášení CHKO: Nový život pro 72 obcí

Do života celkem dvaasedmdesáti obcí nebo jejich částí zasáhlo v roce 1973 vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy.

„Lidé chápali, že je třeba přírodu chránit, ale jen dokud se jich to osobně nedotklo,“ vzpomíná Jan Petřvalský, který stál u samého začátku CHKO. „Tím, že oblast zasahuje přímo do obcí, samozřejmě vznikaly větší třecí plochy než jinde, kde ji vyznačili ve volné přírodě,“ dodává.

V běžném životě naráželi hlavně ti, kteří chtěli stavět. Pro rekreační chaty platila stavební uzávěra, ale i rodinné domy podléhaly přísnějšímu schvalování. Vážné problémy či protesty ovšem Petřvalský nezažil. „Lidem tehdy chyběly informace. Chodili za námi, když jsme rozmisťovali označení a vyptávali se, co to vlastně znamená,“ líčí.

Když o pět let později spojila svůj profesní život s CHKO Beskydy i Danuše Bartošová, lidé už byli s její existencí smíření. „Tehdy jsme se snažili hlavně zachovat krajinu a přírodu tím, že jsme usměrňovali aktivity lidí. Podporovali jsme místní druhy rostlin a živočichů,“ říká Bartošová. Po čase se díky tomu začaly vracet některé původní druhy, které do té doby vymizely.

Správa CHKO poté čelila kritice za to, že je uměle vysazuje. „To jsme nikdy nedělali, ale lidé si to myslí dodnes. Vrátila se zmije obecná i šelmy, všechno přirozeně z obnovených populací na Slovensku a v Polsku,“ vysvětluje Bartošová. Teprve v posledních letech jsou peníze na to, aby se návrat vymizelých druhů podporoval. Třeba obnovou tůní či kosením luk. (ppr)

  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava

20. března 2024  22:04

Zlínští hokejisté vyhráli ve druhém semifinálovém utkání první ligy v Litoměřicích drtivě 8:1 a...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Zlín odvrací semifinálový krach. Musí zlepšit zakončení, těší se na podporu fanoušků

28. března 2024  8:29

Repríza loňského finále se Zlínem, nebo překvapivá série s Litoměřicemi. Jedna věc je jistá. V...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...