Baťův kanál by měl v budoucnu vést až ke Kroměříži, umožnit to má stavba plavební komory v Bělově.

Baťův kanál by měl v budoucnu vést až ke Kroměříži, umožnit to má stavba plavební komory v Bělově.

Baťův kanál se může protáhnout až ke Kroměříži, lodě tak doplují na Hanou

  • 1
Baťův kanál se zřejmě opět o pár kilometrů prodlouží. Cesta lodí, které po něm plují, by už neměla končit v Otrokovicích, ale až v Kroměříži, tedy sotva 5 kilometrů od hranice Zlínského a Olomouckého kraje. Potřeba je k tomu jediné, sehnat zhruba 180 milionů korun.

Prodloužení kanálu by mělo přilákat k vodě další turisty. I to byl jeden z důvodů, proč se čtyři moravské a čtyři příhraniční slovenské kraje rozhodly dohromady pomáhat dění kolem Baťova kanálu. Společnou dohodu o podpoře průplavu podepsaly na lednovém veletrhu v Brně.

Propojení kanálu s částí vedoucí ke Kroměříži prozatím brání jez v Bělově. Proto je tam v plánu stavba plavební komory. Její vybudování spolu s přístavištěm a úpravou plavební dráhy by podle nynějších propočtů přišlo na více než 180 milionů korun. Státní fond dopravní infrastruktury ho ale ve svém tříletém investičním plánu zatím nemá.

Ředitel obecně prospěšné společnosti pro Baťův kanál Vojtěch Bártek je však přesvědčený, že by se peníze mohlo podařit sehnat. I díky spojeným silám osmi regionů lemujících z obou stran československou státní hranici. "Deklarace krajů nám pomůže. Dáme díky ní jednoznačně státu najevo, že o rozšíření kanálu je zájem," vysvětlil.

zapomenutý průplav žije

Baťův kanál neboli průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 kilometrů. Částečně vede po řece Moravě a ve zbývajících úsecích pokračuje uměle vyhloubenými kanály.

Původně byl hlavním, po vodě dopravovaným materiálem lignit z ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. Surovina putovala do otrokovické tepelné elektrárny.

Po válce ztratil průplav smysl jako dopravní tepna i jako zavlažovací zdroj. Plavba byla v roce 1960 pro neekonomičnost ukončena.

Oživení nastalo až po roce 1989, kdy vodní cestu začali její příznivci využívat pro turistickou plavbu. Časem kolem kanálu vyrostly cyklostezky a propojením se slovenskou Skalicí se kanál prodloužil na zhruba 60 kilometrů, a stal se i mezinárodní vodní cestou.

Na jejím opačném konci je v plánu splavnění po Kroměříž do těsné blízkosti Olomouckého kraje. Na trase je v provozu 13 plavebních komor, což umožňuje pravidelnou turistickou vodní dopravu a plavbu hausbótů. Vodáci mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť.

Loni v prosinci už ministerstvo schválilo dopady stavby plavební komory na životní prostředí.

"Tam máme zelenou," podotkl Bártek s tím, že nyní vyřizují podklady pro vydání územního rozhodnutí. Pak má následovat stavební povolení.

Stát s komorou zatím nepočítá

"Myslím, že aktuálně Státní fond dopravní infrastruktury s touto stavbou nepočítá, ale pokud bude připravená k provedení, máme díky deklaraci krajů v ruce silnou zbraň, aby jsme mohli finanční prostředky vyjednat," poznamenal Bártek.

Stát má možnost zařadit stavbu do investičního plánu dodatečně. Pokud by to udělal, dosud samostatný úsek mezi Bělovem a Kroměříží by se napojil na zbytek vodní cesty.

Zatím kanál na svých necelých šedesáti kilometrech lemuje a protíná řeku Moravu od Otrokovic po Rohatec.

Po splavnění Kroměříže by si ve svém itineráři mohli turisté přidat další lákadlo – komplex tamního zámku a zámeckých zahrad zařazený na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

"Prodloužení trasy by pomohlo zvýšit návštěvnost kanálu a rozšířilo jeho nabídku," podotkla Magda Zamecová ze sdružení Obce pro Baťův kanál.

Hausbóty jsou na léto plné

Už dnes hlásí některé půjčovny: Hausbóty na letní sezonu jsou z velké části zamluvené. O možnost strávit s kamarády či rodinou pár dnů v pronajatém plavidle při cestě po vodě je velký zájem.

"A prodloužení kanálu by umožnilo strávit na hausbótu či lodi den navíc," dodal Bártek. Několikadenní výlety hausbótem či plavby velkou lodí jsou v kurzu. Rezervy vidí Bártek u skupinových výletů a v nabídce zázemí.

"Určitě je na čem pracovat. A delší trasa by přinesla i delší průměrnou délku pobytu turistů v regionu," doplnil Bártek s tím, že právě udržení návštěvníků na více dnů přináší ekonomický efekt.

Inspiraci, jak mají podobné systémy propojené s okolními cyklostezkami a zázemím fungovat, čerpal Bártek v cizině. Hlavně v místech, kde díky turistickému ruchu vraceli život starým industriálním kanálům.

Trasa cyklostezky vedoucí z Kroměříže až do Strážnice.

"Třeba v Anglii či Německu. Na podzim jsem si v Holandsku všiml, že ruchem kolem kanálu žil celý region," objasnil Bártek důvody, proč chtějí nabalovat na vodní cestu další cesty pro cyklisty, sociální zázemí, nové penziony a jiné ubytovací možnosti.

"Musíme mít k tomu výletu na vodě ještě co nabídnout. Lodička je jakási vábnička, na kterou můžeme lidi přilákat, ale když to propojíme s návštěvami zámků či zoo, můžeme uspět. V propojení s vodní cestou jde o unikátní možnost," uzavřel Bártek.