Do budovy zlínského Centroprojektu povedou napříště kroky těch, kteří se chtějí stát profesionálními vojáky nebo mají zájem rozšířit řady aktivních záloh. Nově otevřené rekrutační pracoviště ve Zlínském kraji dosud chybělo.
„Lidé odsud museli jezdit do Brna, což pro ně bylo komplikovanější,“ vysvětlila brigádní generálka Lenka Šmerdová.
Armáda se má v budoucnu rozrůstat a do roku 2025 počítá s 24 200 vojáky. Nyní je přitom zhruba 3500 lidí pod ideálním stavem. I když ročně přijme kolem dvou tisícovek nových vojáků, reálný přírůstek je zhruba poloviční kvůli odchodům do důchodu.
I proto nyní armáda otevřela rekrutační pracoviště nejen ve Zlíně, ale také v Karlových Varech a Hradci Králové. „Od října tak máme republiku pokrytou,“ pochvaluje si Šmerdová.
Zájem o armádu je větší než jinde
Ve Zlínském kraji je zájem o armádu nebývale velký. „Potenciál tady skutečně je, přestože zde s výjimkou centra zdravotnického zásobování v Bystřici pod Hostýnem nezůstal žádný vojenský útvar,“ sdělil ředitel Krajského vojenského velitelství ve Zlíně Petr Potyka.
Zatímco třeba ve zmíněném Karlovarském kraji nastoupilo během posledních pěti let do služby jen 98 lidí z bezmála 600 zájemců, ve Zlínském kraji jsou počty několikanásobně vyšší. Civilistů přišlo za stejnou dobu 1 652, z nich 428 prošlo sítem fyzických a zdravotních testů a dostalo se do armády.
„Je dobře, že jde armáda tomuto zájmu vstříc,“ dodal Potyka.
Kromě zdatnosti je podmínkou pro vstup do armády také věk nad 18 let, státní občanství a minimálně výuční list. Uplatnění v armádě však mají samozřejmě i absolventi maturitních oborů či vysokých škol. Na oboru nezáleží.
Výhodu mohou mít absolventi střední policejní školy v Holešově nebo soukromé střední školy ochrany osob a majetku, není to ale podmínkou.
„Armáda má dobře fungující systém vzdělávacích kurzů a víme, že i člověk zcela mimo obor může být výborným vojákem,“ ujistila Šmerdová.
Co zájemce naopak mít nesmí, je stranická příslušnost.
Zájemci se mohou hlásit přes web armády
Horní věková hranice je podle branného zákona 60 let, reálně ovšem rozhoduje fyzický a psychický stav uchazeče nebo uchazečky.
Pro ženy přitom platí stejná kritéria. U fyzických testů jsou totožné disciplíny, jen jiné normy. Sloužit ale mohou u kteréhokoli z útvarů. Aktuálně ženy tvoří 13 procent profesionálních vojáků.
Rekrutační pracoviště ve Zlíně povede nadpraporčice Jarmila Surová. Má zkušenosti s náborem i s působením na zahraničních misích. Celý tým bude tříčlenný.
„I ostatní vojáci, kteří jej tvoří, mají s armádou řadu zkušeností, což je důležité, protože mohou ty zkušenosti předat. Víme, že lidé, kteří přicházejí, chtějí znát příběhy a armádní praxi,“ doplnila Šmerdová.
Zvláštní výhody nemají ani ti, kteří absolvovali před lety základní vojenskou službu. Zúročit mohou hlavně to, že vědí, do čeho jdou, a změna mezi civilním a armádním životem nebude tak prudká.
Povinnost ale skončila v roce 2005 a od té doby se řada věcí, především technika, rapidně změnila. I je tedy čeká na úvod tříměsíční základní výcvik. A právě rekrutéři vysvětlí žadatelům o přijetí do armády všechny podrobnosti. Reagovat budou i na online přihlášky, které mohou zájemci poslat přes speciální aplikaci na webových stránkách armády.
Ve Zlínském kraji je zájem nejen o profesionální kariéru v armádě, ale také o takzvané aktivní zálohy. To jsou civilisté, kteří pravidelně absolvují vojenská cvičení, aby byli v případě potřeby k dispozici.
Za poslední dva roky armádu kontaktovalo přes 500 zájemců z kraje, z nich 187 nakonec přijala.
