Květná zahrada v Kroměříži po nákladné rekonstrukci.

Květná zahrada v Kroměříži po nákladné rekonstrukci. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Církev chce, aby spor o Květnou zahradu řešil soud mimo Kroměříž

  • 1
Spor olomouckého arcibiskupství a Národního památkového ústavu o Květnou zahradu v Kroměříži dospěl k soudu. Arcibiskupství však chce věc přesunout jinam.

Klíčová otázka, která rozhodne o budoucnosti Květné zahrady v Kroměříži, zní: Je areál po obří rekonstrukci „nový“ a má tedy zůstat státu, nebo je to stejný majetek, který komunisté po roce 1948 znárodnili, a patří tak církvi?

„Květná vždy patřila k zámku. Zastáváme názor, že existuje funkční souvislost mezi Květnou zahradou, zámkem a Podzámeckou zahradou,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Že bude spor o jednu část trojlístku kroměřížských památek UNESCO řešit soud, bylo jasné prakticky hned poté, co stát letos v dubnu vydal arcibiskupství zámek a Podzámeckou zahradu (o rozhodnutí soudu podrobně zde).

Květnou si ale ponechal s ohledem na to, že ji památkáři několik let předtím rekonstruovali za evropské peníze a vrátili do podoby poloviny 17. století. Právníci teď musí vyřešit například otázku, zda stačí základy stavby k tomu, aby ji bylo stále možné považovat za existující.

Příkladem je Králičí kopec. Ten byl v podstatě zaniklým místem, jenže se vědělo, kde přesně stával, jak vypadal, a k tomu měl také základy. Po rekonstrukci je na místě znovu navršená zemina a vrátili se i králíci. Je tedy nový?

„Takových sporných věcí je několik. Naopak zcela jasný je skleník,“ řekl ředitel Národního památkového ústavu Jan Slezák. Skleník sice historicky stával na stejném místě, ale na ten původní vydaly úřady demoliční výměr. Nový tak vznikl jako jiná stavba.

Arcibiskupství chce projednat případ jinde

Spor měl na čtvrtek nařízené první projednání u okresního soudu v Kroměříži. To se však nekonalo, protože právní zástupce arcibiskupství podal návrh na takzvanou delegaci vhodnou.

„Což znamená, že chce, aby věc řešil soud, který není ve stejném městě jako Květná zahrada,“ vysvětlila soudkyně Jana Ivánková.

Navržený je soud v Hodoníně, o přesunu rozhodne brněnský krajský soud. Důvodem je obava arcibiskupství, aby rozhodování neovlivnilo veřejné mínění.

„Provázanost města a zahrad je tady velká, stejně jako význam Květné zahrady,“ sdělil Gračka.

Pokud věc zůstane v Kroměříži, dá se předpokládat, že hlavní líčení začne před koncem roku.

Zahrady se řeší samostatně

Arcibiskupství vede ve Zlínském kraji odhadem do deseti sporů. Květná zahrada je nejznámějším, o pomyslné druhé místo by se mohly podělit pozemky v části Podzámecké zahrady a koupaliště Bajda.

Podzámeckou sice stát v rámci restitucí vrátil, ale bez pozemků pod novým zahradnickým centrem. Je to stejný případ jako skleník v Květné zahradě. I v Podzámecké zahradnictví bývalo, ale původní budovy měly demoliční výměr.

„Na jejich místě jsme pak nechali postavit nové zázemí,“ podotkl Slezák.

Obě zahrady se řeší jako samostatné věci. Podzámecká má jednání nařízené na příští týden. Zda arcibiskupství i v tomto případě využije stejný postup, není jasné. „Nyní nemohu říct, zda to využijeme,“ reagoval Gračka.

V případě Bajdy vede arcibiskupství spor s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. I ten byl u okresního soudu v Kroměříži, ale řeší se, zda se bude projednávat jinde.

Zbývající věci se týkají především lesů a pozemků, právě těch získalo arcibiskupství ve Zlínském kraji díky restitucím nejvíce.

„Jde víc o snahu vyjasnit si věci než o skutečné spory. Řadu pozemků, které obce potřebovaly pro svůj rozvoj, jsme směnili,“ řekl už dříve Gračka.

Kunovice u soudu vyhrály

Některá rozhodnutí už padla. Zatím poslední z nich na začátku října, kdy soud v Uherském Hradišti zamítl žalobu na pozemky v majetku města Kunovice. Šlo o 37 parcel o celkové výměře 13 hektarů, které město získalo na začátku 90. let během odtržení od Hradiště.

„Zvláštní přitom je, že se farnost domáhala vrácení pozemků z majetku města státu, a ne církvi,“ uvedla kunovická starostka Ivana Majíčková.

Církev ale v tomto případě napadá skutečnost, že pozemky byly převedeny v době, kdy už to zákon zakazoval a s bývalým církevním majetkem už se nemělo nakládat.