Rudolf Jan Habsburský.

Rudolf Jan Habsburský. | foto: Creative Commons

Arcibiskupa spřátelila s Beethovenem hudba, byl jeho velkým mecenášem

  • 0
Příznivci historie ho znají především jako třetího olomouckého arcibiskupa a zakladatele Vítkovických železáren. Arcivévoda Rudolf Jan Habsburský, syn rakouského císaře Leopolda II., který působil i v Kroměříži, byl ale zároveň velkým milovníkem hudby a jedním z největších mecenášů Ludwiga van Beethovena.

Rudolf Jan Habsburský hrál na cembalo a klavír a pro tyto nástroje sám skládal. Od roku 1804 dokonce studoval kompozici u Ludwiga van Beethovena.

„Postupně se stal i jeho blízkým přítelem a byl také jedním z jeho největších mecenášů,“ přiblížila správkyně hudebního archivu kroměřížského zámku Kateřina Fajtlová.

Na oplátku mu Beethoven jako důkaz vděčnosti věnoval řadu svých skladeb. Mezi nimi hraje prim slavná Mše D dur známá jako Missa solemnis.

Komponování se Rudolf Jan často věnoval až do roku 1819, kdy se stal olomouckým arcibiskupem. Poté už na hudbu tolik času neměl.

Některá z jeho děl jsou nyní součástí zmíněného archivu na zámku v Kroměříži, který sloužil olomouckým církevním hodnostářům jako letní sídlo.

„Rukopisy Rudolfa Jana vynikají jednou zvláštností. Návrhy na úpravy do nich totiž vlastnoručně vpisoval právě Beethoven,“ sdělila Fajtlová.

Styky udržoval s mnoha skladateli

Asi nejznámější Habsburkovou kompozicí je cyklus 40 variací, který věnoval slavnému hudebnímu skladateli.

Roku 1819 vyšel tiskem pod názvem Aufgabe von Ludwig van Beethoven gedichtet, vierzig Mal verändert - překládáno jako: Čtyřicet variací na Ludwiga van Beethovena. Právě v něm jsou Beethovenovy vlastnoruční zásahy nejčetnější.

„Za všechny můžeme jmenovat Náčrt k Variacím F moll z roku 1818, kde se nachází Beethovenův autograf,“ konstatovala Fajtlová.

Rudolf Jan byl zároveň velkým sběratelem hudebnin a po celý svůj život udržoval styky s mnohými skladateli.

Díky němu se do hudebního archivu dostal i Mozartův rukopis Sonáty pro dva klavíry.