Ve Zlíně dostal práci, založil rodinu, získal bydlení, chodil za kulturou a spokojeně žil, než se mu naskytla příležitost v zahraničí, kde posléze zůstal, ale baťovské město měl stále v srdci. Stejně jako on žily ve Zlíně tisíce dalších lidí.
To je velmi zjednodušený průřez příběhu hlavního hrdiny, baťovce, ve zhruba devadesátivteřinovém animovaném filmu.
„Snažili jsme se zachytit růst a rozvoj Zlína. Film poskytne první informaci o městě člověku, který o něm nic neví. Dozví se, proč v takových domcích lidé bydleli, i souvislosti, že to bylo součástí nějakého systému bydlení,“ uvedla autorka snímku, která na něm pracovala zhruba dva měsíce.
K vidění jsou různé modely baťovských domků
Film je součástí nové expozice Baťovský domek: Mizející prvky zlínské architektury, která je k vidění v Infopointu baťovského bydlení v ulici Nad Ovčírnou.
Původně se v něm nacházelo Muzeum baťovského bydlení, ale kvůli problémům s dřevomorkou (více zde) se přeměnilo v místo, kde zájemci mohou načerpat spoustu zajímavých informací o architektuře meziválečného Zlína.
„Návštěvníci si prohlédnou zastavovací plány jednotlivých čtvrtí. Málokdo ví, že už v roce 1918 měl Zlín regulační plán, což bylo zcela unikátní. Týkal se čtvrti Letná,“ upozornila architektka Jitka Ressová z architektonické kanceláře Ellement, která baťovský infopoint provozuje.
K vidění jsou i různé modely čtvrt a půldomků nebo karty s žádostí o přidělení domu i záznamy o provedených kontrolách. Zjišťovalo se třeba, jestli je nutné něco opravit nebo jestli v rodině bydlí nějaký podnájemník.
Výstava je dlouhodobá, vznikla v rámci projektu NAKI, který se zabývá proměnami průmyslového města ve 20. století na příkladu Zlína. Podílí se na něm Národní technické muzeum a Masarykova univerzita. V září k ní vyjde také katalog.
